„Líbí se mi kluk. Znamená to, že nejsem hetero?“ Sexualita je širší, než si myslíte
Podle různých výzkumů existuje značný nepoměr mezi tím, kolik lidí prožilo sexuální přitažlivost k osobám stejného pohlaví, a kolik se reálně identifikuje jako gay nebo bisexuál. To naznačuje, že společenské nálepky typu „hetero“, „bi“ nebo „gay“ často nedokážou pojmout skutečnou šíři lidské touhy.
Jen proto, že se někdo označuje jako heterosexuální, neznamená to, že nemůže mít romantické nebo sexuální city k osobě stejného pohlaví. Sexualita je totiž subjektivní realita, která se může v průběhu života proměňovat. Podobně to platí i opačně – gay muž může prožít přitažlivost k ženě, aniž by to automaticky zpochybňovalo jeho identitu.
Co může stát za přitažlivostí „straight“ muže k jinému muži?
Motivy mohou být různé – od zvědavosti přes sexuální experimentování až po emocionální blízkost, která přeroste v něco víc. Někteří muži se cítí svobodněji prozkoumávat určité praktiky, jako je anální sex nebo BDSM, právě s jiným mužem. Jiní vnímají sex s mužem jako způsob potvrzení vlastní mužnosti, jak to popisuje fenomén „bud-sex“ – sexuální akt mezi dvěma heterosexuálními muži, který se však vnímá jako čistě fyzický, ne romantický.
V některých případech hraje roli i situace, například omezená dostupnost žen ve vězeňském prostředí. A pro mnoho mužů je jednoduše realitou to, co věda označuje jako sexuální fluiditu, přirozenou schopnost touhy měnit se v čase i podle kontextu.
Kinseyho škála a „většinově heterosexuální“ muži
V roce 1948 představil výzkumník Alfred Kinsey škálu, která sexualitu vyjadřuje jako kontinuum mezi výhradně heterosexuálním (0) a výhradně homosexuálním (6). Mezitím existuje celá řada variant – například kategorie „většinově heterosexuální“ nebo „heteroflexibilní“, které označují muže, kteří se většinou cítí přitahováni k ženám, ale občas je přitahují i muži.
Psycholog Savin Williams, autor knihy Mostly Straight, tvrdí, že právě tato skupina mladých mužů je početnější než ti, kteří se označují za bisexuální či homosexuální. „Tato přitažlivost může být sexuální, romantická nebo obojí a může se projevovat různými způsoby – od fantazií po konkrétní chování,“ uvádí.
Bisexualita a přetrvávající stereotypy
Bisexuální muži čelí zvláštní výzvě – jsou často vnímaní jako „nerozhodnutí“ nebo jako lidé „na cestě“ ke coming outu jako gay. Tento stereotyp je nejen mylný, ale i škodlivý. Výzkum přitom ukazuje, že bisexualita je stabilní a platná identita – i když míra přitažlivosti k různým pohlavím může být různá.
Podle dat Gallup News se například dvě procenta amerických mužů identifikují jako bisexuální. Jejich realita je často neviditelná, protože je společnost nutí „si vybrat“.
Co dělat, když si nejste jisti svou orientací?
Objevování vlastní sexuality nemusí být rychlý proces. Sexualita je komplexní – je viscerální i psychologická. Řešením může být prozkoumávat tuto oblast skrze knihy, filmy nebo komunitní aplikace, které mohou nabídnout bezpečný prostor pro první zkušenosti či rozhovory.
Zároveň platí, že není třeba si hned nasazovat novou nálepku. Sexualita není buď/anebo – a právě schopnost připustit si její proměnlivost může být osvobozující.
Zdroj: GiphyŽivotní zkušenost nebo projev zvědavosti
Láska a přitažlivost nejsou výhradní doménou žádné konkrétní identity. To, že muž prožívá city k jinému muži, nemusí znamenat, že se mění jeho celková orientace. Může to být součást jeho životní zkušenosti, projev zvědavosti nebo touhy po hlubším spojení. Ať už si zvolí jakoukoli nálepku – nebo žádnou – platí, že sexualita je osobní a neexistuje na ni jednotná definice.
Pro queer komunitu i mimo ni tak zůstává důležité připomínat, že otevřenost a respekt k vlastní identitě i k proměnlivosti touhy jsou klíčem ke zdravému a svobodnému životu.
