Že se HIV týká jen gayů? Ale kdeže! Přečtěte si rozhovory se dvěma Češkami, které se touto nemocí nakazily
Klára, 27 let, hetero
Kdy jste zjistila, že jste HIV pozitivní?
Bude to asi sedm let. Přesně si to nepamatuji, ale bylo to v době, na kterou nejsem moc hrdá. Lítala jsem tenkrát v drogách.
Jakým způsobem jste se virem HIV nakazila?
Abych pravdu řekla, tak nevím. Jak jsem řekla, mám za sebou velmi bouřlivé období. Bylo mi asi šestnáct, když se rodiče rozváděli. Tehdy jsem vnímala jen to, jak se dohadují o majetek. Měla jsem pocit, nejspíš oprávněný, že já je moc nezajímám. Přestala jsem chodit do školy a snažila se utéct mimo realitu. Pomáhaly mi v tom hlavně drogy. A protože jsem si je často nemohla dovolit, platila jsem za ně i jinak… Takže vlastně nevím, jestli jsem se nakazila použitou injekční stříkačkou, nebo při sexu s jedním ze svých dealerů. Každopádně jsem se v jedné ze světlejších chvilek rozhodla dojít si k lékaři a on mi doporučil nechat se otestovat. Výsledek byl bohužel pozitivní.
Co bylo nejtěžší po tomto zjištění?
Věděla jsem sice, že vir HIV existuje, ale byla jsem naivně přesvědčená, že se mě vůbec netýká. Věděla jsem o pár pozitivních lidech z doslechu, z televize, ale neuvědomila jsem si, že i já bych se jednou mohla stát obětí. Zjištění, že HIV je najednou součástí i mého života, mnou otřáslo. Nejprve jsem do drog spadla ještě více, ale po nějaké době jsem se srovnala a došla za jediným člověkem v rodině, kterému jsem věřila. Teta mi bez váhání pomohla a postavila mě opět na nohy. Chodila se mnou na vyšetření, podporovala mě při odvykací kúře. Jen díky ní jsem to zvládla.
Jak vám onemocnění virem HIV změnilo život?
Jak jsem řekla, šlo hlavně o to uvědomění, že i mě se HIV týká. A pak ta cesta ze dna do normálního života. Nebylo to hezké, ale jsem ráda, že se mi to podařilo. Můj pohled na svět se hodně změnil. Začala jsem si uvědomovat určité životní hodnoty, kterých jsem si dříve nevážila. Hledala jsem si cestu zpět k přátelům, snažila se dostudovat, najít si práci. Prostě jsem najednou chtěla žít stejný život jako ostatní. Na druhou stranu s rodiči se nevídám vůbec. Táta se odstěhoval do zahraničí. Občas se sice ozve, ale že bych za ním jela, nebo on za mnou, to se asi nestane. Máma mě i tetu zcela odepsala…
Ví vaše nejbližší okolí o tom, že jste HIV pozitivní?
Ti důležití ano. Ale rozhodně to nevytrubuji na potkání. Musím mít opravdu důvod nebo silnou důvěru, abych se s tím svěřila. Vím, že někteří lidé jsou schopní o svém pozitivním statutu mluvit stejně, jako by mluvili o počasí. Tak daleko jsem já ale nedospěla.
Alena, 32 let, hetero
Kdy jste zjistila, že jste HIV pozitivní?
Bylo mi tenkrát dvaadvacet let, ale nakazila jsem se nejspíš už v osmnácti letech.
Jakým způsobem jste se virem HIV nakazila?
Nakazila jsem se od svého tehdejšího partnera, který nevěděl, že je HIV pozitivní. Byl z Pobřeží slonoviny a podle všeho se nakazil v době, kdy tam ještě žil. Byli jsme spolu asi tři roky, když začal mít nevysvětlitelné zdravotní problémy. Jeho lékařka mu udělala testy na vir HIV, které vyšly pozitivně, a následně i ty mé. Po dvou letech jsme se rozešli a dnes nevím, co s ním je. Žádné výčitky vůči němu necítím. Nejenže nevěděl, že je HIV pozitivní, ale chránit se mělo napadnout i mě. Každý je odpovědný sám za sebe.
Co bylo nejtěžší po tomto zjištění?
Musela jsem vstřebat poznání, že se HIV týká i mě. Bylo také těžké uvědomit si, že to jediné, co mohu udělat, je smířit se s tímto faktem.
Jak vám onemocnění virem HIV změnilo život?
Získala jsem nový pohled na život a celkově přeskládala žebříček hodnot. Najednou jsem si uvědomila hodnotu času a naučila se vybírat, komu a čemu svůj čas věnuji a do jaké míry. To odfiltrovalo povrchní vztahy a naopak utvrdilo ty vztahy, na kterých skutečně záleží. Po pracovní stránce se mi rozšířily obzory, když jsem se zapojila do činnosti České společnosti AIDS pomoc.
Ví vaše nejbližší okolí o tom, že jste HIV pozitivní?
Nijak se s touto skutečností netajím. Když mám důvod, tak to řeknu, říkám věci tak, jak jsou.
