Pozor, i ze zdravého stravování se může stát posedlost! Otestujte se, zda nehrozí i vám
Nejlepším způsobem pro stanovení diagnózy je podle dr. Ivy Málkové z hnutí STOB – Stop obezitě takzvaný Bratmanův test pojmenovaný po objeviteli diagnózy. Ten se pro zjištění poruchy příjmy potravy používá už od sedmdesátých let. Jeho jednotlivé body v tomto článku najdete jako tučně vyznačené mezititulky. Pokud na kteroukoliv z otázek odpovíte „Ano“, ortorexie hrozí i vám.
1/Přemýšlím o správném a zdravém jídle tak dlouho, že mi to ubírá čas na mé ostatní povinnosti, rodinu, či kreativní činnost
Počet ortorektiků v populaci se odhaduje na množství okolo jednoho procenta. Stanovit diagnózu je ovšem obtížné, hranice mezi zdravým stravováním a posedlostí někdy bývá velmi tenká. Internetem také kolují nejrůznější pochybné „testy“, které se vydávají za původní Bratmanův. Pokud vás zajímá původní znění Bratmanových šesti kritérii, můžete si je v angličtině přečíst na následujícím odkazu.
2/Pokud náhodou sním něco, co považuji za nezdravé, cítím se nečistý/á, znervózňuje mne samotná přítomnost nezdravého jídla
„Zdravé stravování se stane ortorexií, pokud začne výživa negativně ovlivňovat tělesné či duševní zdraví člověka, či jeho vztahy s přáteli a okolím. Jakmile člověk přestane být sám sobě pánem a stane se otrokem jídla, tak se jedná se o ortorexii,“ říká psycholožka a zakladatelka hnutí STOB – Stop obezitě Iva Málková.
3/Můj pocit štěstí, spokojenosti a bezpečí se odvíjí přímo podle toho, jak zdravě a ekologicky jím
„O ortorexii čili posedlosti jídlem se dá mluvit ve chvíli, kdy problematika jídla začne zabírat člověku neúměrné množství energie. Začíná to nákupem, kdy je náročné, aby člověk trpící ortorexií sehnal potraviny splňující jeho nereálná kritéria ´čistoty´ potravin. Zabývá se tím, odkud potravina pochází, zda neobsahuje nějakou součást, která je v jeho očích ´jedem´, jako je třeba lepek, nejrůznější „éčka“ a tak dále. Pokud potravina nesplňuje jeho nejpřísnější požadavky, není schopen ji pozřít.“
4/Nejsem schopný/á dát si „pauzu“ od mého striktního režimu ani o sváteční příležitosti, a to ani v případě, že netrpím potravinovou alergií na jídlo, které bych mohl/a sníst
Co je spouštěčem ortorexie? Taková porucha příjmu potravy nevzniká ve vakuu. „Vzniku ortorexie nahrávají nejrůznější módní trendy, kdy člověk kvůli dietám postupně vyřazuje z jídelníčku různé složky. Začne třeba masem, pokračuje mlékem, pak třeba jí jen syrovou stravu, k tomu drží bezlepkovou dietu, jí jen biopotraviny, přejde na makrobiotiku nebo třeba paleodietu. To vede jen k nutkavému zaobírání se potravou.“
5/Ze svého jídelníčku vyřazuji v průběhu let čím dál více potravin, abych žil zdravěji. Za své beru zejména nejrůznější prvky módních diet
Ortorexie podle dr. Málkové hrozí zejména dvěma skupinám obyvatel. První z nich jsou zapřisáhlí perfekcionisté, kteří se v ničem nespokojí s polovičatým přístupem, a tak i do zdravé stravy se pustí s takovou vervou, až se jejich „zdravý životní režim“ stává kontraproduktivním. Druhou skupinou jsou pak lidé, kteří mají problémy se sebevědomím, vztahy či sebekontrolou. Nezdravě zdravou stravou se snaží alespoň ve svých očích zvýšit vlastní hodnotu, či si dokázat, že alespoň v něčem jsou schopní si poručit, na některé také doléhá tlak okolí a honba za nereálnými ideály krásy.
6/Zhubl/a jsem víc, než je zdrávo, začínám viditelně trpět podvýživou, vypadávají mi vlasy, mám problémy s kůží. Pokud jsem žena, přestala jsem menstuovat
„Stravování v duchu ortorexie může způsobovat skutečně vážné zdravotní problémy vyplývající z nedostatku živin, jako je například nedostatek vápníku, tedy osteoporóza, jindy nastává nedostatek železa, a tak se dá pokračovat do nekonečna. Dochází i k narušení ortorektikova fungování v běžném životě. Vzhledem k tomu, že jíst se musí, je léčba náročná, protože je člověk stále konfrontován s jídlem,“ říká dr. Málková. „Co se léčby týče, nejefektivnější je kognitvně behaviorální psychoterapie.“
