Zapomeňte na "pitný režim", průběžné popíjení vody člověku velmi škodí. Kdy (a jak moc) byste měli pít?
Moderní doba si žádá moderní termíny. Rozličnými –ismy se tak naše slovníky jen hemží. Zatímco však většina již ví, co je workoholismus či o něco „mladší“ shopaholismus, další metlou lidstva by mohl být aquaholismus. Ten, stejně jako pojmy předchozí, odkazuje k patologické závislosti, nikoliv však na práci či nakupování, ale na vodě. Pití vody – překročí-li únosnou míru – totiž může lidskému tělu škodit úplně stejně jako mnohé jiné špatné návyky. Dodržujete tedy onen „pitný režim“? Možná byste jej měli přehodnotit, nic takového totiž podle odborníků vlastně neexistuje.
V žádném případě nechceme popírat, že základem pro lidské přežití je voda. Voda dodává energii, posiluje imunitní systém, podle některých přispívá dokonce k lepšímu (mladšímu) vzhledu. Ovšem kult vody se v posledních letech začal poněkud zvrhávat. Jak totiž známo, přílišné množství čehokoliv jednoduše škodí. A voda není výjimkou. Jak se odborníci shodují, konzumace nadměrného množství vody může lidský organismus vážně poškodit.
Podle Světové zdravotnické organizace by dospělý člověk měl denně zkonzumovat kolem 1,5 – 2 litrů vody. Samozřejmě existuje nespočet faktorů, které mohou spotřebu vody navyšovat – sport, nemoc, těhotenství atp. Stejně tak má na příjem tekutin vliv klimatické prostředí, kde se pohybujeme. I proto máme vyšší tendenci konzumovat více vody v létě, kdy jsme vystaveni přímému slunci a cítíme se unavení a vyčerpaní. Potud je vše správně. Velkým problémem je však nepřetržité doplňování tekutin, a to tehdy, pokud člověk pocit žízně vůbec nemá.
V takových případech, kdy lidé průběžně celý den popíjejí ze všudypřítomné PET lahve a prakticky se jejich život mění ve známou anekdotu, v níž lord sluhu žádá o probuzení kvůli napití: „Sluho, v noci – až budu mít žízeň – mě vzbuďte a přineste vodu“ – „Ale pane, jak poznám, že máte žízeň?“ – „Kdykoliv mne vzbudíte, vždy mám žízeň“, je však možné hovořit o tzv. aquaholismu. Tedy závislosti na vodě a následné intoxikaci vodou…
Existuje dokonce termín pro situaci, kdy člověk přijímá denně více než 3 litry vody – jedná se o polydipsii. Ta jde často ruku v ruce s hyponatremií, tedy stavem, kdy je v krvi velmi nízká hladina sodíku. Lidé, kteří usilovně a nepřetržitě popíjejí, pak mohou upadnout i do kómatu. Nízká hladina sodíku totiž může způsobit omezení přívodu krve do mozku. Právě bolest hlavy a závratě jsou – POZOR – častými příznaky NADMĚRNÉ konzumace vody (zapomeňte tedy na pravidlo, že hlava bolí právě kvůli NEDOSTATKU tekutin). Kromě toho se běžně objevuje také letargie, zmatečné chování a logicky i nespavost – kdo nadměrně pije, také potřebuje nadměrně navštěvovat toaletu. Ti, kdo jsou na vodě skutečně závislí, pak popisují doslova euforický pocit štěstí, když usrkávají ze svých všudypřítomných lahví nepřetržitě 24/7.
Kolik vody tedy vypít? Samozřejmě „ideální“ množství neexistuje, příjem tekutin ovlivňuje životní styl i stravovací návyky, základní je ale žízeň. Tedy pijte, pokud máte žízeň (to se netýká seniorů, kteří tento reflex s věkem ztrácí a na pitný režim by skutečně měli dbát). Pokud často konzumujete ovoce a zeleninu na vodu bohaté (meloun, okurky), příjem vody s klidem omezte. Dalším signálem k tomu, kolik byste toho měli vypít, je barva vaší moči. Normální barva je slámová, pokud je tmavší, vaše tělo je dehydratované a tekutiny přidejte. Naopak pokud je příliš bledá, v příjmu tekutin uberte. Pijte tedy s rozumem, dejte tělu, co potřebuje, ale lahvičku s vodou klidně nechte doma. Pokud však trpíte nadměrnou žízní, raději vyhledejte lékaře.
