Další tabu padlo: lékařům se podařila historicky první transplantace ledviny mezi dvěma žijícími HIV pozitivními
Zatímco ještě před pár lety byla HIV pozitivita velkým stigmatem a také omezením, dnes – v době, kdy je i „léčba“ v podobě antiretrovirové terapie natolik účinná, že HIV+ lidé vykazují srovnatelnou kvalitu života jako zdravá populace – je jasné, že jednotlivá tabu postupně padají. Lékaři z baltimorské nemocnice Johna Hopkinse totiž minulý týden provedli první úspěšnou transplantaci ledviny od HIV pozitivního žijícího dárce. Příjemcem byl jiný HIV+ pacient, tento zákrok pak dokázal, že i HIV+ lidé jsou dostatečně zdraví na to, aby jejich orgány bylo možné užít k transplantaci. Jedná se tedy nejen o velký krok kupředu v biomedicíně, ale také další z příležitostí, jak vyvrátit některé mýty a mylné představy o HIV.
„HIV, onemocnění, které v minulosti znamenalo rozsudek smrti, je dnes natolik dobře kontrolováno, že dokonce umožňuje těm, kteří jsou virem nakaženi, aby zachránili život jiným,“ uvádí v tiskové zprávě dr. Dorry Segev z lékařského týmu nemocnice, kde byl zákrok proveden.
Dárkyně Nina Martinez, která byla nakažena virem HIV v pouhých šesti týdnech prostřednictvím krevní transfuze v roce 1983, původně chtěla – inspirována příběhem z lékařského seriálu Grey´s Anatomy – svou ledvinu darovat HIV pozitivnímu příteli, ten však zemřel dříve, než k zákroku mohlo dojít. Martinez se však rozhodla, že když už podstoupila vstupní testy, této příležitosti využije a pomůže někomu jinému. „Věděla jsem, že jsem stejně zdravá a v kondici jako kdokoliv jiný, kdo není HIV pozitivní. Chtěla bych tímto činem změnit povědomí lidí o HIV a být také příkladem pro ostatní HIV pozitivní – i ti totiž mohou své orgány darovat,“ uvedla dárkyně, která samozřejmě podstoupila velmi podrobná vyšetření a testy. „Nina splnila standardní kritéria dárce – byla zdravá, bez hypertenze, bez diabetu, takže jejím jediným rizikovým faktorem bylo HIV. A my jsme zjistili, že to je přijatelné a adekvátně malé riziko,“ doplnila dr. Segev.
Přitom právě pacienti, kteří se virem HIV nakazili, byli od dárcovství orgánů odrazováni a konkrétně transplantace ledviny od HIV+ dárců byly považovány za neproveditelné ze dvou klíčových důvodů – virus sám může ledviny poškodit a antiretrovirotika jsou pro ně toxická. Lékaři si také nebyli zcela jisti, zda HIV+ pacienti vůbec mohou žít s jednou ledvinou. Jak ale naznačila studie realizovaná na více jak 40 000 osobách s HIV, riziko onemocnění ledvin HIV+ pacientů je ve věku moderní medicíny prakticky minimální.
Jak dále lékaři doplnili, v případě transplantace ledviny mezi HIV pozitivními pacienty je pravděpodobné, že příjemce získá od dárce druhý kmen HIV, tzv. superinfekci HIV. Dárce a příjemce tak musí být kompatibilní, pokud jde o rezistenci vůči viru – když příjemce získá nový kmen HIV, léčebný režim tak díky tomu bude i nadále funkční.
Samozřejmě pak platí, že orgány od HIV pozitivních dárců mohou být transplantovány pouze lidem, kteří jsou také HIV+, ovšem konkrétně co se týká ledvin a jater, byla tato praxe – a to jen v rámci klinických studií – v USA povolena teprve v roce 2013. Od té doby byla v Americe provedena více jak stovka úspěšných transplantací orgánů od zesnulých HIV+ dárců. Aktuální případ je však unikátní v tom, svou ledvinu darovala žijící (a jinak zdravá) HIV pozitivní pacientka.
Zejména HIV+ lidem tak svitla další naděje, neboť dárců orgánů je samozřejmě stále nedostatek. Navíc jelikož život osob nakažených virem HIV již dosahuje prakticky standardní délky jako v případě zdravé populace, zvyšuje se riziko vzniku dalších průvodních onemocnění – selhání ledvin nevyjímaje. Jak shrnula i sama dárkyně Nina Martinez, „pokud žijeme s HIV a potřebujete ledvinu, máte téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že při čekání na ni zemřete.“ I proto je aktuální případ skutečným medicínským průlomem, který dá mnoha HIV+ osobám šanci na delší život.
