Pátý případ vyléčení z HIV dává naději ostatním HIV-pozitivním. Vědci našli směr, jakým se v hledání léčby pro všechny ubírat
News
Zdroj: AdobeStock

Pátý případ vyléčení z HIV dává naději ostatním HIV-pozitivním. Vědci našli směr, jakým se v hledání léčby pro všechny ubírat

Léčba HIV je tématem, jímž se zabývají odborníci prakticky po celém světě, a to v podstatě od chvíle, kdy byla nákaza tímto virem poprvé detekována. Bohužel navzdory nespočtu moderních postupů a technologií se prozatím nikomu nepodařilo přijít na způsob, jak HIV+ pacienty skutečně vyléčit tak, aby virus z jejich těla kompletně zmizel. Přesto ale existuje pětice případů, kdy HIV+ lidé byli skutečně vyléčeni, posledním z nich je aktuálně tzv. düsseldorfský pacient. A právě on je dle vědců stvrzením naděje na léčbu HIV do budoucna, jelikož potvrzuje vzorec předcházejících čtyř uzdravených…
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
23. 2. 2023

Když v roce 2009 vědci zveřejnili informace o tzv. berlínském pacientovi, prvním člověku na světě, který byl vyléčen z HIV, byl to skutečný hit. O dekádu později následoval londýnský pacient a pak ještě další dva. Aktuálně k nim přibyl již pátý člověk, v jehož těle byl virus HIV zcela vymýcen – informovali o tom vědci doslova před pár dny. „Jedná se o skutečné vyléčení, nejen o dlouhodobou remisi,“ shrnul tedy jeden ze zainteresovaných lékařů Bjorn-Erik Ole Jensen s tím, že ačkoliv je před všemi vědeckými týmy, které se snaží na HIV najít lék, spousta práce, je pátý vyléčený člověk pozitivním symbolem naděje.

Vzhledem k tomu, že spojovací linií mezi všemi zmiňovanými případy vyléčených HIV-pozitivních je transplantace kmenových buněk, samozřejmě, že se nejedná o postup, který by bylo možné plošně aplikovat na každého, kdo se virem nakazil. Přesto se odborníci shodují v tom, že je nyní již zřejmé, jakou cestou by se měli pokusit v dalším výzkumu léčby HIV ubírat.

Jak „funguje“ HIV?

Virus HIV vstupuje do buněk imunitního systému a ničí je. Pokud není včas diagnostikován, pokračující proces poškození může vést až k propuknutí nemoci AIDS, příp. k syndromu získané imunodeficience, což je stav, kdy lidské tělo nedokáže bojovat ani s drobnými infekcemi. Klasicky tedy (minimálně zatím) platí, že virus HIV je pro všechny nakažené infekcí, s níž se budou muset potýkat již po celý zbytek života.

I proto, že na světě žije téměř 40 milionů HIV-pozitivních, ale pokročili odborníci ve výzkumu nemoci i její „léčby“ skutečně výrazně kupředu. Nejenže díky moderní medikaci nákaza již není (pokud se ji podaří zachytit včas) rozsudkem brzké smrti, jako tomu bylo v minulosti, ale aktuálně dostupné léky umožňují i HIV-pozitivním žít srovnatelně kvalitní a dlouhý život s běžnou „zdravou“ populací. Již probíhají také výzkumy zaměřující se na prevenci nákazy prostřednictvím vakcíny. S léčbou v jejím pravém slova smyslu je to ale nepoměrně komplikovanější.

Rakovina + HIV = naděje na život ve zdraví?

Pětice lidí, kteří se z HIV skutečně vyléčili, patří mezi raritní případy, které spojuje jedna zásadní věc: transplantace kmenových buněk, a tedy de facto vytvoření kompletně nového imunitního systému. To je samozřejmě vysoce rizikový postup, jehož cílem je zachránit život pacientům trpícím rakovinou. Vyléčení z HIV je tedy vlastně „vedlejším produktem“.

Konkrétně düseldorfský pacient se poté, co se HIV v roce 2008 nakazil, zapojil do experimentálního programu IciStem v düsseldorfské nemocnici. Program se zaměřuje právě na možnosti léčby HIV skrze transplantaci kmenových buněk. Ovšem během výzkumu vyvstal nečekaný problém, pacient skutečně onemocněl akutní myeloidní leukémií vyžadující mj. i klasickou chemoterapii a transplantaci kmenových buněk.  Paralelně s léčbou pak probíhala i léčba HIV za užití antiretrovirové terapie. A jak se nyní ukázalo, v těle pacienta ani téměř pět let po ukončení veškeré léčby nejsou stopy viru, který by se byl schopný replikovat a infikovat další buňky.

<Path> Testování na pohlavně přenosné choroby v Unilabs: profesionálně, rychle a především diskrétněZdroj: Unilabs/Spolupráce

Tak trošku rarita

Kromě samotné transplantace kmenových buněk ovšem bylo třeba ještě něco jiného, vlastně takový „game changer“, který z vyléčení z HIV dělá skutečné unikum: dárci kmenových buněk totiž měli stejnou, HIV-rezistentní mutaci, která odstraňuje protein CCR5, jenž virus HIV standardně využívá k tomu, aby pronikl do jednotlivých buněk. V čem je háček? Tuto genetickou mutaci, která způsobuje rezistenci vůči HIV, nese jen přibližně 1 % populace. „Když uslyšíte o této léčbě HIV, tak je to samozřejmě téměř neuvěřitelné vzhledem k tomu, jak náročné to bylo. Ale zároveň to potvrzuje rčení, že výjimka potvrzuje pravidlo,“ uzavřel pak Todd Ellerin, odborník na infekční nemoci.

Ačkoliv se odborníci shodují, že tento typ léčby se pravděpodobně nebude využívat v případě HIV-pozitivních, kteří zároveň netrpí leukémií, přesto v něm vidí jistý potenciál. Testují totiž možnosti úpravy vlastních kmenových buněk pacientů s HIV tak, aby mutaci potřebnou k blokaci viru HIV získaly. Celý proces by se tak obešel i bez (tak vzácných) dárců.

Zdroj: nature.com, hivplusmag.com, hiv.gov, nih.gov, abcnews.go.com, cbsnews.com, icistem.org, delta-32.com, cbsnews.com

Populární
články

E-Shop