„Kdo vlastně jsem a o co se snažím?“ Takovou otázku si lidé s hraniční poruchou pokládají denně

O schizofrenii, sociopati či psychopatii asi slyšel každý. Méně známá, i když stejně rozšířená, je ovšem i takzvaná hraniční porucha osobnosti (borderline personality disorder). Jak komplikuje život i zdánlivě zdravým a úspěšným lidem?

Autor: Petr Opršal / Zdroj: NejsemPsychopat, TvTropes, Opsychologii, Refresher / 22. 2. 2019

Pro lidi s diagnózou hraniční poruchy osobnosti je typická zejména nestabilita v nejrůznějších směrech. Typické je pro ně střídání nálad, k čemuž stačí i ta nejmenší záminka. Z člověka, který se vzbudí jako ten nejspokojenější na světě, se snadno už okolo oběda může stát depresivní jedinec neschopný zvednout se ze židle. Nestabilní je i identita lidí, kteří tímto problémem trpí. Lidem s hraniční poruchou často chybí jejich vlastní obraz, sami sobě nerozumí, a tak se snaží každou chvíli vytvořit si novou osobnost, se kterou jsou ale málokdy spokojení.

22. 1. 2019Nebaví vás letní pride festivaly? Již několik let se můžete vydat na sněhový pride v Tignes

Celkově jim také chybí naplnění, ať už v práci, ve vztazích i v osobním životě. Právě proto často střídají koníčky, zaměstnání i partnery. Kombinace emocionálních problémů a neuspořádaného partnerského života také může za stereotypní zobrazení osob s poruchou osobnosti ve filmech. Většinou je uvidíte jako archetypální „šílené bejvalé“, kteří nejprve hrdinu či hrdinku zasypávali teatrálními projevy lásky, aby se z nich po rozpadu vztahu stali nebezpeční psychopati. Pravda, lidé s hraniční poruchou často vstupují do nezdravých vztahů a rozchody těžce nesou. Leckdy se to ani neobejde bez vyhrožování. U nemocného je ovšem daleko pravděpodobnější, že bude vyhrožovat tím, že ublíží sám sobě, než že by chtěl způsobit újmu bývalému partnerovi.

S hraniční poruchou také velmi často souvisejí sebedestruktivní tendence. Nemusí se jednat jen o zmíněné sebepoškozování. Lidé s hraniční poruchou často nedbají na nebezpečí a jedou na plný plyn, co se veškerých neřestí týče. V rámci toho se často ničí například alkoholem, drogami či bezuzdným sexuálním životem bez jakéhokoliv dbání na ochranu.

Diagnóza většinou nestačí. Člověk s hraniční poruchou o sobě velmi často ví, že dělá nesmysly, že nezvládá a že nechápe, ale jeho vlastní vědomí mu většinou přidá ještě druhý hlas, který ho nutí pochybovat o každém dalším kroku. Nejvíce se pak takový člověk děsí chvil, kdy jeho pohár přeteče a on nad sebou ztratí kontrolu.

4. 2. 2019Trendy ve zdravém životním stylu a fitness: Cvičte efektivně, doma i online

Ačkoliv má hraniční porucha leckdy špatnou pověst i mezi lékařským personálem, je léčitelná. Po desetileté terapii se podle serveru Refresher 86 % léčených dokáže zbavit symptomů, 50 % se pak cítí být zcela vyléčenými.