
Nová zdravotní krize mezi gayi a HIV+: tak hovoří odborníci o šíření HPV viru způsobujícího rakovinu anu. Jak na správnou prevenci?
HIV jako rizikový faktor?
Česká republika patří mezi země, kde je výskyt HIV poměrně nízký. Mezi lety 1985 a 2022 (včetně) tak laboratoře zachytily „jen“ 4 323 případů nákazy. Přesto je dle průběžných dat možné hovořit o postupném meziročním nárůstu HIV+ pacientů – mezi nimiž z hlediska pohlaví dominují muži, resp. muži mající sex s muži. Jak přitom ukazují různá souborná data, onemocnění virem HIV může zvýšit také riziko vzniku dalších onemocnění, mj. i pak rakoviny anu, již pro změnu zapříčiňuje nákaza virem HPV. Rakovina anu pak, mimochodem, ve vyšší míře postihuje gaye obecně, tedy nejen ty, kteří jsou HIV+. Stejně jako v případě celé řady dalších nemocí tedy platí, že základem je prevence. Jak by ale měla správně vypadat?
Neveselá fakta o HPV viru a rakovině
Rakovina anu (anální rakovina) je nejčastěji způsobena chronickou nebo přetrvávající infekcí lidským papilomavirem (HPV). Pokud se člověk infikuje HPV, samozřejmě to hned neznamená rozsudek závažného onemocnění. HPV se vyskytuje ve dvojici podob, ve formě nízkorizikové, kdy tělo dokáže vše nežádoucí samo eliminovat, ale také ve formě vysoce rizikové. Tehdy v případě nákazy může dojít k rozvoji tzv. anální prekancerózy, která – není-li včas odhalena – může způsobit i nádor anu. K nákaze přitom nutně nemusí dojít jen během sexuální aktivity (tj. análního či orálního sexu), HPV se totiž přenáší z člověka na člověka i prostřednictvím blízkého kožního kontaktu s infikovanou oblastí.
Možná všechny tyto informace zní docela odborně a člověk by tak mohl nabýt pocitu, že jeho se nic takového vlastně netýká. Jenže chyba lávky. HPV infekce je v populaci velmi rozšířená – v průběhu života se s ní setká většina (80 %) populace a např. v USA jí trpí každý druhý muž (bez ohledu na orientaci). A tak není divu, že někteří odborníci již považují anální karcinomy za další obrovský problém, jemuž musí muži, především pak bisexuálové, gayové a ti, co jsou HIV+ (a to kvůli oslabené imunitě), čelit.
Jak „být připraven“?
Vzhledem k příčině rakoviny anu, tedy nákaze virem HPV, je jasné, že prevence by měla spočívat v minimalizaci rizik nákazy. To se ale snadněji říká, než provádí. Naštěstí již do hry vstupuje i moderní medicína a očkování. Ano, očkování proti HPV skutečně není určeno jen pro ženskou část populace, kterou má chránit před rakovinou děložního čípku. Ačkoliv klasicky by mělo očkování probíhat ještě před zahájením aktivního sexuálního života, a je tedy zaměřeno primárně na dívky a chlapce v předpubertálním věku (v Česku jej pojišťovny plně hradí ve věku 13 let), rozhodně tímto není nijak striktně omezeno. Očkováni tedy mohou být i dospělí muži, minimálně do 26 let, a to zejména pokud pravidelně provozují sex s muži nebo pokud trpí oslabeným imunitním systémem (tj. muži HIV+). Ani starší muži však nemusí být z možnosti očkování nutně vyloučeni, jen by se o vhodnosti měli poradit se svým lékařem. Faktem navíc je, že některé výzkumy již prokázaly, že podání vakcíny těm, u nichž se již vyskytla i prekanceróza, může snížit riziko jejího návratu po odléčení.
Svou roli v prevenci samozřejmě sehrává i bezpečný sex, ačkoliv zrovna v tomto případě platí, že kondom není všespásný. Nepokrývá totiž všechny možné části těla, jež mohou být HPV infikované (pokožka v oblasti genitálií či anální oblasti). Přesto ale platí klasické úsloví, že „něco je lepší než nic“. Alespoň částečnou ochranou tedy kondomy nepochybně jsou.
A co screening?
V případě různých typů rakovin již lékaři vyvinuli také příslušné screeningy. Např. pro ženy právě v souvislosti s HPV existuje screening rakoviny děložního čípku. V Česku je pak dostupný také screening kolorektálního karcinomu, ovšem specificky na anální prekancerózu se lékaři zatím příliš nezaměřovali, a to i proto, že nebyly shromážděny dostatečné důkazy, že vede ke vzniku karcinomů. Ačkoliv tedy screeningové vyšetření existuje, běžnou praxí není. Ovšem dobrou zprávou je (jak naznačila jedna z mála studií na toto téma), že zejména mladší muži vykazují poměrně vysokou schopnost eliminovat prekancerózy z těla sami, bez lékařského zásahu, a proto by v jejich případě k žádným invazivnějším zásahům docházet nemělo.
Screening je však zároveň nástrojem ryze preventivním a je zacílen na lidi, kteří netrpí žádnými příznaky. Když už dojde na příznaky (a to nejen v oblasti anu, ale i rekta), jako je krvácení, svědění, bolest, otok, výtok či jakýkoli typ nepohodlí, je rozhodně nejvyšší čas okamžitě zamířit k lékaři. Faktem ale také je, že specificky muži mající sex s muži a také ti, co již mají potvrzenou diagnózu HIV+, by na prevenci a bezpečný sex měli dbát dvojnásob a ideálně svou situaci také konzultovat s příslušnými odborníky.