Vědci zřejmě objevili vakcínu proti stresu. Odpověď na mnoho psychických problémů našli v přírodě
Stres je v dnešní době v lidské společnosti čím dál větší téma. Ve společnosti psů to téma nikdy moc nebylo. Člověk ale bohužel stresovou reakci v dnešní době nedobrovolně nadužívá a místo toho, aby stres prožíval jen tehdy, kdy to z evolučního hlediska dávalo smysl, tedy v době akutního ohrožení života, jej zažívá na denní bázi kvůli v podstatě malicherným věcem.
Když se zamyslíte nad tím, že život může ve vteřině skončit, je opravdu kromě zajištění základních potřeb a zdraví sebe a své rodiny vše malicherné. Ale takto to nedokážeme vnímat a trápíme se denně věcmi, jako jsou uzávěrky úkolů v práci, při jejichž nesplnění by se život nezbořil, tím, kdo všechno nás naštval a něco po nás chce, či prostě i pouze tím, co všechno nás ten den zase čeká.
Půdní bakterie jako odpověď na stres
Proto vědci pro moderního člověka, který je v rychlé době vystaven desítkám až stovkám drobných stresorů denně, hledají nějakou pomoc a zdá se, že jsou zase o krok blíž.
Pokrok lidstva si zase vyžírají nebohé myši, na kterých byl podniknut experiment, jenž naznačuje možné řešení, a to v podobě půdní bakterie Mycobacterium vaccae.
Výzkumný tým vedený profesorem Univerzity v Coloradu Christopherem Lowrym již v roce 2018 vpravil během tehdejší studie do myší právě tuto bakterii dříve, než je pak vystavil stresujícím podnětům a událostem.
V krátkodobém horizontu tato „vakcína“ zabránila vzniku projevů, které by u myší odpovídaly posttraumatické stresové poruše, a později také snížila celkové stresové reakce.
Ztráta kontaktu s přírodou může stát za mnoha duševními poruchami
Aktuálně byla zveřejněna nová Lowryho studie. Nyní vědci identifikovali tuk v bakterii s protizánětlivými účinky, který prý může být odpovědný za popsané účinky. Tým také mastnou kyselinu izoloval a chemicky syntetizoval, což vědcům umožnilo zjistit, jak interaguje s imunitními buňkami.
Bakterie z půdy může být řešením pro zvládání lidského stresu„Tou ústřední myšlenkou v podstatě je, že jak se lidé přestěhovali do měst z vesnic a farem a přestali být zemědělci, lovci a sběrači, ztratili tím kontakt s organizmy, které sloužily k regulaci našeho imunitního systému a potlačení nežádoucích zánětů. To nás přivedlo k vyššímu riziku zánětlivých onemocnění a psychiatrických poruch souvisejících se stresem,“ vysvětlil pro CU Boulder Today Lowry, jak ztráta kontaktu člověka s půdou a přírodou může stát za mnoha našimi potížemi.
Nicméně „půdní vakcína“ nebude rozhodně k dostání zítra či příští rok. Lowry dostupnost vakcíny pro list Denver Post odhaduje na období za deset až patnáct let.
