Co vám zajistí delší život v řádu několika let? K cíli svižně plavající spermie, prokázali vědci
Rozsáhlý výzkum s jasným výsledkem
V rámci studie, která zahrnula analýzu vzorků od téměř 80 tisíc mužů sledovaných po dobu 50 let, se dánští výzkumníci zaměřili na to, jak se množství aktivních spermií promítá do délky života. Spojení těchto dvou témat se na první dobrou může zdát docela nekonveční, faktem ale je, že staví na jasné logice: kvalita spermatu totiž odráží širší zdraví muže, a v důsledku tedy i míru pravděpodobnosti, že později v životě podlehne zdravotním problémům.
A jaký je hlavní závěr? Muži, jejichž tělo dokázalo v jedné dávce spermatu vyprodukovat více než 120 milionů aktivních a plavajících spermií (tato schopnost správně proplouvat ženským reprodukčním systémem až k vajíčku a následně jej oplodnit je nazývána motilita), žili v průměru o dva až tři roky déle než muži, jejichž sperma jich obsahovalo méně než 5 milionů. Průměrný věk mužů s nejkvalitnějšími spermiemi pak dosahoval až k hodnotě 80,3 let – ve srovnání se 77,6 lety v případě mužů, jejichž spermie tak kvalitní nebyly. „Skutečně se zdá, že čím lepší je kvalita spermatu, tím vyšší je také věk dožití,“ shrnul přímo jeden z vedoucích studie, dr. Lærke Priskorn. Dle profesora urologie, dr. Michaela Eisenbergera, jenž do výzkumu nebyl nijak zapojen, je pak odhalení jeho kolegů prokazující souvislosti mezi kvalitou spermatu a dlouhověkostí velmi důležité.
Co je ve světě spermií „normální“?
Za posledních 50 let se dle odborné lékařské literatury počet spermií obsažených ve spermatu snížil o více než 50 %. A prý by to mohlo mít zásadní důsledky pro lidskou reprodukci. Na toto téma ale vznikla poměrné nejednoznačná odborná pře – zatímco někteří vědci tyto výsledky považují za alarmující, jiní nejsou daty příliš přesvědčeni o tom, že by reprodukční krize byla za rohem – metody počítání spermií se totiž během pěti dekád natolik změnily, že srovnání dat historických a těch aktuálních de facto není možné. Podle dalšího specialisty, dr. Alexandera Pastuczaka, pak může být realita úplně jiná – jelikož moderní studie využívají moderní a odlišné analýzy, Pastuczak dokonce tvrdí, že mnohé studie zejména ze severní části Evropy naznačují úplný opak, tedy že počty spermií ve spermatu v průběhu času rostou.
A jak je to s „normálními“ počty oněch životaschopných spermií (potažmo s jejich motilitou), resp. s kvalitou spermatu? Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je mužský ejakulát „normální“, pokud je v každém jeho vzorku přibližně 42 % spermií schopných doplavat na místo určení. Podle dr. Eisenbera je pak normální koncentrace spermií ve spermatu v případě zdravého muže cca 125 milionů/1 ml. Což ovšem ještě není jednoznačnou zárukou plodnosti. Pro opačný konec spektra pak platí, že činí-li koncentrace méně než 5 milionů/1 ml, jedná se již o závažnou oligospermii, jež k neplodnosti vede.
Zdroj: Giphy
Proč se kvalita spermatu snižuje?
Nakonec je namístě vrátit se obloukem ke kvalitě spermií a mužskému zdraví. Vezmeme-li v potaz, že tento vztah byl již prokázán, vlastně by se dalo také říci, že možná dnešní mužská populace také není tak zdravá jako dříve – otázkou ovšem je PROČ. Vědci se totiž zaměřili i na případné souvislosti kvality spermatu s dalšími vlivy – a souvislost mezi špatnou kvalitou semene a dřívějším úmrtím nebyla objektivně vysvětlena žádnými chorobami diagnostikovanými během deseti let před provedením testování ani úrovní vzdělání, což obvykle odráží socioekonomický status a do jisté míry také faktory životního stylu (kouření, strava, cvičení).
Teorií je v tomto případě více. Možnými příčinami by mohly být genetické defekty na pohlavních chromozomech, narušený imunitní systém, různé souběžné problémy jako srdeční choroby, faktory životního stylu a vystavení znečišťujícím látkám. Reprodukční biolog prof. John Aitken se domnívá, že na vině by mohl být tzv. oxidační stres, kdy volné radikály poškozují kvalitu spermatu a tělesné tkáně a tímto způsobem se také urychluje stárnutí.
Ovšem žádná skutečně jednoznačná odpověď minimálně zatím neexistuje. „S uspokojivým vysvětlením zatím nikdo nepřišel. Je třeba možné, že nějaký zatím blíže neurčený zdravotní problém v raném věku vede k horší kvalitě spermatu u mladších mužů a špatnému zdraví později. Každopádně se v dalším výzkumu na odhladní důvodů musíme zaměřit,“ uzavřel profesor andrologie Allan Pacey. Ten však zároveň muže s horší kvalitou spermatu uklidňuje – dle jeho slov by neměli propadat panice, ale své obavy probrat s odborníky. Mladší ročníky zejména s odborníky na plodnost, ti starší by následně rozhodně neměli zanedbávat zdravotní prevenci a další screeningová vyšetření.
