Konspirační teorie vs. zdravý rozum: I racionálně uvažující lidé mohou podlehnout konspiracím, fakta totiž v „přesvědčení“ roli nehrají
Straight friendly
Zdroj: AdobeStock

Konspirační teorie vs. zdravý rozum: I racionálně uvažující lidé mohou podlehnout konspiracím, fakta totiž v „přesvědčení“ roli nehrají

Nežijete-li úplně odpojeni od okolního světa, jistě se minimálně čas od času setkáváte s různými konspiračními teoriemi či ryzími výmysly, které se však mezi lidmi šíří jako lavina. Že je země placatá, tomu snad zatím věří jen málokdo, ovšem v posledních pár dnech se např. na sociálních sítích zvyšuje počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že slintavku a kulhavku v Maďarsku a na Slovensku začala šířit EU, prý kvůli „neposlušnosti“ těchto států. Stejně tak existuje řada konspirací o covidu – a tak by se s podobnými „odhaleními pravdy“ dalo pokračovat donekonečna. Proč nás ale konspirace tolik fascinují? A jakou roli hraje v procesu našeho přesvědčení „o pravdě“ náš rozum?
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
15. 4. 2025

Konspiruji, konspiruješ, konspirujeme

První přistání na Měsíci byl podvod zinscenovaný NASA. Útoky na Světové obchodní centrum byly dílem americké vlády. Elvis Presley žije. To jsou klasické konspirační teorie, které se v podstatě již staly součástí popkultury. Je přitom faktem, že první úvahy o konspiracích lze vysledovat minimálně do dob Machiavelliho, který se touto problematikou zaobírá na filozofické úrovni. Konspirační teorie pak např. slovník Britanica popisuje jako pokus vysvětlit negativní události, katastrofy či tragédie jako výsledek záměrné činnosti „mocných“ – přičemž oficiální vysvětlení odporující konspiraci je považováno de facto za její potvrzení či důkaz.

Možná vás to už napadlo – jak je možné, že někteří jsou k tomu, aby konspiračním teoriím uvěřili a také je šířili, náchylnější než jiní? Podle vědců existuje zrovna na tuto otázku poměrně snadná odpověď: jde o moc. Respektive, o její nedostatek. Pokud má člověk postavení, kdy se cítí být svobodný ve svém jednání, má určitou autoritu a cítí v jistém slova smyslu „pocit kontroly“, je vše v pořádku. Ovšem je-li naopak semlet vnějšími okolnostmi a podléhá vlivu druhých, má mnohem větší tendenci začít v tomto nastavení hledat skryté vzorce a tajuplné záměry.

Tipy redakce

„Lidé, kteří jsou ve společnosti marginalizováni, jsou obvykle na spodním konci mocenské asymetrie,“ potvrzuje pak přímo docent politologie Joseph Uscinski. „Totéž lze říci i o mladých lidech, kteří nejsou plně integrováni do společnosti a snaží se vyšplhat nahoru. Mají tendenci věřit konspiračním teoriím více než starší lidé, kterým systém vyhovuje, protože ti už uspěli,“ dodává.

Touha vyčnívat

Víra v konspirace však zároveň lidem přináší lepší pocit ze sebe sama – jedna z tematických studií dokonce poukazuje na to, že pokud mají lidé pocit, že disponují nějakými „tajnými“ informacemi, posiluje to jejich ego. „Dílčí součástí motivace k podpoře rozličných iracionálních přesvědčení je také touha vyčnívat z davu,“ shrnuli přímo vědci. Svou roli však sehrává i strach, který v jistém slova smyslu přiživuje lidskou touhu hledat pro něj opodstatnění. Ostatně, společně s pandemií covidu-19 se začalo raketovou rychlostí šířit také přesvědčení, že virus byl vytvořen a vypuštěn účelově.

<Path> Dopaminový detox aneb i od vzrušení je třeba dát si pauzu. Proč zatočit s „hormonem štěstí“ a jak na to?Zdroj: webmd.com, medicalnewstoday.com, time.com, medium.com

Fakta? Nezájem!

V kontextu konspiračních teorií by bylo jistě možné „operovat“ také s racionalitou a fakty. Jenže i to je problém. Nabyde-li totiž jednou člověk přesvědčení, že „má pravdu“, jen stěží mu ji lze vyvrátit. I na sílu utvořených přesvědčení se již zaměřila řada výzkumů. A jejich výsledky jsou docela jednoznačné – dokonce i poté, co jsou všechna přesvědčení, která lidé mají, vyvrácena pomocí silného argumentačního a důkazního aparátu, lidé stále nedokáží tato svá přesvědčení adekvátně revidovat.

Problém s rolí „racionality“ a rozumu tkví také ve fenoménu označovaném jako konfirmační zkreslení, které odkazuje k tendenci lidí přijímat informace, jež podporují jejich přesvědčení, a naopak odmítat takové, které jim odporují. Konfirmační zkreslení (či zaujatost) pak i vysoce inteligentní a racionálně uvažující osoby může vést k tomu, že odmítají důkazy např. o nových hrozbách apod. A ještě zajímavější je celý proces, který za konfirmačním zkreslením a tendencí podléhat mu stojí – dle jednoho z výzkumů totiž lidé při zpracování informací, které podporují jejich přesvědčení, zažívají příval dopaminu a pociťují tak skutečné potěšení. Jak tedy vědci nakonec shrnují, „je to jednoduše dobrý pocit držet se našich stanovisek, a to i když se mýlíme.“ Pak tedy není divu, že hledání a přijetí „pravdy“ (ať už „pravda“ znamená cokoliv) je v dnešní době stále obtížnější…

Zdroj: iep.utm.edu, britannica.com, theconversation.com, time.com, onlinelibrary.wiley.com, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, newyorker.com, academic.oup.com

Populární
články

Alan Watts s nadhledem rozebírá lidské vnímání reality, času a našeho místa ve světě. Jeho hlas, plný humoru i jemného vzdoru, zůstává inspirací i dlouho po jeho smrti.
TĚLO & MYSL

Cítíš se v životě ztracený/á? Cesta ven je jednodušší, než se může zdát. „Pokud se vám všechno sype, měli byste být vděční,“ říká známý filozof a nabízí mnoho dalších rad

Autor: Šimon Hauser
Láska bez hranic. Polibek dvou mužů přímo na Svatopetrském náměstí ve chvíli, kdy svět vítal nového papeže.“
AKTUALITY

Polibek v přímém přenosu. Gay pár okouzlil svět během volby nového papeže

Autor: Šimon Hauser
Volvo XC90 okouzlí stejně jako známý most
STYL

S Volvem XC90 přes ikonický most Öresund aneb Severská preciznost v praxi, bezpečí pro každého a malé nahlédnutí „za oponu“

Autor: Mirka Dobešová
Účastník Ice Bucket Challenge 2025 v momentě, kdy si na hlavu vylévá vědro ledové vody. Nová verze virální výzvy upozorňuje na důležitost duševního zdraví a šíří se především mezi mladými lidmi na TikToku a Instagramu pod hashtagem #SpeakYourMIND.
TRENDY

TikTok opět zaplavují videa s ledovou sprchou. Ice Bucket Challenge se vrací, tentokrát kvůli duševnímu zdraví

Autor: Šimon Hauser
Každý den nás obklopují momenty, kterým často nevěnujeme pozornost — a přitom právě v nich se skrývá skutečná krása společného soužití.
LIVING

Nejen bouřka. Pro psy je peklo i smích, kýchání a vysavač

Autor: Šimon Hauser
Když se na chvíli zastaví svět, zůstává prostor pro to, co jsme zapomněli vnímat. Bez zvuků notifikací a rozptýlení – jen ticho a přítomnost, kterou jsme měli vždy po ruce, ale nikdy jsme si ji neuvědomili.
LIDÉ

Co se stane, když smažete Instagram? Lidé sdílí, jak jim to změnilo život

Autor: Šimon Hauser
Vojtěch Babišta se vydává na hudební dráhu pod pseudonymem Voyten
KULTURA

„Některé věci v sobě nosíte dlouho – a pak je potřebujete pustit ven.“ Herec Vojtěch Babišta vydává debutový singl

Autor: Redakce LUI
Observatoře na Roque de Los Muchachos
CESTOVÁNÍ

Jak jsme se na La Palmě „prošli“ po Mléčné dráze a zažili blízké setkání třetího druhu aneb Astroturistika v praxi i pro úplné laiky

Autor: Mirka Dobešová
Eva Kadlecová nově vede česko-slovenskou zmrzlinovou divizi The Magnum Ice Cream Company
LIDÉ

Zmrzlinový boj o rovnost: „Zisk z prodeje příchutě Bohemian Raspberry jde do Mercuryho nadace,“ říká šéfka česko-slovenského zmrzlinového byznysu

Autor: Mirka Dobešová
Transgender lidé čelí nejen vnějším konfliktům, ale i těm systémovým – uvnitř institucí, které mají chránit svobodu a rovnost.
AKTUALITY

Transgender vojáci nejsou vítáni. Nejvyšší soud podpořil Trumpův zákaz

Autor: Šimon Hauser

E-Shop