Změna pohlaví od A do Z očima transsexuála Pavla: "Faloplastika je náročná a bez záruky výsledku"

(ROZHOVOR) Pavel v předchozích několika letech podstoupil změnu pohlaví z ženy na muže (FtM), absolvoval všechny zákonem určené procesy, které se k tzv. tranzici pojí. Jak však naznačuje – a dokládá zážitky vlastními i zkušenostmi dalších přátel – český systém je zkostnatělý, staví translidi nezřídka do nelehkých situací a klade v souvislosti se samotnou změnou pohlaví poměrně nesmyslné podmínky…

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: PB / 17. 6. 2019

Pavle, kdy sis poprvé začal uvědomovat, že jsi muž v ženském těle?

Že je něco „špatně“, jsem věděl už asi od tří let, on to člověk tak nějak vnímá, že s ním není zacházeno, jak by očekával. Ale jako dítě to moc neřešíš, protože to v tu chvíli není podstatný. Problémy postupně přichází a začínají gradovat až před pubertou…

U tebe ale ta cesta vedoucí ke zjištění, že tvým „problémem“ je transsexualita, vedla trošku oklikou…

Já jsem tenkrát vůbec nevěděl, že nějaká transsexualita existuje. Neměl jsem pro svůj problém název, tak jsem si myslel, že jsem lesba. Vztahy s dívkami mi ale nevycházely, zpětně je to úplně jasný – neustále jsem se totiž stavěl do mužské role. Zjištění, jaký je skutečně můj problém, pak bylo vlastně dílem náhody. Kamarád měl dalšího kamaráda a ten už měl tranzici za sebou. Svěřil jsem se mu s tím, co prožívám, a on mě nasměroval k odborníkům.

12. 8. 2019Téměř nepotetovaný tatér Filip Fabian: Když pracujete v branži, je těžké nevypadat jako obrázek

Jaké kroky tedy musí člověk, který dospěje k závěru, že je „trans“, podniknout?

Prvním krokem je návštěva sexuologa. V Praze je to Hanka Fifková, tam se obrací většina. Vlastně ani nevím, že by se na trans lidi v Praze zaměřoval ještě někdo jiný. Osobně jsem byl navíc dost v šoku, když z Hanky Fifkové vylezlo, že musím na hysterektomii a pak před komisi. To jsem myslel, že mě omejou, myslel jsem si, že budu mít rovnou „M“ v dokladech a mužské jméno. Ten systém je tu sto let za opicema. Proč jinde to jde a u nás ne? Jinak hned při té první návštěvě dává Fifková žádanku k Weissovi. Tam musíš jít, aby ti potvrdil diagnózu a tys mohla začít brát hormony.

Jak se taková diagnóza transsexuality „potvrzuje“?

Je to s prominutím hrozný „oser“, člověk musí vyplnit nějaký pofiderní IQ test, co vypadá jak z roku 1950, jsou to zažloutlé listy papírů a test je postavený tak, že prověřuje nějakou tvoji představivost. Jsou tam kolečka, obdélníčky… a fakt nevím, jak na základě nějaké technické představivosti někdo zjišťuje identitu. Konkrétně Weiss pak sází na jednu z metod „testu“. Ta spočívá v tom, že máš namalovat postavu.  Když namaluješ postavu opačného pohlaví, tak ti diagnostikuje transsexualitu. To už se dnes obecně ví, takže si to všichni radí různě na fórech. Když já jsem nakreslil chlapa, tak to prý bylo proto, že se tak cítím. Vtipné ale je, že kdyby mi to neporadil kamarád, normálně bych nakreslil ženskou, protože jsem na ženský. Ale kdybych nakreslil ženskou, asi bych si „nakálel do sandálů“. Mám takový pocit, že Weiss navíc neuznává nic jiného než škatulky „chlap“ x  „ženská“. Já si třeba ani teď nepřidám jako nějaký macho chlap. Hodně FtM kluků v sobě i po tranzici kus té ženské energie má, ale u Weisse se o tom nesmí mluvit, jinak bys ten papír nejspíš nedostala…Znám i FtM kluky, kteří nejsou sexuálně orientovaní na konkrétní pohlaví, ale jde jim o charakter člověka. A to prý Weiss neuznává vůbec.

Takže medicína 21. století u nás došla k tomu, že transsexualitu diagnostikuje podle „správně“ nakresleného obrázku a vylhané stereotypní představy ženy a muže?

No, skoro. Je to celé hodně absurdní. Třeba Weiss se dál ptá na sexuální fantazie a tak, to docela chápu, to může být stěžejní…Ale zdá se mi, že všem podsouvá tu svoji slavnou knížku, která se dnes nedá koupit, protože už byla v obchodech rozebraná. A dokud si ji člověk nepřečte, tak to vypadá, že mu Weiss diagnózu nepotvrdí. Bavil jsem se o tom samozřejmě i s dalšíma lidma a vnímáme to tak všichni. Teda, já jsem tu knížku nečetl, snad jen prvních pár listů, ale samozřejmě jsem mu tvrdil, že už to mám nastudované odpředu dozadu…Pro jistotu.

Ok, namaloval jsi správnou postavičku a tvrdil, že jsi četl knihu, to ti otevřelo dveře k hormonální léčbě – co obnáší?

Já se na ty hormony vážně moc těšil. Jejich účinek je ale dost individuální. Nejdřív se začíná na pilulkách, to trvá asi nějaké dva měsíce. Je to takový nájezd, kdy se vlastně nic neděje, pak následují injekce. Konkrétně já jsem čekal tři čtvrtě roku na změnu hlasu, ale když jsem pak typ injekcí změnil, tak to šlo rychleji, obvykle se první změny objevují tak po třech měsících. Na hormonech jsi pak minimálně rok a dokazuješ okolí a hlavně psychologům, že se opravdu cítíš být ženou, nebo mužem. Poté následuje ta dost směšná komise…

O komisi, která změnu pohlaví schvaluje, se v poslední době mluví čím dál víc. Většinou v dost negativní intenci, tvoje zkušenosti jsou tedy jaké?

Já byl tak ve stresu, že si to vlastně ani moc nepamatuju. Celkem potupně jsme čekali všichni na jedné chodbě, jak ve stádu na porážku. Postupně si nás volali a celá ta estráda trvala asi deset - patnáct minut. Myslím, že tam bylo minimálně deset lidí, všichni seděli u stolu a nějaká ženská z ministerstva zdravotnictví se mě ptala, jestli je to u mě v rodině v pořádku, jestli chci do těch operací fakt jít. Protože právě s rodinou má dost lidí během tranzice problém. A tak u té komise normálně lžou, protože se vypráví příběhy, jak i kvůli tomu, že nemáš podporu rodiny, ti ty papíry smetou ze stolu. Pak mi řekli, ať jdu na chvíli ven, a když si mě zavolali zpět, jen na mě zírali. Já už jsem měl naplánované odstranění prsou, tak jsem se zeptal, jestli si to rozhodnutí budu moct vyzvednout dřív. A ta ženská mě nechala vycukat se slovy, že ještě nevědí, jestli mi to dají….

To mi zrovna jako „šetrné“ zacházení s člověkem v nepříliš vyrovnané životní situaci nepřipadá…

Měl jsem z toho nervy v kýblu, prostě na všechny ty operace potřebuješ razítko od komise…ale kdyby mi ho nedali, fakt jsem byl ve stavu, že bych se šel asi zabít…hlavně je dost šílené, když o tvém životě rozhoduje skupina cizích lidí, kteří tě neznají a v životě tě neviděli. Na tak razantní rozhodování o životě lidí oni prostě nemají právo… Nemám problém s odborným dohledem při terapii trans lidí, ten je určitě důležitý. Ale měl by to být dohled jako nad každým jiným pacientem. Pořád jsou trans lidi stigmatizovaní, a to bohužel i ze strany některých odborníků.

Komisi prý musíš taky předložit doklady s neutrálním jménem – to má translidem pomoci konkrétně v čem?

Naprosto v ničem. Je to zhovadilost. Neutrální jméno máš v roce toho testování, nemůžeš mít v občance „M“, protože nejsi po sterilizaci, a nemůžeš mít ani ženské jméno, protože už jsi v tom období přechodu. Takže jsem byl vlastně NĚCO, TO. Neutrální jména jsou většinou dost bizarní. Člověk se pak úplně stydí ukazovat občanku. Navíc je to vlastně „podvod“. Máš v dokladech nějaké cizí jméno, nejmenovala ses tak, nejmenuješ se tak a ani po tranzici se tak jmenovat nebudeš…nemluvě o tom, že jak se konkrétně budeš jmenovat, visí i na matrikářkách. I když jsem měl od Fifkové nějaký seznam neutrálních jmen, vybral jsem si takové, na které mi matrikářka řekla, že nepadá v úvahu…A změna dokladů je bláznivé kolečko po úřadech, ale tobě to nic nepřinese. Prostě si změníš jméno proto, abys šla před komisi. A pak můžeš začít znova.

Nepoutá naopak to neobvyklé neutrální jméno zbytečnou pozornost, když někde předložíš doklady?

Pokaždé, když ukážeš v zaměstnání nebo kdekoliv jinde doklady s neutrálem, totálně se prozradíš. Ty chceš, aby tě okolí už bralo jako člověka opačného pohlaví, chceš tak být oslovovaná. V občance máš ale kromě divného jména ještě pohlaví, které být nechceš a které ani díky hormonální léčbě už neodpovídá. Měl jsem s tím problémy hlavně na běžných vyšetřeních, kdy docházelo v čekárnách k dost trapným situacím.

V českých médiích docela rezonoval příběh Terezy Španihelové, které komise to potřebné razítko nedala prý proto, že to neutrální jméno v občance neměla…To je ten systém opravdu tak striktní?

Tereza byla dřív Jakub. I když podstupovala všechny ty kroky, které by měla, všude vystupovala jako Tereza a okolí ani veřejnost s tím nemělo problém. A tak si v občance nechala jméno Jakub, protože to ve svém případě nepovažovala za nutnost. Jestli je to důvod k tomu, aby někdo v komisi měl pocit, že není dost holka? Netuším, ale co vím, tak třeba Peťa Nitka taky neutrální jméno v občance neměla a prošla. My tak nějak v tomhle případě vidíme důvod jinde – zavání to pomstou. Tereza totiž v jednom videu na rovinu řekla, jak to je s operacemi v Motole, že holky se z toho dostávají dlouho a že v Opavě to umí líp s mnohem kratší rekonvalescencí …ale v komisi byli lidi, kteří jí to ze zášti smetli. Vlastně mě to nepřekvapuje…

To jsi mi ale říkal i ty, že operace v Motole nikdo s pudem sebezáchovy nepodstoupí…

Ta pověst Motola je fakt špatná, třeba kluci na faloplastiku do Motola nechodí, protože to tam dělají, sorry za vulgarismus, „na hovno“. Jednomu klukovi tam takhle před pár lety zničili vlastně celej život. Takže všichni jezdí do Brna, kde to dělá prof. Veselý. On má i jinou metodu než v Motole, tam jsi spíš pokusnej králík. Konkrétně Veselý dělá faloplastiku ze zádového svalu, proto tam je pak i motorika a co do vzhledu jsou výsledky už taky docela fajn. V Motole to snad dělají nějak z laloku z třísel, takže pak mezi nohama jen něco jakoby visí a vzhled opravdu nic moc, nikdo se nesnaží o žádnou modelaci…Ale až Veselý skončí, tak to bude problém, nemá totiž nástupce. Co mi tak říkaly i sestry na převazovně, není nikdo, kdo by to po něm převzal…Ale abych jen nemazal saze, pan Frajer mi v Motole udělal luxusní hrudník. Za to mu jsem dodnes vděčný. Na druhou stranu, „na vršky“ tu máme více expertů.

21. 8. 2019Netradiční manželství dvou žen, bez lásky i sexu. Praxe běžná v zemi, kde je homosexualita trestná

Faloplastika ale znamená jen modelaci penisu – tedy „nějaké kůže“, jak je to s močovou trubicí?

No, to je právě dost složitý. Bere se štěp z ruky, od předloktí k zápěstí, vzniká pak velká keloidní jizva, která se blbě hojí. Problém je ale v tom, že ta tkáň nejde moc dobře napojit, často se tvoří píštěle, a to i opakovaně, to pak chodíš na reoperace, moč teče jinudy, než má. Hodně lidí do toho právě kvůli těmhle komplikacím nejde a žádný jiný způsob u nás zatím není dostupný. Jestli to dělají někde v zahraničí líp, to nevím, ale stejně bych na to neměl peníze. Údajně jen ty operace, na kterých jsem byl já, by stály kolem milionu. Faloplastika se ale skládá ze tří částí, kdy u jednotlivých operací se z 90 % podstupují reoperace kvůli komplikacím. Proto je to fakt náročná a dlouhá cesta. Mně stačí základ. Varlata zatím nepotřebuju a močová trubice je riskantní.

Mají podobné problémy i MtF holky?

Těm, řekl bych, nic jiného než podstoupit všechno komplet, nezbývá. Hlavně – MtF holky mívají k  původnímu genitálu většinou takový odpor, že do operace jdou, a rády. A když už do nich řežou v rámci odstranění varlat, nechají si to udělat komplet. Díky tomu můžou mít úřední přeměnu. Mně stačila jen hysterektomie, abych mohl mít úřední změnu pohlaví. Mimochodem, za mě je ta podmínka sterilizace taky nesmysl, přece nejde nikoho nutit do operace proti jeho vůli…Já bych třeba na tu hysterektomii časem šel, ale rozhodně ne jen proto, aby mě uznali mužem, i když jsem už jako muž vypadal. Systém mě ale do toho doslova dotlačil. Ono je vlastně i dost kluků, kterým stačí operace hrudníku a víc nepotřebují. Vypadají tak jako muži, ale zákonem uznaní muži nejsou. Na mastektomii ale i tak potřebují svolení komise.

Konkrétně otázku vyřazení nutnosti sterilizace pro změnu pohlaví měla zahrnovat vládní novela reagující na doporučení Světové zdravotnické organizace a také evropských orgánů…

To jo, ale ona ta novela zatím neprošla. Kdybychom ji u nás odklepli, pak by sterilizace podmínkou změny pohlaví nebyla, šlo by měnit doklady bez ní…Ale ona tady bohužel o nás rozhoduje hrstka lidí, generace sexuologů, kteří jsou ještě zmrzačení komunistickým režimem a mají dost rigidní názory. Vezmi si třeba Zvěřinu, ten je předsedou České sexuologické společnosti a zásadní odpůrce té novely. Podobně i drtivá část naší společnosti mění názory jen velmi pomalu. Bude to tak ještě dvě generace trvat a pak už to snad bude to dobrý. Zatím je to o nás bez nás. Ale na vady systému je právě proto potřeba poukazovat…