
Stát přehlíží rostoucí počet nakažených. HIV zůstává stigmatem, ne prioritou
Navzdory moderní léčbě, která umožňuje lidem s HIV žít dlouhý a plnohodnotný život, zůstává šíření viru v České republice neřešeným problémem. V roce 2024 přibylo 212 nových případů infekce – čtyřnásobně více, než byl stanovený cíl. Tím se Česko výrazně vzdaluje závazku snížit počet nových nákaz o 75 procent do roku 2025 oproti stavu v roce 2010, jak se zavázalo v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN.
Prevence selhává, léčba nestačí
Zatímco Česko patří mezi světovou špičku v oblasti léčby HIV, selhává v prevenci a testování. Přibližně 13 procent osob žijících s HIV o své infekci neví – a právě tato skupina způsobuje až 91 procent nových případů. Jedním z důvodů je nízké povědomí veřejnosti a přetrvávající stigma. Jak uvedl poslanec Petr Fifka při dubnovém kulatém stole Výboru pro zdravotnictví, veřejnost často žije v mylném přesvědčení, že HIV je problémem minulosti.
V roce 2024 směřovalo na celorepublikové preventivní kampaně pouhých 10 milionů korun. I přes letošní navýšení na 15 milionů je tento objem podle odborníků nedostatečný. A bez zlepšení dostupnosti anonymního testování, osvěty ve školách a cílených programů pro rizikové skupiny se situace nezmění.
PrEP: prevence, která není dostupná
Preexpoziční profylaxe (PrEP) – antivirotikum, které brání infekci HIV i při expozici – je podle lékařů jedním z nejúčinnějších nástrojů současné prevence. Přesto zůstává v Česku bez úhrady z veřejného zdravotního pojištění, což nás řadí mezi poslední evropské země, které ji lidem nezpřístupnily.
Ve srovnání s léčbou je PrEP i výrazně levnější: zatímco roční náklady na jednoho HIV pozitivního pacienta činí zhruba 196 tisíc korun, PrEP je až 43krát méně nákladná. Kromě toho rizikové chování, které PrEP pokrývá, bývá často jen dočasné. Investice do prevence se tak vyplatí nejen lidsky, ale i ekonomicky.
Stigma zabíjí
Podle dat roste počet nakažených mezi heterosexuály, zatímco u komunity mužů majících sex s muži (MSM) čísla díky prevenci a osvětě stagnují. Šíření HIV je tak otázkou celé společnosti – ne jen některých „rizikových skupin“.
„Infikovat se může kdokoliv, stačí si jednou nedat pozor,“ uvedl na kulatém stole advokát Petr Kalla. Právě stigma je podle něj důvodem, proč se lidé bojí nechat se testovat. Pokud má prevence fungovat, musí ji doprovázet otevřená a neodsuzující veřejná debata. Podle výzkumu mezi žáky druhého stupně základních škol si například jen 45 procent studentů uvědomuje, že hormonální antikoncepce nechrání před HIV.
Budoucnost: rozhoduje se teď
Odhady uvádějí, že pokud se nic nezmění, přibude v Česku do roku 2030 až 1 200 nových případů HIV. To by znamenalo zátěž pro zdravotnický systém v řádu stovek milionů korun. Místo toho, aby stát jednal, přešlapuje. Přitom cesta k řešení existuje – navýšit prostředky na testování, zajistit úhradu PrEP a zbourat předsudky, které brání včasné diagnostice.
HIV není minulostí. Je přítomností, o které se nemluví dost nahlas. A právě mlčení umožňuje viru dál se šířit. Prevence, vzdělání a nestigmatizující přístup jsou zbraně, které máme – jen je začít používat.