
Máte práci, vztah i střechu nad hlavou, a přesto vás nic netěší. Možná zažíváte krizi, o které se moc nemluví
Ve dvaceti pěti by měl být člověk šťastný, plný energie a otevřený možnostem. Místo toho ale stále více mladých lidí zažívá úzkosti, nejistotu a pocity, že všichni ostatní už mají svůj život vyřešený. Tento stav má své jméno: quarter-life krize, neboli krize čtvrtiny života. Podle výzkumu společnosti LinkedIn ji zažilo až 75 procent lidí mezi 25 a 33 lety.
Quarter-life krize je období intenzivního zpochybňování životních rozhodnutí, směřování a vlastní identity. Lidé mohou mít pocit, že uvázli v práci, která jim nedává smysl, že zůstali ve vztahu, který je nenaplňuje, nebo že jen pasivně sledují, jak jejich vrstevníci dosahují důležitých životních milníků. Zatímco oni sami stagnují, přemýšlejí, kde udělali chybu.
Nejčastější příznaky krize čtvrtiny života
Mezi nejběžnější projevy patří pocity ztráty smyslu, nízké sebevědomí, emoční otupělost, profesní nejistota, úzkosti, deprese, ale i vnitřní chaos a neklid, který může vést k impulzivním rozhodnutím. Často se objevuje i takzvané FOMO – strach, že člověk nestíhá držet krok s ostatními. Někdy se krize projevuje jako „vysokofunkční úzkost“ – tedy že navenek působí vše v pořádku, ale vnitřně dotyčný zažívá dlouhodobé vyčerpání.
Krize čtvrtiny života se neomezuje pouze na jeden spouštěč. Může být reakcí na ztrátu zaměstnání, rozchod, stěhování do nového města, nebo dokonce na smrt blízkého. Často ale přichází pozvolna, jako výsledek kombinace očekávání, tlaků a zklamání z toho, že realita neodpovídá představám o dospělosti.
Dvě podoby krize
Odborníci rozlišují dva hlavní typy quarter-life krize: „locked-in“ a „locked-out“. V prvním případě se jedná o pocit uvíznutí v roli, která neodpovídá vlastní identitě – například v zaměstnání, které sice poskytuje stabilitu, ale nenaplňuje, nebo ve vztahu, kde chybí soulad. Druhý typ nastává tehdy, když člověk nedokáže získat to, po čem touží – ať už jde o práci, vztah, domov nebo jakýkoli jiný životní milník. V obou případech může dojít k deziluzi a hlubokému vnitřnímu zmatku.
Společenské tlaky hrají klíčovou roli
Mnozí mladí lidé se potýkají s tlakem naplnit určitou představu o úspěšném životě: dostudovat včas, najít ideální práci, založit rodinu, pořídit si vlastní bydlení. Jenže tradiční životní scénář, který platil pro předchozí generace, dnes již není tak pevně daný. Výsledkem je, že mnozí mladí dospělí se ocitají v nejistotě – snaží se najít vlastní cestu, ale zároveň čelí srovnávání s okolím a nerealistickým očekáváním.
Jak se s krizí vyrovnat
Přestože quarter-life krize může být náročná, existují strategie, jak jí čelit. Základem je sebereflexe – zamyšlení se nad tím, co člověka skutečně naplňuje, co si přeje a jaké jsou jeho hodnoty. Důležité je také omezit srovnávání s ostatními a uvědomit si, že každý má svůj vlastní časový rámec a cestu. Praktiky jako journaling, mindfulness nebo rozhovory s přáteli a odborníky mohou pomoci znovu najít směr.
Podstatné je rovněž posílit psychickou odolnost – zaměřit se na sebepéči, vědomé dýchání, vděčnost a také přijetí sebe sama. Mnoho mladých lidí má pocit, že musí být neustále výkonnostně na vrcholu, přesto je důležité si připomínat, že je v pořádku nemít vše vyřešené. Život není lineární a každá fáze – i ta zmatená a bolestivá – může být důležitou součástí osobního růstu.