Házíte své zdravotní potíže na „genetiku“? Vědci mají špatnou zprávu: za problémy si můžete sami, zdraví a dlouhověkost s geny nesouvisí
News
Zdroj: AdobeStock

Házíte své zdravotní potíže na „genetiku“? Vědci mají špatnou zprávu: za problémy si můžete sami, zdraví a dlouhověkost s geny nesouvisí

Kdo by netoužil po dlouhém a zdravém životě? Někdo však může argumentovat, že jeho rodině dlouhověkost nikdy nebyla vlastní. A že má „genetické predispozice“ k řadě problémů, které mu život budou postupně komplikovat. Tak snadné to ale, zdá se, vůbec není. Nyní vědci totiž přicházejí s poměrně zásadním tvrzením: geny, které stejně nelze nijak změnit, mají na to, jak kvalitně a dlouho bude člověk žít, mnohem menší vliv, než by se mohlo zdát….
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
13. 3. 2025

Masivní vzorek a jasné výsledky

I když řada výzkumů nezřídka staví na poměrně skromných výzkumných vzorcích, v případě zmiňované studie tomu tak rozhodně není. Vědecké závěry jsou totiž založeny na detailní analýze dat od téměř půl milionu lidí a jejich podrobných lékařských záznamů – zahrnuto bylo i sekvenování genů, snímky z magnetické rezonance, vzorky krve, moči, slin – a také rodinná zdravotní historie. Všechna tato data vědci použili ke studiu vlivu genetiky a také více jak stovky faktorů vnějšího prostředí vzhledem k riziku vzniku 22 nemocí, které celosvětově patří mezi nejčastější příčiny úmrtí.

„Můžeme získat odhad, jak rychle nebo pomalu každý účastník stárne biologicky ve srovnání s jeho chronologickým věkem,“ shrnul spoluautor studie Austin Argentieri. Zjištěný rozdíl mezi věkem chronologickým a tím, jenž naznačují proteiny v těle, nazývá „proteomická věková mezera“ a dle jeho slov se jedná o velmi silný prediktor úmrtnosti, který je také velmi silně spojen s mnoha důležitými rysy stárnutí, jako je křehkost a kognitivní funkce.

Tipy redakce

Pomyslná „velikost“ této mezery je přitom jen součástí celé složité mozaiky – neméně důležité jsou také příčiny, které k dané mezeře vedou. Aby vědci tyto příčiny odhalili, analyzovali zároveň celou řadu okolních vlivů na úrovni životního prostředí a také životního stylu jedinců (souhrnně je označují jako tzv. „exposom“), tedy faktorů, které přispívají ke vzniku nemocí, ale i fyzickým projevům rostoucího věku. Konkrétně lze zmínit např. příjem, postavení v zaměstnání, rodinný stav, vzdělání, stravu, ale třeba i počet hodin spánku, kouření, příjem soli či pravidelné cvičení.

Vědci se ale samozřejmě zaměřili také na genetickou stránku věci – a analyzovali genomy lidí a hledali genetické markery spojené se 22 klíčovými nemocemi (a také zkoumali, u kterých jednotlivců se již začaly rozvíjet související příznaky). A výsledek? Ten zarazil i samotné vědce…

Genetika je z obliga

Zatímco životní prostředí a životní styl představovaly 17% riziko úmrtí související se zahrnutými nemocemi, genetika byla spojena jen se 2 % z nich. Naprosto nejrizikovějším chováním, u  nějž byla prokázána souvislost se 21 ze 22 nemocí, pak bylo kouření. Se vznikem 19 nemocí byly spojeny faktory socioekonomické – příjem, postavení v zaměstnání, ale také lokalita, kde lidí žijí. Nedostatek fyzické aktivity pak souvisel se vznikem 17 nemocí. Vystavení těmto okolním vlivům pak měla největší vliv v případě onemocnění plic, srdce a jater, zatímco genetika hrála nevyšší roli v souvislosti s určováním rizika vzniku nádorových onemocnění, konkrétně rakoviny prsu, vaječníků a prostaty, ale také demence. V těchto případech je tak tvrzení o „genetické predispozici“ skutečně platné.

Docela znepokojivým zjištěním je ale také fakt, že vliv prostředí se začíná na člověku podepisovat již od raného věku. Například příliš nízká, nebo naopak vysoká hmotnost ve věku 10 let a také kouření matek v přítomnosti novorozenců negativně dopadají na zdraví a úmrtnost o mnoho desítek let později. „Tyto expozice v raném věku jsou obzvláště důležité, protože ukazují, že vnější faktory urychlují stárnutí již od dětství – zároveň však poskytují příležitost k uplatnění efektivní prevence dlouhotrvajících onemocnění a předčasné smrti,“ shrnula Cornelia van Duijn, hlavní autorka studie. Ano, řadě potíží je tedy skutečně možné cíleně předcházet.

<Path> Kluci z celé Evropy, 14 hodin zábavy a žádný dress code! Epická gay party La Demence slaví výročí a ty buď u tohoZdroj: Redakce

Jaké faktory riziko úmrtí snižují?

Abychom nebyli jen negativní, vědci zároveň ve svém výzkumu neopomněli sumarizovat ani faktory, které naopak riziko úmrtí na ty z nejčastějších chorob snižují. Na prodloužení života pak má dle těchto dat největší vliv soužití s partnerem, zaměstnání a finanční pohoda. Poměrně povzbudivé je také obecnější zjištění, že ze všech 25 kritických faktorů, které byly prokazatelně identifikovány jako rizikové vzhledem k předčasnému úmrtí, je jich 23 možné efektivně změnit jen díky vlastnímu přičinění. „Náš výzkum jasně ukazuje hluboký dopad vystavení působení různých vnějších faktorů na zdraví. Tyto dopady mohou změnit buď jednotlivci, nebo i politiky směřující ke zlepšení socioekonomických podmínek, omezení kouření, ale i podpora fyzické aktivity,“ upřesnila van Duijn. Dodala také, že zatímco genetické predispozice k různým typům rakovin či demenci samozřejmě nijak změnit nelze, cíleně je možné snižovat rizika vzniku jiných závažných chorob. „Naše zjištění zdůrazňují příležitost ke zmírnění rizik chronických onemocnění plic, srdce a jater, které jsou celosvětově hlavními příčinami invalidity a úmrtí,“ uzavřela.

Výzkum těmito zjištěními ovšem zdaleka nekončí, vědci by se nyní dále rádi zaměřili na další faktory – např. konkrétní stravování, vystavení novým patogenům, jako je třeba covid-19, ale i plastům a pesticidům. Všechny tyto faktory jsou totiž potenciálně velmi silné, ale doposud nedostatečně prozkoumané vzhledem k dopadu na kvalitu a délku lidského života.

Zdroj: nature.com, time.com, scmp.com, risehealth.org, theguardian.com, ox.ac.uk

Populární
články

Tomio Okamura si ze spontánní brněnské debaty se skupinou mladých lidí s duhovými vlajkami pořídil video na své sociální sítě
AKTUALITY

„Můj bratr je homosexuál,“ vyprávěl LGBT aktivistům Okamura. „Navrhoval jsem rozšíření partnerství, ale média to schválně umlčela“

Autor: Veronika Košťálková
„Nikdy bych nečekal, že se z běžné návštěvy očního rozjede takové kolečko,“ vypráví muž
LIDÉ

„Nikdy bych nečekal, že se z běžné návštěvy očního rozjede takové kolečko,“ vypráví muž. „Tělo se mi mstí. Nenávist se projeví,“ varuje

Autor: Irena Piloušková
Život v kvantovém světě začal stejně jako u tisíců dalších lidí, tedy zvýšeným zájmem o matematiku a fyziku
LUI BALANCE

„To, čím v životě procházíme, jsou lekce. Když je zvládneme, dosáhneme vnitřní harmonie a nekonečné lásky,“ říká kvantový fyzik Jan Rak

Autor: Michal Černý
Buranské a nevkusné? Záleží na úhlu pohledu...
STYL

Z „módního pekla“ na výsluní: (Bílé) ponožky do sandálů prý patří a historie to potvrzuje

Autor: Mirka Dobešová
Andrew Tate a jemu podobní influenceři jsou nejpopulárnější mezi mladými muži s vysokoškolským vzděláním, kteří finančně nijak nestrádají
TRENDY

6 z 10 mladých můžu ovlivňují „influenceři maskulinity“, varuje nová studie

Autor: Veronika Košťálková
Michaela Mrázková odhalila tajemství léčivého úklidu – méně věcí v domácnosti znamená menší chaos. A to jak doma, tak celkově v životě.
LUI BALANCE

„Zkroťte svou přeplněnou šatní skříň! Tento malý krok může podpořit větší životní změnu,“ říká autorka projektu Léčivý úklid

Autor: Bohdana Rambousková
Umělci začínají otevřeně kritizovat, že pod pódiem pravidelně vidí statický „les“ mobilních telefonů
TRENDY

„Děláte si srandu?!“ Umělci vytýkají generaci Z, že je mizerné publikum. Bude nutné zakázat mobily na koncertech?

Autor: Veronika Košťálková
Eva Kadlecová nově vede česko-slovenskou zmrzlinovou divizi The Magnum Ice Cream Company
LIDÉ

Zmrzlinový boj o rovnost: „Zisk z prodeje příchutě Bohemian Raspberry jde do Mercuryho nadace,“ říká šéfka česko-slovenského zmrzlinového byznysu

Autor: Mirka Dobešová
Observatoře na Roque de Los Muchachos
CESTOVÁNÍ

Jak jsme se na La Palmě „prošli“ po Mléčné dráze a zažili blízké setkání třetího druhu aneb Astroturistika v praxi i pro úplné laiky

Autor: Mirka Dobešová
Volvo XC90 okouzlí stejně jako známý most
STYL

S Volvem XC90 přes ikonický most Öresund aneb Severská preciznost v praxi, bezpečí pro každého a malé nahlédnutí „za oponu“

Autor: Mirka Dobešová

E-Shop