Myslíte si, že spánek před půlnocí je ten nejzdravější? Odpoví vám vaše biorytmy!
Zejména v anglicky mluvících zemích je rozšířena pověra o tom, že každá hodina naspaná před půlnocí má hodnotu dvou po půlnoci. Je na tom něco? Ano a ne. „Po pravdě, rozhodně nezáleží na tom, jestli usnete půl hodiny před půlnocí nebo půl hodiny po ní. Nejsme v pohádce o Popelce, aby se všechno úderem půlnoci změnilo, jako když mávnete kouzelným proutkem,“ říká Matt Walker, odborník na spánek a jeho fáze z Univerzity v Berkeley.
„Na druhou stranu, jak se říká, na každém šprochu pravdy trochu. Lidské tělo funguje podle biorytmů nebo takzvaných cirkadiánních rytmů a během spánku se také střídá fáze SWS, tedy tvrdého spánku a lehčího REM spánku, během kterého se nám zdají sny. Čím dříve usnete, tím více si užijete tvrdého spánku beze snů a lépe si odpočinete. Naopak, čím později půjdete do postele, tím budete mít lehčí spaní a tím méně odpočatí se vzbudíte,“ říká dr. Walker.
Určit přesnou hodinu, kdy chodit spát, aby byl člověk co nejlépe odpočatý, je nemožné, už jen proto, že každý má trochu jiné biorytmy. Každý vstává jindy a vzhledem k tomu, že někdo pracuje dlouho do noci či na noční směny, je těžké vymyslet univerzální recept, který bude vyhovovat všem.
„Každopádně se dá říct, že lidé, kteří pracují na nepravidelné směny a navíc ještě v noci, mívají celkově nejen horší spaní, ale tato nepravidelnost jim škodí i v jiných oblastech,“ připomíná odborník na spánek. Studie impaktovaného časopisu American Journal of Preventive Medicine, která na vzorku zdravotních sester studovala po dobu 22 let důsledky noční pracovní doby, ukázala, že noční směny opravdu nejsou pro zdraví žádný med.
Noční sestry měly o 11 % větší pravděpodobnost, že zemřou před padesátkou. Stoupala zejména rizika, že onemocní rakovinou plic, střev nebo nemocemi krevního oběhu. Mezi nočními pracovnicemi také bylo více kuřaček, ovšem data ukazovala, že stresující noční směny s nedostatkem spánku škodily i těm sestrám, které jinak žijí zdravě.
Ta samá studie ukazuje, že kombinace stresujícího zaměstnání, nedostatku spánku a také dospávání v ranních hodinách negativně ovlivňuje i kognitivní schopnosti člověka. Mozky nočních sester za 22 let experimentu podle testování zestárly v průměru o 6,5 roku více než mozky jejich kolegyň z denní směny. Na vině byl právě nedostatek SWS spánku, který pomáhá tělu i hlavě relaxovat a obnovit síly.
Fáze spánku, jak již bylo řečeno, úzce souvisejí se zmíněnými cirkadiánními rytmy. Podle serveru Medium u většiny lidí začne kolem deváté večerní produkce spánkového hormonu melatoninu. Okolo půl jedenácté se pak zpomalí činnost střev, ve dvě ráno pak přichází čas pro fázi nejtvrdšího spánku. Po šesté ráno nám ale začíná stoupat tlak a v půl osmé produkce melatoninu končí. Právě proto je nejlepší, i když ne vždy samozřejmě možné, se se svým spánkovým cyklem trefit do okna produkce spánkového hormonu.
Na druhou stranu, zejména kancelářský pracovník, který skoro celý den tráví v osvětlených a klimatizovaných prostorách, rozhodně nemusí brát tabulku cirkadiánního rytmu jako písmo svaté. Vliv umělého osvětlení na biorytmy je vědcům dobře známý, v poslední době ale leckde probíhá výstavba nových kanceláří právě s ohledem na citlivé osvětlení a využití zejména denního světla.
Mimochodem, leckdo si asi vzpomene na dnes módní odpolední krátké šlofíky jménem „power nap“. Kdo by se bál, že rozhodí jeho spánkový cyklus či biorytmy, může být naprosto v klidu. Například podle studie impaktovaného časopisu Nature and science of Sleep krátký odpolední spánek nemá na celkový spánkový cyklus žádný vliv, ale tělu pomůže odbourat stres a odpočinout si.