Průlomová studie: Jistá míra a druhy cvičení vám mohou výrazně uškodit podobně jako nezdravý životní styl

Dlouhodobá studie přinesla překvapivé výsledky, které ukázaly, že i tolik opěvovaný pohyb může mít dlouhodobě negativní účinky na oběhový systém a vaše šance na dlouhý život.

Autor: Nikol Šubrtová / Zdroj: Foto: Pixabay / 30. 6. 2019

Také už jste z toho zmatení jako lesní včela? Tu vyjde studie, že se máte nutit vstávat každý den ve stejnou dobu, i když tedy sedmá ranní pocitově vážně není čas, kdybyste byť jen chtěli být naživu. Pak vyjde jiná studie, že by vlastně ideální bylo vstávat později a do školy či práce chodit tak na desátou a že i dospávání může mít jisté benefity. Tu něco zvyšuje cholesterol, pak se ale zjistí, že je to vlastně superpotravina a měli bychom si to dávat do vlasů, krupicové kaše i do kafe. Tedy podle toho, jestli zrovna kafe smíme pít a je zdravé, nebo vyšla jiná aktuální studie, že nás kafe naopak děsně ohrožuje, je to hnědý jed a je snad zdravější poprat s rotvajlerem.

21. 6. 2019V Praze je nedostatek krve. Kvůli nemožnosti být dárci gayové oslovili primátora Hřiba, jeho reakce však budí rozpaky

Další že soudku minimálně dílem překvapivých studií přináší zvláštní postřehy k tolik opěvovanému cvičení. Nicméně při hlubším zamyšlení to zas tak divné není, protože v nějaké extrémní míře vás mohou ohrozit nebo zabít i jinak prospěšné a zdravé věci. Třeba když vás zasype tuna banánů. Nemáme na to zatím studii, ale myslím, že to nebude ideální zážitek.

Přemíra cvičení vám může poškodit cévy

Vědci z americké Univerzity Illinois v Chicagu podnikli 25 let trvající studii, kdy na vzorku více než tří tisíc mužů a žen zjistili, že lidé, kteří opravdu hodně a nadprůměrně cvičí, si takto mohou způsobit - podobně jako jejich kolegové s nezdravým životním stylem - aterosklerózu, tedy onemocnění tepen.

Vědci soudí, že je to proto, že tito lidé prostě výrazně dlouhodobě přetěžují své srdce. Pokud si kladete otázku, kolik už je moc, asi nelze najít jednoznačnou a univerzálně pro všechny platnou odpověď. Nicméně doporučeně se mluví o tom, že bychom měli cvičit alespoň 2 a půl hodiny týdně a měli bychom se vyhnout extrémním výkonům. Rizikovými mohou být například maratónské běhy ve vysoké intenzitě či pravidelné extrémní silové přetížení.

Velmi dlouhé běhy se mohou někdy stát i zdravotním rizikem

S výsledky studie se bude muset dále pracovat, protože nebyly až tak jasné u žen. Nicméně u mužů opravdu velké množství těch, kteří sportovali v množství a intenzitě výrazně nad průměrem, mělo v době, kdy dosáhli středního věku, právě aterosklerózu.

Kardiolog Joel Kahn vysvětluje, proč vlastně sport může tělo i poškodit: „Na dlouhé cvičení a zdolávání velkých vzdáleností je značná stresová reakce, máte pak zvýšenou hladinu kortizolu po velmi dlouhou a nepřirozenou dobu.“

26. 5. 2019Nejslavnější slogan Nike pochází od masového vraha. Zajímá vás, co vlastně nosíte na tričku?

Celkově ovšem vědci rozhodně nechtějí tímto říci, že byste se neměli hýbat. Spíše jde o to vyhýbat se extrémním výkonům a hlavně redukovat stres tam, kde je úplně zbytečný. „Je rozumné zejména pracovat na technikách odbourávání stresu v každodenním životě, jako jsou meditace, jóga nebo pravidelný sedmi až osmihodinový spánek,“ uzavírá Kahn.