Od jakého věku začne váš mozek rychleji stárnout? Vědci odhalili „kritické okno“, kdy je nejvyšší čas na prevenci
Mozek nestárne lineárně
„Porozumění tomu, kdy přesně stárnutí mozku zrychluje a jak, nám poskytuje strategické časové body pro intervenci,“ řekla Lilianne Mujica-Parodi, hlavní autorka studie ze Stony Brook University (SBU). Studie, publikovaná v časopise PNAS, hodnotila komunikaci mezi mozkovými oblastmi u více než 19 300 jedinců napříč čtyřmi rozsáhlými datovými soubory.
Zjistila, že se mozkové sítě zhoršují nelineární trajektorií s jasnými přechodovými body – spíše než klinickým nástupem v pozdním věku nebo postupným lineárním poklesem, jak se dříve předpokládalo. Výzkum navazuje na předchozí zjištění, že na přenos signálů neurony mozku má vliv ztráta energie uvnitř nervových buněk.
Za vším hledejte metabolický stres
„Identifikovali jsme kritické okno ve středním věku, kdy mozek začíná zažívat klesající přístup k energii, ale je to ještě předtím, než dojde k nevratnému poškození, v podstatě ‚ohyb‘ před ‚zlomem‘,“ řekla Dr. Mujica-Parodi, která je ředitelkou Laboratoře pro výpočetní neurodiagnostiku (LCNeuro) na SBU.
Vědci uvádí, že během středního věku nervové buňky mozku nadále fungují, i když jsou metabolicky stresovány kvůli nedostatečnému palivu. Jak vědci zjistili, tento stres je způsoben hlavně inzulínovou rezistencí uvnitř nervových buněk. „Nicméně, v pozdějším věku může dlouhodobé hladovění neuronů spustit kaskádu dalších fyziologických efektů,“ vysvětlila Dr. Mujica-Parodi. „Proto může poskytování alternativního paliva během tohoto kritického okna pomoci obnovit funkci,“ řekla.
Vědci zjistili, že je metabolický stres, který zažívají neurony, konzistentně následován zánětlivými reakcemi a změnami v krevních cévách zásobujících mozek živinami.
Naděje do budoucna? Alternativní palivo pro mozek
Výzkumníci objevili dva klíčové proteiny – inzulín-dependentní glukózový transportér GLUT4 a známý rizikový faktor Alzheimerovy choroby APOE – které jsou zapojeny do těchto vzorců stárnutí. Nicméně také zjistili, že další protein – neuronální ketonový transportér MCT2 – by mohl být ochranným faktorem v prevenci stresu z těchto změn.
Studie naznačuje, že MCT2 by mohl hrát prospěšnou roli při zlepšování schopnosti mozku využívat ketony – alternativní palivo pro mozek, které neurony mohou metabolizovat bez inzulínu.
V jiném experimentu vědci podávali pečlivé dávky glukózy a ketonů 101 účastníkům v různých fázích jejich stárnutí. Zjistili, že ketonové molekuly na rozdíl od glukózy účinně stabilizovaly zhoršující se mozkové sítě s účinky, které se výrazně lišily napříč kritickými přechodovými body věku. Například: zatímco ketony ukázaly mírné výhody u mladých dospělých, molekuly měly maximální přínos během období „metabolického stresu“, tedy ve středním věku mezi 40 a 59 lety.
Je třeba využít „kritické okno“
Vědci věří, že tato zjištění mohou „revolucionizovat“ přístupy k prevenci neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Uvádějí, že nové poznatky ze studie – s ohledem na předpokládaný trojnásobný nárůst případů demence do roku 2050 – nabízejí naději na preventivní strategie. Metabolická intervence vyvinutá na základě těchto zjištění, jako jsou ketogenní diety nebo doplňky, by mohla začít fungovat „dlouho předtím, než se objeví kognitivní příznaky“, na rozdíl od současných forem léčby, které obvykle cílí na příznaky až po jejich vzniku.
„Představuje to posun v paradigmatu, v tom, jak přemýšlíme o prevenci stárnutí mozku,“ řekl Botond Antal, další z autorů studie. „Místo toho, abychom čekali na kognitivní příznaky, které se nemusí projevit, dokud nedojde k zásadnímu poškození, můžeme prostřednictvím neurometabolických markerů identifikovat lidi, kterých se riziko týká, a zasáhnout během tohoto kritického okna,“ nechal se slyšet Dr. Antal.
© Independent Digital News & Media Ltd
