
Denní snění i společenská „nešikovnost“. Také už vám internet diagnostikoval ADHD nebo autismus?
Londýn jako Mekka lidí s ADHD
Autismus a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) zaznamenaly v poslední době nárůst diagnóz, včetně mladých dospělých. Podle studie výzkumníků z University College London se výskyt ADHD mezi dospělými do 30 let v posledních letech (od roku 2000 do roku 2018) zvýšil dvacetinásobně a studie z roku 2021 ve Velké Británii zjistila (mezi lety 1998 a 2018) nárůst počtu diagnóz autismu o 787 % ve všech věkových skupinách.
V Londýně jde o zvláště rozšířený jev. Nový výzkum ukázal, že Londýn má nejvyšší zaznamenaný roční nárůst předpisů na léky (na ADHD) ve Velké Británii, s 28% ročním nárůstem předpisů na ADHD v celém hlavním městě, ve srovnání s 18% nárůstem předpisů na léky na národní úrovni.
Obecně to bývá považováno za následek lepšího porozumění těmto potížím, nově nalezené otevřenosti v oblasti duševního zdraví a rozšíření diagnostických hranic. Takže to nutně neznamená rostoucí výskyt, spíše zvýšené povědomí.
Pozor na „diagnózy“ z TikToku
V mé věkové skupině jsou debaty o ADHD a autismu u dospělých obzvláště časté. Na TikToku, oblíbené sociální síti generace Z, má hashtag ADHD 47 miliard zhlédnutí a stále roste, zatímco autismus má kolem 49 miliard. Existuje nespočet videí s „testem na autismus“ a „testem na ADHD“, typicky pochybné kvality.
Jedna studie z roku 2024 zjistila, že 60 % ze zkoumaných videí, která tematizují autismus na TikToku, obsahovalo „zavádějící informace“, zatímco studie z roku 2022 zjistila, že 52 % obsahu o ADHD obsahovalo dezinformace. Znepokojující, vzhledem k tomu, že každé z ADHD videí, která byla studována, mělo v průměru tři miliony zhlédnutí, zatímco videa o autismu dosáhla v průměru 750 000.
A zatímco autismus a ADHD byly kdysi spojované s „problematickými“ chlapci, zvýšená prevalence diagnóz u dospělých přinesla některé vysoce postavené nové „tváře“, co jsou populární mezi generací Z.
Kdo ze slavných je „na spektru“?
Barry Keoghan, SZA, Sam Fender, Greta Gerwig a Reneé Rapp patří mezi celebrity, jež sdílely své diagnózy ADHD, zatímco Mark Zuckerberg a Elon Musk, dva z nejbohatších mužů světa, oba otevřeně hovoří o svých zkušenostech s Aspergerovým syndromem, poruchou autistického spektra.
Na jedné straně je tato zvýšená reprezentace neocenitelná, protože ukazuje, že neurodivergentní jedinci nemusí být limitováni, a dává jim pocit, že jsou viděni. Na druhé straně to podle tvrzení některých psychiatrů může přispívat k tomu, že ADHD a autismus jsou diagnózami „du jour“ .
Móda v psychiatrii není nic nového. Studie ukázaly, že lidé aktivně vyhledávali diagnózy, které přinášely společenský status, už od 18. století, kdy se dna stala módní nemocí kvůli své asociaci s bohatstvím. Pak přišla bipolární porucha v roce 2000. „Díky řadě celebrit, které tvrdily, že ji mají, se najednou sami diagnostikovali mnozí další. Stará dobrá ‚deprese‘ byla nudná,“ pustil se nedávno do vzpomínání psychiatr Max Pemberton v časopise The Spectator. „Teď je bipolární porucha mimo, ADHD je v kurzu,“ argumentoval.
Od „zlobení“ ke kreativní „superschopnosti“
Článek v Australian Psychological Society podobně naznačil, zda ADHD nemůže zažívat svoji chvilku na výsluní, když uvedl: „Historicky negativní asociace jako ‚syndrom zlobivého chlapce‘ se čím dál víc obrací a nyní tu máme čím dál pozitivnější identifikaci, že jde o ‚superschopnost‘ kreativity a originality.“ Spojení autismu s mocnými technologickými týpky, kteří nyní obsazují vládnoucí třídu světa, mu mohlo dát podobný lesk.
Nadměrné „rozdávání“ diagnóz ale nese svá vlastní rizika. „Jedním z hlavních obav se zvyšujícím se povědomím o duševním zdraví je chybná diagnóza,“ říká Dr. Andrea Pickering, klinická psychiatrička s odborností v diagnostice autismu a léčbě ADHD. „Příznaky ADHD nebo autismu se mohou snadno překrývat s jinými problémy s duševním zdravím, jako je úzkost nebo deprese, stejně jako se zdravotními potížemi fyzického rázu.“
Čekací listiny trhají rekordy
Pickering, která je ředitelkou přední soukromé služby duševního zdraví Clinical Partners, říká, že pro správnou diagnózu a léčbu ADHD či autismu je zapotřebí „komplexní klinické hodnocení“. „Jakkoli se online testy a videa na TikToku mohou zdát jako rychlé a snadné nástroje pro sebediagnózu, často postrádají hloubku a přesnost potřebnou k řádnému pochopení komplexních potíží.“ Místo toho Pickering doporučuje používat jakékoli online testy jako „první krok k pochopení, zda můžete potřebovat úplné, profesionální hodnocení, nebo jako základ pro diskusi s vaším praktickým lékařem.“ Ale s osmiletým zpožděním v diagnostice ADHD a s čekací listinou, která u autismu dosáhla rekordních čísel v roce 2023, to nemusí být tak snadné, jak to zní.
Toto zpoždění vedlo některé významné psychiatry k oznámení „nadměrného diagnostikování“ ADHD, a to včetně profesora Simona Wesselyho, bývalého prezidenta Royal College of Psychiatrists, který nedávno poznamenal, že trend pravděpodobně není „zkrátka kvůli lepšímu rozpoznání nebo hledání pomoci.“ Wessely, nevýkonný ředitel Národní zdravotní služby Anglie, také tvrdil, že rostoucí úroveň povědomí nyní pravděpodobně méně „prospívá“ než v předchozích desetiletích.
Existují také obavy, že rostoucí povědomí o lehčí formě autismu zahltí čekací listiny a naředí závažnost obtíží. Například tzv. nízkofunkční autismus je charakterizován vážnými problémy v sociální komunikaci (30 % lidí s poruchou autistického spektra je neverbálních) a také extrémně neflexibilním chováním. Loni v červnu profesorka Patricia Howlin, zakládající redaktorka časopisu ‚Autism‘, v rozhovoru pro The Guardian řekla: „Existují skupiny rodičů, kteří se cítí velmi opuštění, protože se jejich děti tak výrazně liší od lidí, kteří jsou předními osobnostmi hnutí neurodiverzity.“
Bohužel, zvýšené „povědomí“ o autismu vždycky neznamená, že je prospěšné, když se o něm diskutuje online. Když to vypadalo, že Elon Musk na inaugurační akci prezidenta Donalda Trumpa předvedl nacistický pozdrav, mnozí to na internetu zavrhli jako důsledek jeho „autismu“. To ale, jak se dalo očekávat, velmi špatně přijala autistická komunita. „‚Přestaňte šikanovat Elona, je prostě autistický,‘ Ne ne ne. Přestaňte šikanovat autistické lidi tím, že nás spojujete s jeho chováním,“ napsal jeden uživatel sítě X.
Zdroj: Giphy
Budeme neurodivergentní nakonec všichni?
Pro každého, kdo si klade otázku, jestli se nakonec něco musí zlomit: možná ne. Pro některé psychiatrické výzkumníky existuje svět, kde to prostě bude pokračovat – až do bodu, kdy každý připustí, že je na autisticko-ADHD spektru. „Myslím, že to bude pokračovat, dokud každý nebude kategorizován jako neurodivergentní,“ uvedla pro The Guardian loni v březnu vedoucí výzkumnice autismu profesorka Ginny Russell. „Jak roste povědomí a počty diagnóz, ti s méně závažnými příznaky přicházejí se svými vlastními příběhy o tom, jak je autismus ovlivňuje. Diagnostická kritéria se rozšiřují, aby tyto příběhy zohlednila, což se opět vrací k dalšímu nárůstu diagnóz.“
Jiní vnímají, že břemeno, aby bojovali proti nadměrné diagnóze a odlehčili školám a Národní zdravotní službě, leží na lékařích, přičemž profesor Wessely vede boj proti „nadměrnému profesionalizování nebo medikalizaci“ potíží, které nemusí být ve skutečnosti tak vážné.
V tuto chvíli čísla stále rostou a navrhovaný obsah mě stále nutí, abych si udělala test na ADHD a autismus. Ale jako někdo, kdo se pohybuje mezi oběma, s pouhou hrstkou příznaků a žádnými, které by prokazatelně snižovaly kvalitu mého života, začínám mít pocit, že je moje občanská povinnost to prostě přejet bez povšimnutí.
Jaké jsou příznaky autismu?
Podle britské Národní zdravotní služby jsou běžné příznaky autismu u dospělých:
• Obtížné pochopení toho, co si ostatní myslí nebo co cítí
• Velká úzkost ze sociálních situací
• Obtížné navazování přátelství nebo upřednostňování samoty
• Zdánlivá přímost, hrubost nebo nezájem o ostatní, ačkoli to tak není míněno
• Obtížné vyjadřování toho, jak se cítíte
• Braní věcí velmi doslovně – například nemusíte rozumět sarkasmu nebo frázím jako „zlom vaz“
• Dodržování stejné rutiny každý den – a prožívání velké úzkosti, pokud se změní
Běžné příznaky autismu u malých dětí:
• Nereagují na vlastní jméno
• Vyhýbají se očnímu kontaktu
• Neopětují úsměv, když se na ně usmějete
• Silně se rozruší, pokud se jim nelíbí určitá chuť, vůně nebo zvuk
• Opakují pohyby, jako je mávání rukama, třepání prsty nebo houpání tělem
• Nemluví tolik jako ostatní děti
• Nehrají si tak často „na něco“ (co předstírají)
• Opakují ty samé fráze
Běžné příznaky autismu u starších dětí:
• Nerozumí sociálním „pravidlům“, jako je neskákat lidem do řeči
• Vyhýbají se očnímu kontaktu
• Příliš se přibližují k ostatním lidem nebo se velmi rozruší, pokud se jich někdo dotkne nebo se k nim přiblíží
• Všímají si malých detailů, vzorů, vůní nebo zvuků, které ostatním unikají
• Mají velmi silný zájem o určité předměty nebo aktivity
• Rádi plánují věci pečlivě před jejich provedením
Jaké jsou příznaky ADHD?
Podle Národní zdravotní služby mohou být příznaky ADHD kategorizovány do dvou typů problémů s chováním:
• Nepozornost (potíže se soustředěním a zaměřením pozornosti)
• Hyperaktivita a impulzivnost
U dětí se to může projevit následovně:
• Krátká pozornost a snadné rozptýlení
• Vypadají zapomnětlivě nebo ztrácí věci
• Vypadají, že nejsou schopny poslouchat nebo plnit pokyny
• Nedokážou sedět v klidu, zejména v klidném nebo tichém prostředí
• Nejsou schopné soustředit se na úkoly
• Nadměrně se fyzický hýbou nebo mluví
• Jednají bez přemýšlení
U dospělých se to může projevit následovně:
• Nedbalost a nedostatek pozornosti k detailům
• Neustálé začínání nových úkolů před dokončením starých
• Špatné organizační schopnosti
• Neschopnost se soustředit nebo prioritizovat
• Neustálé ztrácení nebo nesprávné umísťování věcí
• Zapomnětlivost, neklid a nervozita
• Problém zůstat zticha a mluvit, až na mě dojde řada
• Neschopnost zvládat stres
• Rizikové chování v aktivitách, často s malým nebo žádným ohledem na osobní bezpečnost nebo bezpečnost ostatních – například nebezpečné řízení
Pro více informací navštivte webové stránky Národní zdravotní služby.
© The Standard Ltd
Pro The Standard připravila Maddy Mussen.