
Týdny po tripu. Vědci potvrdili, že psychedelika mění mozek i dlouho po odeznění účinku
Psychedelické látky zažívají v posledních letech vědeckou renesanci. Nový výzkum z Michiganské univerzity nyní přináší další významný střípek do této skládačky. Jediná dávka psychedelické sloučeniny může dle jejich výzkumu výrazně zlepšit kognitivní flexibilitu, a to po dobu několika týdnů. Výsledky by mohly přinést naději lidem s depresí, posttraumatickou stresovou poruchou nebo neurodegenerativními onemocněními.
Co je kognitivní flexibilita – a proč na ní záleží?
Kognitivní flexibilita označuje schopnost mozku adaptovat se na nové situace, přehodnocovat zaběhlé vzorce a učit se z měnícího se prostředí. Je klíčová pro duševní zdraví i každodenní fungování. Pokles této schopnosti je spojován například s depresí či Alzheimerovou chorobou.
Podle autorů studie může být právě podpora této flexibility cestou k novým formám léčby. „Pozorovali jsme zvýšenou adaptabilitu učení, která přetrvávala týdny,“ uvedl hlavní autor výzkumu, profesor psychologie Omar J. Ahmed. „To naznačuje, že tyto sloučeniny mohou vyvolat trvalé a behaviorálně významné změny neuroplasticity v prefrontální kůře mozku.“
Reverzní učení
Ve studii byly laboratorním myším podány jednorázové dávky 25CN-NBOH, látky ovlivňující serotoninové receptory 2A – právě ty bývají cílem tradičních psychedelik, jako je LSD nebo psilocybin. Po dvou až třech týdnech od podání myši stále vykazovaly lepší výsledky v tzv. reverzním učení, tedy schopnosti změnit chování v reakci na nová pravidla. Prokázaly vyšší procento správných odpovědí i rychlejší přizpůsobení novým podmínkám.
Navíc zlepšení nebylo závislé na pohlaví – stejné výsledky byly pozorovány u samců i samic. To by mohlo znamenat širší využitelnost případné psychedelické terapie napříč biologickými kategoriemi. „Nejpozoruhodnějším aspektem našich zjištění je, že kognitivní výhody byly měřeny 15 až 20 dní po podání,“ uvedla první autorka studie Elizabeth J. Brounsová.
Další otázky, nové horizonty
Výzkum navazuje na předchozí buněčné studie, které dokumentovaly strukturální změny v mozku po užití psychedelik – nově ale přináší důkazy o trvajících kognitivních efektech. Co přesně je však způsobuje? A jak často lze tyto látky podávat, aniž by došlo k poklesu účinku či negativním dopadům?
„Klíčovou otázkou je, co se stane po dvou, třech nebo dvaceti dávkách během několika měsíců,“ upozorňuje profesor Ahmed. „Je každá další dávka stále přínosná, nebo se účinek vyčerpá?“
Nové nástroje pro výzkum i léčbu
Kromě samotných výsledků přináší studie i metodologický pokrok – využila automatizovaný systém sekvenčního učení, který umožňuje přesnější a efektivnější měření kognitivní flexibility. Tento nástroj by mohl urychlit vývoj cílených psychedelických terapií, přizpůsobených konkrétním kognitivním deficitům.