Průlomová studie: Jistá míra a druhy cvičení vám mohou výrazně uškodit podobně jako nezdravý životní styl

Také už jste z toho zmatení jako lesní včela? Tu vyjde studie, že se máte nutit vstávat každý den ve stejnou dobu, i když tedy sedmá ranní pocitově vážně není čas, kdybyste byť jen chtěli být naživu. Pak vyjde jiná studie, že by vlastně ideální bylo vstávat později a do školy či práce chodit tak na desátou a že i dospávání může mít jisté benefity. Tu něco zvyšuje cholesterol, pak se ale zjistí, že je to vlastně superpotravina a měli bychom si to dávat do vlasů, krupicové kaše i do kafe. Tedy podle toho, jestli zrovna kafe smíme pít a je zdravé, nebo vyšla jiná aktuální studie, že nás kafe naopak děsně ohrožuje, je to hnědý jed a je snad zdravější poprat s rotvajlerem.

Další že soudku minimálně dílem překvapivých studií přináší zvláštní postřehy k tolik opěvovanému cvičení. Nicméně při hlubším zamyšlení to zas tak divné není, protože v nějaké extrémní míře vás mohou ohrozit nebo zabít i jinak prospěšné a zdravé věci. Třeba když vás zasype tuna banánů. Nemáme na to zatím studii, ale myslím, že to nebude ideální zážitek.

Přemíra cvičení vám může poškodit cévy

Vědci z americké Univerzity Illinois v Chicagu podnikli 25 let trvající studii, kdy na vzorku více než tří tisíc mužů a žen zjistili, že lidé, kteří opravdu hodně a nadprůměrně cvičí, si takto mohou způsobit - podobně jako jejich kolegové s nezdravým životním stylem - aterosklerózu, tedy onemocnění tepen.

Více v Galerii

Vědci soudí, že je to proto, že tito lidé prostě výrazně dlouhodobě přetěžují své srdce. Pokud si kladete otázku, kolik už je moc, asi nelze najít jednoznačnou a univerzálně pro všechny platnou odpověď. Nicméně doporučeně se mluví o tom, že bychom měli cvičit alespoň 2 a půl hodiny týdně a měli bychom se vyhnout extrémním výkonům. Rizikovými mohou být například maratónské běhy ve vysoké intenzitě či pravidelné extrémní silové přetížení.

Velmi dlouhé běhy se mohou někdy stát i zdravotním rizikem

S výsledky studie se bude muset dále pracovat, protože nebyly až tak jasné u žen. Nicméně u mužů opravdu velké množství těch, kteří sportovali v množství a intenzitě výrazně nad průměrem, mělo v době, kdy dosáhli středního věku, právě aterosklerózu.

Kardiolog Joel Kahn vysvětluje, proč vlastně sport může tělo i poškodit: „Na dlouhé cvičení a zdolávání velkých vzdáleností je značná stresová reakce, máte pak zvýšenou hladinu kortizolu po velmi dlouhou a nepřirozenou dobu.“

Celkově ovšem vědci rozhodně nechtějí tímto říci, že byste se neměli hýbat. Spíše jde o to vyhýbat se extrémním výkonům a hlavně redukovat stres tam, kde je úplně zbytečný. „Je rozumné zejména pracovat na technikách odbourávání stresu v každodenním životě, jako jsou meditace, jóga nebo pravidelný sedmi až osmihodinový spánek,“ uzavírá Kahn.