Cvičit jako o život má mnohem hlubší smysl, než se zdá. To, jaké máte svaly, předpovídá délku vašeho života
Extrakce a analýza svalové tkáně, kterou vědci přirovnávají k biopsii, v sobě skýtá netušený potenciál. Jak naznačuje Andy Galpin z výzkumné laboratoře Cal State Fullerton, svaly lze skutečně využít k určité „předpovědi“ týkající se rizika úmrtí člověka. Nová technologie totiž vědcům umožňuje hlubší vhled do svalové plasticity, který by v budoucnu mohl změnit obecný pohled nejen na fitness, ale zdravý životní styl obecně.
Svaly, řekněte, kolika let se dožiju…
Předmětem zájmu vědců se tak aktuálně stal čtyřhlavý stehenní sval. V prvé řadě proto, že svaly, které jej tvoří, patří k největším v lidském těle a jsou důležité pro udržení vzpřímeného postoje, sehrávají stěžejní roli také při chůzi, běhu, ale i obyčejném vstávání ze sedu. V řadě druhé proto, že právě funkce tohoto čtyřhlavého svalu je nezřídka testována v souvislosti s rizikem předčasného úmrtí (z jakékoliv příčiny). Kombinace vláken v těchto zásadních svalech totiž vypovídá o tom, jak moc jste, či nejste fit a nakolik vám hrozí předčasný skon. Konkrétně se pak odborníci zaměřili na vagus medialis, který začíná na zadní straně kosti stehenní a z vnitřní strany ji obaluje.
V základu se celá predikce odvíjí od typologie svalových vláken. Těch je dle aktuálních bádání celkem šest, od těch nejpomalejších až po rychlé, přičemž vědci o nich hovoří jako o myozinových řetězcích. Pomalejší vlákna obsahují více mitochondrií – buněčných částí vytvářejících energii, které zároveň k této přeměně využívají tuk. Rychlejší vlákna pak spalují glykogen a mohou se velmi rychle unavit. Je přitom třeba říci, že neexistuje žádný „ideální“ poměr těchto rychlých a pomalých svalových vláken, každé jednotlivé tělo, resp. svalové buňky, se přizpůsobují tomu, co člověk potřebuje. I proto Galpin tvrdí, že na základě svalové analýzy lze sportovcům sestavovat cvičební plán na tělo tak, aby odpovídal jejich specifickému svalovému mixu a konkrétní pomalá vlákna posiloval.
Svaly, zdraví a smrt
Galpin však jde se svým výzkumem ještě dále – v souvislosti se zkoumáním svalstva, které je stěžejní pro naše uspokojivé žití, došel k závěru, že zdraví a fitness jsou vzájemně nedílně propojeny. „Když se podíváte na to, co predikuje úmrtnost – a podobné výzkumy mám rád, protože mají jasný koncový bod, tedy smrt – ti, kteří jsou silnější, jednoduše žijí déle,“ tvrdí vědec.
Samotná síla však není jediným fitness parametrem, který lze považovat za „ukazatel úmrtnosti“. Svou roli sehrává také kardiorespirační kondice a logicky i celková fyzická aktivita. Většina lékařů tak svým pacientům doporučuje, aby provozovali pravidelnou pohybovou aktivitu, začít lze např. každodenní chůzí o rozsahu alespoň 10 000 kroků.
„Chůze je skvělá, ale neměli byste zůstat jen u ní. Síla je hlavní součást zdraví, čím více síly získáte, tím více se budete během dne pohybovat. Silnější svaly umožňují srdci pracovat s menším úsilím, což usnadňuje vše od chůze do schodů až po nošení těžkých břemen. Tedy, chci říct – co vám brání v tom, abyste se věnovali těžší fyzické aktivitě? Není to kardiovaskulární systém, ale také jednoduše to, že jste slabí,“ shrnuje problematiku lakonicky Galpin.
Ačkoliv tedy vědci zatím nevědí, zda přichází dříve selhání orgánů, nebo „umírání“ svalových buněk, minimálně jsou si jisti v tom, že životní styl má mnohem větší vliv na působení a chování svalů, než si kdo doposud myslel. A svaly – potažmo jejich kondice – jsou prokazatelně indikátorem kondice každého z nás. I když se třeba netoužíte dožít stovky, rozhodně se vám tedy bude stárnout lépe (a déle), když vaše svalstvo bude „udržované“ a fit.
