„Kuře není vůbec v pořádku! “Je veganství spásou světa i duše, nebo je to módní debilita sluníčkářů?

„Svět není žádný šmejd a zvířata nejsou žádná surovina k našemu zneužití. Ne smilování, ale spravedlnost dlužíme zvířatům.“ Schopenhauer

Autor: Nikol Šubrtová / Zdroj: FOTO - Shutterstock, RADOST FX, Instagram / 8. 4. 2019

„Ehm, aha, takže vy jste vegetariánka. Takže kuře je v pořádku?“ Dostalo se mi reakce na prosbu, jestli by mi mohli na posvatební hostině trochu upravit jídlo, že jsem vegetariánka. A to bylo prosím před dvěma lety ve fakt nóbl podniku v Praze, kde by jeden čekal, že už intelektuální pražská lumpenkavárna (dle aktuálních lidových mýtů existující a všehoschopná) provedla už alespoň nějakou tu edukaci.

Takže vlastně ten úvod pojednání o veganství dáme raději takový, že si ujasníme pojmy a dojmy. Vegetariáni nejedí maso a obvykle ani související produkty z porážky zvířat a z jejich těl. Ano, ryba je také maso. Jo, k šoku všech: kuře taky. Ne, vážně ani tu rybu. Důvody jsou zpravidla takové, že vegetariáni vidí bolest a stres hospodářských zvířat před smrtí i jejich předchozí mnohdy snad ještě horší životní bídu a není jim to jedno. Někdo se ale takto stravuje také ze zdravotních důvodů.

Kdo (nebo co) je vegan? A proč botox není pohádka pro děti?

Vegani pak jí stravu čistě rostlinného původu, která nevznikla využíváním zvířat. Tedy nejedí třeba ani vejce, mléko či sýry a většinou ani med. Ale třeba nejedí ani gumové medvídky. Možná jste to nevěděli, ale jejich základem je želatina vyráběná z jatečního odpadu. A pak teda cukr. To zní až svůdně, že.

S ohledem na svou motivaci také obvykle vegani (a většinou ani vegetariáni) nekupují ani jiné „věci ze zvířat“. Tedy třeba výrobky z kůže potažmo kožešin. Ovšem například s kosmetikou je to svízel, ačkoli EU se vlastně poměrně snaží a již několik let zde platí zákaz testování kosmetiky na zvířatech, tak některých testů se to netýká. Třeba botoxu, který některé moderní ženy využívají k tomu, aby učinily přítrž plynutí času, kdy s každou další aplikací pak jejich tvář vypadá méně jako tvář stárnoucí ženy a více jako jejich levá bota s ústy napadenými vosí klakou. Až je na konci nepoznají ani jejich děti a muži.

Botox, který je složením jed, což ve vyšší formě života, jakou je člověk, vzbudilo nutkavý pocit, že je skvělý nápad píchat si ho do hlavy, se v podstatě smí testovat i v Evropě proto, že se aplikuje jehlou pod kůži a ne jen na ni, tedy to jakoby není kosmetika. Pokud byste chtěli vědět, jak se to dělá, a zapojit to pak třeba do večerních vyprávěnek o myšičce dětem před spaním, tak to prý probíhá tak, že se myším do břicha injekcí vpraví botox a ty následkem toho pak začnou trpět ochrnutím, dýchacími potížemi a pak zemřou za tři až čtyři dny hroznou smrtí.

Ty, které nezemřou, samozřejmě neodejdou do myšího invalidního důchodu, ale jsou zlikvidovány. Test se provádí proto, aby se zjistilo, jaká je průměrná smrtelná dávka, která je schopna zabít polovinu myšáků. A takhle se prosím testuje každá šarže botoxu. Toto vše bylo zjištěno a ověřeno např. při vyšetřování Britské unie za zrušení pokusů na zvířatech již před dekádou. Přitom existují alternativy tohoto testu. A i s tou kosmetikou je to napůl vlastně jinak. Třeba velké firmy, které vozí zboží do Číny, si závadnost sice třeba už netestují tady, ale otestuje si to ochotně až Čína sama. Je otázkou na kom, protože tam se moc neřeší ani lidská práva.

24. 4. 2019ANKETA: Jsou pro muže vlasy opravdu tak důležité? Vyrazili jsme se zeptat do pražských ulic

Proč to ti vegani dělají? Je veganství tak cool a módní?

Ale to jsme odbočili. Proč tedy vegani jsou vegany a tráví zvýšený čas přípravou jídel, místo aby si ohřáli párky, hodili nohy na stůl a dali si pivo a fotbal v telce?  No, když navážu na úvod, tak hlavně proto, že kuře není vůbec v pořádku. Kráva a prase taky nejsou vůbec v cajku. Jejich život je vážně dost v háji. A ne každému z lidí je to hrdinně jedno.

Tedy třeba prostě proto, že je to ohleduplné k jiným živým tvorům, potažmo planetě, kde žijeme. Protože živočišná výroba je pro planetu hodně zátěžová (ale jistě toto platí částečně i o „velkovýrobě“ rostlinné). Hlavní argumentem pro mě tedy zůstává utrpení zvířat, která také prožívají emoce. Jsou jistě jiné než ty lidské. Prase také neprožívá stres z toho, že zestárlo a někde mu povislo víčko, když jde ale na porážku a sleduje svého druha, jak jde před tím a co se mu pak stane, tak se viditelně bojí, je v extrémním stresu a zemřít nechce, to potvrzují i sami pracovníci jatek, kteří zřejmě nebudou nijak útlocitní.

I zvířata mají pocity

Módou je spíše smát se veganům…

Celkem mi vlastně přijde dost smutné, jak často jsou vegani terčem výsměchu, když se rozhodli udělat svůj život komplikovanějším proto, aby nepodporovali působení utrpení někomu jinému. Nerozumím příliš ani tomu, proč to někdo označuje za módní trend. Takovouto poměrně v dnešní době obtížnou formu stravování si nevyberete z rozmaru jako nové kecky. Marniví lidé řešící povrch věcí, módní a sociální trendy zpravidla otázky utrpení jiných bytostí (natož zvířat) mívají umístěno naopak hodně u pozadí.

Navíc již deset let jsem vegetariánka a za tuto dobu jsem se tedy nesetkala vůči veganům a vegetariánům snad ani s jedním případem, že by kterýkoliv z těchto konceptů někomu „zvenčí“ přišel nějak cool. Někteří lidé tuto volbu ocení a říkají, že by ji učinili sami, kdyby nebyli tak pohodlní a maso jim tolik nechutnalo. Většinou se ale člověk setká spíš s posměchem, a to prosím ve chvílích, kdy toto téma sám vůbec nerozvíjí.

Nikdy jsem tyto způsoby stravování nikomu necpala a ani je aktivně nepropaguju (dnešek budiž čestnou výjimkou), vlastně se za ty roky už o tom vážně bavím vyloženě nerada. Je to moje volba, přesto jsem už nesčetněkrát od mnoha lidí byla po zjištění, že já si maso nedám, terčem přednášky o tom, jaká jsem strašná naivní kráva a že mě to přejde a že si škodím a že jsme vyšší forma života a příroda to tak chtěla... Co má život lidské společnosti v dnešní podobě společného s přírodou a jejím fungováním a jak velkochovy a jatka věrně imitují přirozený řád vesmíru, to je mi záhadou, ale nemám často už sílu někomu posté vysvětlovat, že kráva vnímá a není to jen biftek na čtyřech s vemenem. Někdy už se za lidstvo prostě jenom stydím a mlčím.

Veganská strava výrazně prospívá zdraví lidí i planety

Co chci říci je, že jestli si někdo myslí, že vegani jsou vegany proto, aby byli zajímaví a populární, tak se asi nemůže plést více. Vím, že se také o veganech říká, že militantně vnucují své názory. Možná takoví jsou, ale já žádného takového neznám. Znám ale zato hodně militantních a všeho znalých masozastánců, kteří si myslí, že když si maso nedáte i ráno na vločky, tak jste hrozná alternativní buzna zmámená lepšolidmi a americkými svátky a zednáři a tak.

Samozřejmě obrazu veganství celkem ubírá i to, že se naopak neví o moc „cool“ lidech, co by tento styl stravování zastávali. Přitom vegany jsou dle svých vyjádření třeba herci Benedict Cumberbatch a Liam Hemsworth, zpěvačky Madonna, Miley Cyrus nebo Ellie Goulding či zpěvák Will.I.AM. Ze světa sportu jsou zastánkyněmi bezmasých způsobů stravování třeba tenistky Serena a Venus Williams. Mezi propagátory veganství u nás patří například zpěvák Ben Cristovao a maso nejí třeba ani zpěvačka Aneta Langerová. Vegetariánství jako věc prospěšnou dalšímu zachování života na zemi i zdraví ostatně propagoval už třeba Einstein a myslím, že můžeme prohlásit, že to zrovna nebyl úplný prosťáček a hoch podléhajícím módním trendům.

Lidé, zvláště pak k novotám (a ke všemu, v čem nehrálo roli prase) skeptičtí Češi, mají často v hlavě představu vegana, který si tká boty z lýčí, hladí bodláky u cesty a chodí každé ráno s transparentem z recyklovaného materiálu vyřvávat před mekáč, že maso je vražda a jatka jsou koncentrák. Realita, jak ji znám ze svého okolí, je u vegetariánů a veganů ale zcela jiná. Jsou to většinou mladí a atraktivní lidé, kteří nepotřebují na sebe veganstvím upoutávat, jsou nohama na zemi, oblečení si netkají, umějí být cyničtí a prostě jim jen kolem a kolem není jedno, co se děje zvířatům a s touhle planetou, kde tak nějak všichni bivakujeme.

A že vegetariáni a vegani jsou pouze přecitlivělí? Víte, já jsem přecitlivělost vnímala vždy spíše jako intoleranci k vlastnímu nepohodlí, ignorovat cizí utrpení, to je přece ta nejlehčí věc na světě. Pokud toto je pro lidi definice statečnosti, je to smutné.

Jak na veganství a co na to odborníci?

Odhlédneme-li od etických a filozofických otázek toho, co je v životě důležité, jistě je důležitým faktorem stran hodnocení fenoménu veganství to, jak taková strava působí na lidské zdraví. V současnosti odborníci volají po odvratu od polotovarů ke konzumaci primárních potravin. Zde veganská strava vyhovuje: jedí se ořechy, zelenina a ovoce a rostlinné zdroje bílkovin, jako jsou fazole, sója či cizrna, dále houby a bylinky a mnoho dalšího. V tomto směru je veganství tedy zcela v souladu s tímto trendem.

Nicméně na druhou stranu je veganství celkem náročné v tom smyslu, že je třeba uvažovat nad tím, co jíte, a to nejen aktuálně, ale i z hlediska, jaká je celková skladba stravy. Také se nenajíte u každého stánku, takže je třeba věnovat jídlu i čas na přípravu. Nicméně jako návrat k lepšímu vztahu ke stravě (a odvratu od stresu), kdy mnohé lidí už dnes jen zajímá, jestli jídlo je rychlé a jestli po něm moc nepřiberou, je to vlastně také dobrý nápad.

S ohledem na to, že nejsem žádnou odbornicí na lidskou výživu, na názor jsem se zeptala těch, kteří jimi jsou. Na toto téma jsem si tedy na dálku povídala mimo jiné s paní doktorkou a nutriční specialistkou Hanou Mojžíšovou, jejíž postoje jsme k prezentaci nakonec zvolili i proto, že je k veganství spíše skeptická a nejde tedy o nějaký výplod přesvědčeného nadšence. „Veganství jako přísnější forma vegetariánství je většinou filosofickou volbou stravování s ohledem na ochranu zvířat. Neměli bychom zapomenout, že je třeba chránit zvířata, ale zároveň, že jsme každý zodpovědný za své zdraví a zdraví svých dětí. Pokud jde o vegetariánství, oficiálně je tento způsob stravování uznán odbornou obcí jako plnohodnotný, ale musím přiznat, že s veganstvím mám trochu problém,“ říká k tomu.

Dobře promyšlená a vyvážená veganská strava může být velmi zdravá

A záhy důvody této skepse vysvětluje: „Veganství jako přísná forma stravování bez živočišných zdrojů je náročné na vyspělost a znalosti konzumenta. Je potřebné mít znalosti o základních makro i mikroživinách, které tělo jako složitý komplexní celek potřebuje pro své fungování. Lidské tělo je schopné velké adaptace, což je velkou výhodou, a zároveň může být do jisté míry i nevýhodou, neboť eventuální deficity ve stravě se nemusí projevit ihned a u každého jedince. Každý jsme jedinečným organismem, který na základě genetiky, návyků, kondice, konstituce může reagovat nejen na stravu různě.“

Nicméně veganství doktorka Mojžíšová zcela nezavrhuje a říká, že pokud člověk toto rozhodnutí vezme zodpovědně, je možné, aby svému zdraví touto volbou neublížil: „Poučený a zodpovědný jedinec může být schopen sestavit si kvalitní jídelníček s komplexními sacharidy, ořechy, semínky, pestrou různě upravenou zeleninou, luštěninami. Je potřebná znalost rostlinných bílkovin – tofu, seitan, robi a také znalost eventuálních deficitů, tedy vitamin B 12, vitamin D, jód… To pak dává možnost maximální kvality a pestrosti jídelníčku s eventuálním doplněním chybějících prvků doplňkem stravy. Volba stravy je volbou každého z nás a měla by být rozumná, racionální a nejen zajímavostí či módním výstřelkem,“ upozorňuje doktorka Mojžíšová na to, že by veganství mělo být jedině uváženou volbou.

2. 5. 201912 let. 279 objetí. Poslední klapka Teorie velkého třesku padla: Jak probíhalo loučení Sheldona, Leonarda, Penny & spol.?

Ale co bych pak jedl/a?

Když jsem o tomto tématu hovořila se svou výjimečně podařenou ženou, konstatovala, že kdyby se měla stát vegankou, tak teda „totálně neví, co by jedla." Myslím, že takový problém by řešila většina lidí, stejně tak jako již stávající vegani řeší, v jaké restauraci by se dokázali najít. Mnozí z nich se třeba na cestách stávají dočasně i vegetariány jen proto, aby tak nějak v nikoli „vegan friendly“ prostředí nepadli hlady. Nicméně internet je dnes plný informací a receptů i s videi, která mohou pomoci.

V tomto je inspirativní třeba i s LUI spolupracující pražský podnik Radost FX na I. P. Pavlova, kam chodíme často na pracovní obědy a kde kuchaři dokáží vymyslet každý týden jiné veganské menu. Tam se také dozvíte, že vegetariánské a veganské jídlo může být opravdu výborné. Osobně tam chodím i pro nápady a pak se dané pokrmy snažím občas udělat i doma. A moje žena i pes stále žijí, takže to beru jako důkaz toho, že to funguje. Nedávno prý dokonce zavedli v Radosti i bohaté snídaně pro vegetariány a vegany, které jsou prý také výborné, což ale nemohu zatím potvrdit, neboť osobně se každé ráno spíše zabývám bojem se sebevražednými tendencemi a snahou těla usnout, než snídaní, ale na brunch by to nemuselo být špatné. Minimálně náš šéf Jakub na ně chodí každý víkend.

Snídaně v Radosti FX na I.P. Pavlova v Praze
Tak se jen možná zkuste chvíli zamyslet a třeba jíst vegetariánsky a vegansky alespoň občas, podporovat ekologické zemědělství a tak. Já vím, že zamýšlení bolí. I podívat se na utrpení zvířat bolí. Ale obecně, kdyby se více lidí zamyslelo nad tím, co děláme, kam jdeme a co zničíme, či naopak vybudujeme cestou, byl by svět o něco lepší. Fakt si to myslím. A vědci už se také snaží „pěstovat“ i umělé maso, tak snad jednou i to kuře bude vážně v pořádku.