„Napsal mi před šesti hodinami, a od té doby nic.“ Proč nás seznamky víc stresují než spojují?
Online seznamování už dávno není doménou okrajové části populace, zejména v queer komunitě představuje pro mnoho lidí hlavní způsob, jak navazovat vztahy. Ať už jde o jednorázové schůzky nebo hledání dlouhodobého partnera, aplikace jako Tinder nebo Grindr se staly běžnou součástí každodenního života. Jenže co když se z neškodného chatování stane zdroj úzkosti?
Když se z jedné zprávy stane spirála myšlenek
Nervozita z rande, přemítání nad tím, co jsme napsali, nebo čekání na odpověď jsou do určité míry normální. Jenže pokud se přemýšlení změní ve vyčerpávající mentální spirálu, která ovlivňuje náladu i běžné fungování, může jít o varovný signál. Výzkumy ukazují, že už samotné používání seznamovacích aplikací je spojeno s vyšší mírou psychické tísně a deprese. Podle studie publikované v BMC Psychology mají uživatelé těchto aplikací až 2,5krát vyšší pravděpodobnost výskytu psychických obtíží.
Navíc právě lidé s již existující úzkostí často sahají po online seznamování častěji – láká je pocit kontroly a možnost „odejít“ bez složitého vysvětlování, když je situace příliš stresující.
Kde je hranice mezi běžným přemýšlením a problémem?
Běžné zamyšlení nad konverzací nebo schůzkou není problém. Pokud se ale přemýšlení stává vtíravým, zasahuje do každodenního života a nedá se zastavit, může jít o součást hlubšího psychického problému. Typickými příklady jsou sociální úzkost, generalizovaná úzkostná porucha (GAD) nebo obsedantně-kompulzivní porucha (OCD). V těchto případech člověk znovu a znovu analyzuje jednu zprávu, přehrává si rozhovory, hledá ujištění od přátel nebo na internetu – a s každou další myšlenkou se cyklus úzkosti utahuje.
Například lidé se vztahovým OCD neustále pochybují o svých citech i o úmyslech partnera, zkoumají každé slovo a hledají skryté významy tam, kde žádné nejsou. Tím se stávají vězni svého vnitřního světa obav a hypotéz.
Cesta ven: Méně chatování, více reálných spojení
Jednou z možných strategií, jak snížit tlak a úzkost z online randění, je minimalizovat čas strávený v chatovacích aplikacích. Místo nekonečného psaní a vyhodnocování každé věty se doporučuje rychle přejít k videohovoru. Ten pomáhá vytvořit reálnější představu o protějšku a zároveň snížit nejistotu. Pokud ani po krátké online interakci nevznikne chuť se setkat osobně, možná není důvod v kontaktu pokračovat.
Důležité je také naučit se akceptovat, že některé konverzace vyšumí – a že je to v pořádku. Zaměřit se místo toho na vlastní potřeby a očekávání může být osvobozující. Pokud vás někdo dlouhodobě ignoruje nebo nekomunikuje otevřeně, je férové si přiznat, že to není vztah, ve kterém byste mohli být spokojení.
Terapie jako nástroj změny
Pokud úzkost přerůstá do stavu, který je těžko zvládnutelný, může pomoci terapie. Jednou z osvědčených metod je takzvaná prevence expozice a reakce (ERP), používaná především při léčbě OCD a úzkostných poruch. Terapie učí, jak zvládat nepříjemné pocity a přijímat nejistotu bez nutnosti přemítat nebo analyzovat každý detail.
V konečném důsledku není cílem mít v online randění naprostou jistotu – ta totiž neexistuje. Cílem je naučit se žít i s nejistotou, být k sobě laskaví a vědět, že duševní pohoda má přednost před tím, jestli vám někdo zrovna odepsal na zprávu.
