„Kdo vlastně jsem a o co se snažím?“ Takovou otázku si lidé s hraniční poruchou pokládají denně

O schizofrenii, sociopati či psychopatii asi slyšel každý. Méně známá, i když stejně rozšířená, je ovšem i takzvaná hraniční porucha osobnosti (borderline personality disorder). Jak komplikuje život i zdánlivě zdravým a úspěšným lidem?

Autor: Petr Opršal / Zdroj: NejsemPsychopat, TvTropes, Opsychologii, Refresher / 22. 2. 2019

Pro lidi s diagnózou hraniční poruchy osobnosti je typická zejména nestabilita v nejrůznějších směrech. Typické je pro ně střídání nálad, k čemuž stačí i ta nejmenší záminka. Z člověka, který se vzbudí jako ten nejspokojenější na světě, se snadno už okolo oběda může stát depresivní jedinec neschopný zvednout se ze židle. Nestabilní je i identita lidí, kteří tímto problémem trpí. Lidem s hraniční poruchou často chybí jejich vlastní obraz, sami sobě nerozumí, a tak se snaží každou chvíli vytvořit si novou osobnost, se kterou jsou ale málokdy spokojení.

29. 4. 2019„Scullyová“ vyměnila UFO za sex v seriálovém hitu, v němž si školáci otevřou tajnou sex-kliniku. Jaká je ale realita školní výuky o sexu?

Celkově jim také chybí naplnění, ať už v práci, ve vztazích i v osobním životě. Právě proto často střídají koníčky, zaměstnání i partnery. Kombinace emocionálních problémů a neuspořádaného partnerského života také může za stereotypní zobrazení osob s poruchou osobnosti ve filmech. Většinou je uvidíte jako archetypální „šílené bejvalé“, kteří nejprve hrdinu či hrdinku zasypávali teatrálními projevy lásky, aby se z nich po rozpadu vztahu stali nebezpeční psychopati. Pravda, lidé s hraniční poruchou často vstupují do nezdravých vztahů a rozchody těžce nesou. Leckdy se to ani neobejde bez vyhrožování. U nemocného je ovšem daleko pravděpodobnější, že bude vyhrožovat tím, že ublíží sám sobě, než že by chtěl způsobit újmu bývalému partnerovi.

S hraniční poruchou také velmi často souvisejí sebedestruktivní tendence. Nemusí se jednat jen o zmíněné sebepoškozování. Lidé s hraniční poruchou často nedbají na nebezpečí a jedou na plný plyn, co se veškerých neřestí týče. V rámci toho se často ničí například alkoholem, drogami či bezuzdným sexuálním životem bez jakéhokoliv dbání na ochranu.

Diagnóza většinou nestačí. Člověk s hraniční poruchou o sobě velmi často ví, že dělá nesmysly, že nezvládá a že nechápe, ale jeho vlastní vědomí mu většinou přidá ještě druhý hlas, který ho nutí pochybovat o každém dalším kroku. Nejvíce se pak takový člověk děsí chvil, kdy jeho pohár přeteče a on nad sebou ztratí kontrolu.

12. 5. 2019Nová aplikace, která mluví o vaší smrti, prý činí lidi mnohem šťastnějšími bez ohledu na to, jaký mají život

Ačkoliv má hraniční porucha leckdy špatnou pověst i mezi lékařským personálem, je léčitelná. Po desetileté terapii se podle serveru Refresher 86 % léčených dokáže zbavit symptomů, 50 % se pak cítí být zcela vyléčenými.