Psycholožka: „Chemsex je v Česku velmi populární. Lidé se k němu uchylují, protože si pak více věří. Rizika jsou ovšem velká“
Jak jste se k tomuto „oboru“, který se zabývá chemsexem, dostala?
V adiktologické ambulanci, kde jsem pracovala, jsem se často setkávala s lidmi, které trápilo, že si neužívají sex a že nedokážou kontrolovat své sexuální chování. Návykové látky užívali, aby odbourali zábrany, stud a dočasně si zvedli nízké sebehodnocení. Chemsex v sobě všechny tyto aspekty spojuje.
Kdy se u nás obliba chemsexu rozmohla?
Chemsex, tedy v širším slova smyslu spojení sexu a drog, je tady už tisíce let. Stimulační látky výrazně ovlivňují sexuální život i lidem, kteří je vůbec neplánovali užívat „na sex“. Uživatelé chemsexu mají často obavy z kontaktu s odborníky – stydí se za sexuálně přenosná onemocnění, za průběh sexu pod vlivem pervitinu, za užívání. Zároveň je chemsex stále viditelnější v prostoru seznamovacích aplikací a je stále dostupnější v klubech a saunách. V roce 2015 se objevil film Chemsex po Česku, který se k tomuto tématu snaží přitáhnout pozornost. Sex pod vlivem návykových látek tady byl vždy, ale v posledních letech dochází k masivnímu rozšíření silných stimulačních látek mezi lidi, kteří by jinak takovým způsobem nejspíš neexperimentovali.
Například v gay komunitě jsou dlouhodobé zkušenosti s drogami, které se užívají pro dobrou zábavu v klubu s přáteli, ale problém je, že do komunity rychle pronikl pervitin a mefedron, což jsou silnější látky, u kterých se problémy dostaví mnohem dřív než například u MDMA, kterou člověk může užívat jednou za pár měsíců klidně i 20 let a v podstatě se mu pravděpodobně nic hrozného nestane. Velkým tématem jsou snadná smrtelná předávkování GHB/GBL, ke kterým při chemsexu dochází i u nás.
O jakých látkách je řeč, hovoříme-li o chemsexu?
Abychom mohli mluvit o chemsexu, dotyčný musí užít jednu nebo více z takzvaných „four-chems“, což je pervitin, mefedron, GHB/GBL a ketamin. GHB/GBL je nová syntetická droga, které se říká tekutá extáze a která vyvolává euforii a podporuje chuť na sex, ale na rozdíl od pravé MDMA jde o tlumivou látku. Ketamin je zase anestetikum s disociativními účinky, které tlumí vnímání bolesti a někteří lidé jej mají rádi právě při sexu. V české chemsex komunitě převažuje užívání pervitinu a GHB/GBL.
A co třeba takový poppers, ten do chemsexu nespadá?
Four-chems umožní velmi dlouhou sexuální párty, kdežto poppers účinkuje jen krátkodobě, podpoří chuť na sex a uvolní hladké svalstvo. Kdyby člověk užíval pouze poppers, jeho sex bude trvat jen několik minut, kdežto na pervitinu člověk vydrží mít sex i několik hodin. Zatím rekord u mých klientů byl sedm dnů bez spánku. Užívání pervitinu nebo mefedronu a vynechávání spánku v kombinanci s nejistotou, studem, neznámým či nevlídným prostředím, zvyšují riziko paranoidních stavů a vznikají takzvané stíhy. Pro tělo je to navíc pořádný zápřah.
Ne každý chemsex je problematický. Existují lidé, kteří odjedou dvakrát ročně do Barcelony, tam se týden baví a vrací se domů do svého běžného života a troufám si říct, že je to pravděpodobně nijak nepoškodí. Pokud užívají PrEP a podnikají další bezpečnostní opatření, jde o relativně zvládnuté riziko. Problém nastává, když se míchají různé látky a když se stupňuje frekvence užívání chemsexu. Například Viagra, Cialis a jiné léky na podporu erekce (pervitin sice posiluje chuť na sex, ale má špatný vliv na erekci, penis je pak polotvrdý) v kombinaci se stimulancii a poppers reálně ohrožují srdce. Kombinace GHB/GBL s alkoholem výrazně zvyšuje riziko smrtelného předávkování. Čím víc různých látek, tím větší riziko.
Takže si lidé často neuvědomují, jakému nebezpečí se vystavují?
Podstata účinku stimulancií tkví v tom, že si člověk připadá neohrožený, má pocit, že se mu nemůže nic stát. Jako emoční stav to může být skvělé, ale následky už tak skvělé nejsou. Znám lidi, kteří vnímají chemsex jako prostředí, kde se chtějí cítit úplně spontánně a uvolněně, a nechtějí řešit hranice ani prevenci rizik. Bohužel se pak často stane, že se člověk předávkuje, zraní, zúčastní se rizikovějšího sexuálního scénáře, aplikuje injekčně, překročí další hranice a zpětně mu to vadí.
Dalším problémem je, že důsledné používání kondomu na chemsex párty je jakýsi ideál, kterého lze jen stěží dosáhnout. To samozřejmě přispívá k přenosu různých sexuálně přenosných onemocnění, jako je HIV, ale i virové hepatitidy typu C. I proto jsme zřídili speciální webové stránky, kde jsou rady pro zmírnění rizik a dopadů užívání drog na zdraví. Je tam například návod na to, co dělat, když má někdo příznaky toxické psychózy a jak postupovat při předávkování. Samozřejmě tam máme i kontakty, na které se člověk může ozvat a promluvit si o všem, co ho v rámci chemsexu zajímá.
Jak byste přesně popsala vaší pracovní pozici ve vztahu k chemsexu?
Pracuju s lidmi v kontextu psychologického poradenství. Většina mých klientů jsou lidé, kteří by chtěli abstinovat a omezit používání omamných látek, protože jim to způsobuje potíže. Ačkoliv u pervitinu a stimulačních látek není dramatický odvykací stav, jaký známe například u heroinu, dosáhnout abstinence není vůbec snadné. Klienti často přijdou ve chvíli, kdy užívají třeba jen jednou za měsíc a přesto vnímají, že se jejich život točí pouze kolem chemsexu.
"Užívání chemsexu zhoršila pandemie koronaviru, protože lidé hledají způsob odreagování se," říká adiktoložka Xenie Uholyeva, Foto: se svolením Juan CalderónFoto: se svolením Juan Calderón
Ne, že bych to nějak zlehčoval, ale jeden víkend ze čtyř je problém?
Nezdá se to, ale dost často jsou chemsex párty spontánní, takže i když měl člověk na víkend jiné plány, ve čtvrtek se dostane na párty s kamarády a říká si, že to zvládne a že si na jednu noc užije. Nakonec propaří celý víkend a v nejlepším případě přijde domů v neděli. O víkendu tak třeba nedojde na plánovanou návštěvu rodičů, kteří jsou naštvaní a když začíná dojezd, začíná také pracovní týden. Bohužel čím déle člověk užívá, tím jsou dojezdy horší.
Typicky v pondělí a v úterý vůbec nemůže jít do práce. Ve středu možná přijde, je mrzutý, konfliktní, nevýkonný a nic se mu nechce. Ve čtvrtek začíná zjišťovat, co vlastně za celý týden propásl, v pátek začíná pracovat, o víkendu konečně odpočívá a začíná se cítit lépe. Další týden zůstává v práci i dlouho do večera a pořád před sebou tlačí nějaké resty. Další víkend už má sílu žehlit vztahy se zklamanými rodiči, nabručeným partnerem a s kamarády, se kterými neodjel na výlet. Pak má trochu chutě, ale ještě to vydrží. Chutě postupně sílí a najednou člověk zjišťuje, že má zase dojezd a zase žehlí průšvihy. Takže chemsex „jen“ jednou za měsíc má obrovské dopady. Čím déle člověk užívá, tím větší je riziko nepříjemných zdravotních, psychických a sociálních problémů.
Můžete říct, že chemsex párty probíhají pouze ve skupinách, nebo k vám chodí i klienti, kteří látky užívají například pouze se svým partnerem?
Bývá to různé. Když se řekne chemsex, většina lidí si představí velkou chemsex párty s mnoha cizími lidmi, ale to není zdaleka jediná podoba chemsexu. Jsou lidé, kteří to zažívají jenom s partnerem, případně si pozvou dalších pár lidí, jiní si to užijí sami s pornem nebo seznamovací aplikací. Chemsex party ale bývají nebezpečnější jak z hlediska sexuálně přenosných onemocnění, tak z hlediska rizikovějších sexuálních scénářů a rizikovějšího užívání. Postupně je člověk stále častěji a déle paranoidní. Souvisí to i se studem například z gay sexu, ze skupinového sexu či z užívání, ale i s obavami z hodnocení a s problematickým sebehodnocením. Když dojde k překročení vlastních hranic, ať už v sexu, nebo v užívání, znovu se aktivuje stud a zoufalé pochybnosti o sobě ("teď už je ze mě feťák"). Nakonec člověk zůstává sám doma s pornem. Smutné je, že lidé začínají s chemsexem, aby měli intenzivnější sex nebo vůbec nějaký sex, aby se třeba zbavili ostychu, úzkosti, snadněji se seznámili, ale nakonec skončí sami s pornem. Dlouhodobě jsou na tom hůř než na začátku a představa, že by se šli seznamovat s někým v reálném světě a za střízliva, je pro ně ještě vzdálenější.
Je pravda, že střízlivý sex přestane uživatele drog po čase bavit?
Máte pravdu. Někteří uživatelé střízlivý sex neměli klidně i několik let. Nedokážou se vzrušit, představa sexu, který trvá minuty a ne hodiny, je nepřitahuje. Dalším problémem je, že si člověk odvykne někoho „balit“, pervitin to dělá za nás. Mysleme na to, že ten příval vzrušení, který zažíváme na pervitinu, je vlastně vypůjčený z budoucnosti, to znamená, že si teď sice několik hodin užiju, ale pak asi měsíc nebudu mít chuť na sex. Nyní zažiju příliv energie, cítím se neporazitelný, ale potom nějaký čas budu skleslý, bez energie, budu si připadat nemocný a příšerný.
Existuje nějaká bezpečná hranice?
Hranice není v množství užité látky ani ve frekvenci užívání. Je to dost individuální, ale myslím si, že měsíční interval už bývá nebezpečný a jsou lidé, kteří užívají mnohem častěji. Někdy je náš život tak sešněrovaný povinnostmi a potřebou udržovat nějakou „fasádu“, že chemsex párty se stává jediným místem, kde se člověk může cítit spontánně. Denní rutina, která sestává z usilovné práce, intenzivních tréninků v posilovně, společenských povinností a večeří s klienty, může být velmi neradostná, i když navenek je člověk vzorem úspěchu. Proto je dobré přemýšlet, jak přinést spontaneitu, autenticitu a užívání si do každodenního života, aby bylo možné si užívat a co nejméně si přitom škodit.
Nejlepší prevencí je tedy chemsex nikdy nezkoušet? Nebo jak docílit toho, aby se lidé k takovému kroku neuchýlili, když je třeba „normální sex“ přestane bavit?
Já bych se nejvíc zabývala tím, co se ukrývá pod slovem „nebaví“. Co vlastně brání užívat si sex? Prostředí online aplikací je velmi tvrdé, hodnotící a pak i krásní a mladí muži si připadají staří, oškliví, nechtění a odmítnutí… Pervitin pak způsobí, že se na veškeré problémy zapomene, takže když se někdo cítí odmítaný a zranitelný, pervitin mu pomůže cítit se na chvíli úspěšný, nezranitelný a efektivní. Na chemsex párty může přijít člověk, který nemá úplně ideální věk, váhu či cokoliv dalšího a nebude odmítnutý. Ne proto, že by ti lidé byli srdečnější, ale kvůli tomu, že to nikdo neřeší. Pervitin naladí všechny na stejnou vlnu. Vzniká tak iluze přijetí, dojem blízkosti, aniž by člověk riskoval důvěru.
V souvislosti s chemsexem je nutné zvážit veškerá rizika, Foto: iStockFoto: iStock
Když už se člověk do podobného kolotoče dostane, jak těžké je z něj vystoupit?
Záleží na motivaci a trpělivosti, protože rekonvalescence trvá dlouho a relapsy demotivují. Pokud jde o střízlivý sex, chuť a schopnost si ho užívat po vysazení pervitinu, u někoho se obnovuje hned, u jiných po dvou měsících, výjimečně až po půl roce. Proto je dobré dodržovat zásady harm reduction (minimalizace rizik) při chemsexu, užívat PrEP, aby se zabránilo nákaze virem HIV a případně léčit ostatní sexuálně přenosná onemocnění.
Pokud se přeci jen někdo, kdo čte tento rozhovor, náhodou na podobnou párty dostane a nechá se strhnout davem, co byste mu jako odbornice doporučila a jak být co nejvíc opatrný?
Základní doporučení u všech návykových látek je zjistit si, co konkrétní návyková látka dělá a jak dlouho působí. Stává se, že když člověk návykovou látku nezná, tak v očekávání, že měla zabrat dříve, si dá další dávku. Může se pak lehce předávkovat. Já vím, není to spontánní, ale když už jít do chemsexu, opravdu je lepší si to naplánovat. Zamyslete se nad tím, jak dlouho chcete pařit, jaké látky, jakým způsobem a v jakém množství chcete užít, do jakých sexuálních scénářů se zapojíte a do jakých už ne. Když si předem stanovíte hranice a když se podaří dodržet značnou část z nich, ušetří to hodně pozdějšího trápení.
Závislost se u pervitinu rozvíjí plíživě. Je to zrádné, protože když další den nemáme nutkání si dát, podléháme mylnému dojmu, že se to nemůže vymknout z rukou. Je pravda, že u pervitinu není popsán dramatický fyzický odvykací stav, ale psychická závislost je mnohem horší než fyzická a psychická závislost na peritinu je silná.
Většinou doporučujeme, aby člověk dělal informovaná rozhodnutí – aby měl informace o látce, kterou se chystá užít, aby pokud možno užíval s přáteli, se kterými se cítí dobře, aby věděl, jak snížit rizika. Informace o harm reduction jsou zásadní, chrání zdraví a životy. Například chyba jednoho mililitru v dávkování u GHB/GBL může znamenat rozdíl mezi hezkým večerem a JIPkou, kde člověk skončí předávkován a v bezvědomí. Nebo ještě hůř. To je také důvod, proč by nikdo nikdy neměl nikomu něco tajně nalévat do pití v baru, protože ten člověk si už možná něco dal, případně dá, a tajná ingredience, zvlášť kdyby to byla GHB/GBL, ho snadno ohrozí na životě.
Existuje spousta různých vychytávek, jak předejít problémům. Vyplácí se například udělat si tabulku pro každého z přítomných na bytě, dát ji na lednici a psát si, co kdo a kdy užije. Pomáhá to udržet si přehled o dávkování, když je člověk zmatený a nemá přehled o čase. Zničehonic pak může mít dojem, že už je to dlouho, co si něco dal a že mu látka nezabírá, přitom od požití uběhlo teprve 10 minut. Když si člověk dá moc brzo další dávku, její účinek se ještě zesílí, protože zde funguje tzv. pravidlo 1+1=3. V mnoha partách to tak reálně funguje a byla bych ráda, kdyby se ta praxe ještě rozšířila. U nelegálních omamných látek je navíc problém, že neznáte koncentraci, takže je opravdu důležité zjistit si, co vlastně kupujete a hledat osvědčené zdroje. Odráží to i starost o ostatní, v takové skupině je pak větší šance, že vám někdo pomůže, když něco půjde špatně. Je taktéž dobré zjistit si, co se právě děje na bytě, kam míříte, a jestli to chcete zažít. Vyhledáváte BDSM? Jaké látky a jakým způsobem chcete užít?
Je dobré vyčlenit si jasný časový rámec, kdy se vrátíte. Člověk se může chovat zodpovědně i tím, že pokud nechce riskovat, že bude pařit moc dlouho, může si vzít například méně peněz, nebrat si s sebou platební kartu, nebo se může domluvit s někým známým, že z párty odejdou spolu a pak je větší šance, že to dodrží. Pro někoho může být užitečné domluvit si nějaký nezrušitelný program. Lidé by neměli zapomenout se dobře najíst a připravit si nějaké lehce stravitelné jídlo, které pomůže na dojezdu. Chemsex nikdy nebude stoprocentně bezpečný, ale může být mnohem zdravější, když se budeme dobře starat o sebe a ostatní.
