AI místo psychologa? Tisíce lidí tvrdí, že jim to změnilo život

David (30) už delší dobu cítil, že se mu vztahy s přáteli komplikují a že ho vlastní negativita táhne dolů. V hlavě měl spoustu nejasností, ale nedokázal je pojmenovat. Zkusil si popovídat s nástrojem umělé inteligence – a překvapivě mu to pomohlo. Díky konverzacím si ujasnil, co ho vlastně trápí, a sepsal si otázky, které ho tížily. Ty si pak odnesl na první sezení ke skutečnému psychoterapeutovi. Nešlo o diagnózu ani léčbu, ale o začátek. O první krok, který by bez této virtuální opory možná vůbec neudělal.

A právě na této hraně – mezi sebepoznáním a skutečnou terapií – se technologie pohybují už od svých prvních pokusů pomoci člověku skrze konverzaci. Všechno začalo v roce 1966, kdy profesor Joseph Weizenbaum z Massachusettského technologického institutu představil světu ELIZU – jednoduchého chatbota, který simuloval rozhovor s terapeutem. ELIZA nedisponovala žádnou hlubší inteligencí, jen opakovala klíčová slova uživatele, čímž napodobovala styl některých terapeutických přístupů.

Více v Galerii

Přesto se ukázalo, že i tak jednoduchý model může mít na některé lidi pozitivní efekt. Od té doby technologie pokročila mílovými kroky. Dnešní aplikace jako Woebot, Wysa nebo Therabot jsou postavené na ověřených psychologických metodách, včetně kognitivně-behaviorální terapie. A co je důležité – výzkumy potvrzují, že mohou účinně zmírňovat příznaky deprese, úzkostí nebo poruch příjmu potravy.

Proč mluvit s chatbotem?

Hlavní důvod je jednoduchý: nedostatek terapeutů. Zatímco poptávka po psychické pomoci roste, odborníků je málo. Právě tady mohou AI nástroje sehrát roli dostupnějšího, anonymního a nepředpojatého průvodce.

Psycholožka Kelli Ruglessová z neziskové organizace Project Heal pro web Teen Vogue uvedla, že chatboti nejsou náhradou za terapii, ale mohou pomoci těm, kdo se k ní z různých důvodů nedostanou. Ať už kvůli penězům, místu bydliště, nebo třeba studu a obavám.

Zvláštní skupinou uživatelů jsou teenageři, kteří vyrůstali ve společnosti, kde se o duševním zdraví nemluvilo, a nyní hledají způsob, jak se vyrovnat se svými emocemi po svém – často právě pomocí AI.

Jedním z příkladů je chatbot JEM, který vyvinula psycholožka Gemma Sharpová z australské Monash University. Navržen byl speciálně pro lidi čekající na léčbu poruch příjmu potravy.

Důležitou roli v terapii hrála i samotná podoba chatbota – genderově neutrální vzhled pomáhal předcházet srovnávání s tělesnými ideály. Vědecké studie ukázaly, že si uživatelé k JEMovi často vytvářeli důvěrný vztah, což je pro úspěšnou psychoterapii klíčové.

Když technologie selže

Na druhou stranu však vývoj těchto technologií mohou provázet i kontroverze. V roce 2023 americká organizace NEDA nahradila svou linku pomoci chatbotem jménem Tessa. Výsledek? Tessa začala doporučovat nevhodné postupy, které mohly stav klientů zhoršit. Po kritice byl provoz rychle ukončen.

Ještě větší pozdvižení vzbudily aplikace jako Character.AI nebo Replika, kde si uživatelé vytvářejí „virtuální přátele“. Rodiče z Floridy a Texasu podali žaloby poté, co se ukázalo, že jejich děti dostávaly škodlivé rady nebo se u nich prohloubily psychické problémy. Americká psychologická asociace následně vyzvala k důkladné regulaci těchto služeb.

Co říkají čísla a výzkumy?

I přes varování odborníci vidí v AI potenciál. Výzkum Dartmouth College přinesl první randomizovanou studii zaměřenou na AI terapii. Zhruba 200 lidí s psychickými obtížemi bylo rozděleno do dvou skupin – ti, kteří pracovali s chatbotem, vykázali podobné zlepšení jako pacienti v klasické terapii. „Účinky, které jsme pozorovali, silně odrážejí to, co byste viděli v nejlepších studiích psychoterapie založených na důkazech,“ říká jeden klinický psycholog Nick Jacobson, který byl součástí výzkumného týmu.

Divoký západ duševního zdraví

David Luxton, klinický psycholog a autor knihy „Umělá inteligence v péči o behaviorální a duševní zdraví“, popsal pro Teen Vogue současný vývoj jako „divoký západ“. Podle něj je klíčové, aby se vývojáři spojili s odborníky a vytvořili nástroje, které jsou bezpečné, účinné a citlivé k potřebám různých komunit.

AI by podle něj neměla nahrazovat živé terapeuty, ale fungovat jako jejich podpůrný nástroj – zejména v době, kdy se psychická péče stává pro mnoho lidí nedostupnou.