Skrytá pravda za koktejly, které mají nahrazovat jídlo
Svatý grál jménem protein
Pokud jste vášnivý návštěvník posilovny nebo technologický nadšenec s vytvarovanými svaly, pravděpodobně máte na poličce Huel nebo jiný práškový koktejl, který se tváří jako kompletní náhrada jídla. Po pandemii se zdravý životní styl stal ještě větším trendem a trh zaplavily nejrůznější doplňky, prášky a pilulky slibující pevnější zdraví, lepší výkon i prevenci nemocí. „Protein“ je teď magické slovo, které doprovází vše, co souvisí s fitness, a koktejly jako Huel jsou prezentovány jako rychlý a výživný zdroj energie na celý den.
Jenže pohled na tyto produkty se začíná měnit. Lidé si stále více uvědomují rizika spojená s ultrazpracovanými potravinami i to, jakým způsobem jsou tyto koktejly využívány. Psychoterapeutka Ruth Micallef, která se specializuje na poruchy příjmu potravy, upozorňuje, že tyto produkty, propagované jako „nutričně kompletní“ a „bohaté na bílkoviny“, mohou v podstatě podporovat poruchy příjmu potravy pod společensky přijatelnou záminkou.
Většina značek těchto nápojů sice nepropaguje hubnutí jako hlavní výhodu, ale zaměřuje se na vysoký obsah bílkovin, což oslovuje především ty, kteří chtějí budovat svaly. Nicméně nelze popřít, že mnoho lidí je využívá právě ke kontrole hmotnosti. Mluvím z vlastní zkušenosti – před rokem jsem mezi ně patřil i já.
„Pravda je, že koktejly nahrazující jídlo nejsou plnohodnotným pokrmem a nikdy nebyly zamýšleny jako dlouhodobé řešení,“ říká Micallef. „Pokud se snažíme zhubnout, měli bychom to dělat udržitelně – a tekuté stravování udržitelné rozhodně není. Navíc tyto nápoje mohou výrazně zhoršovat nebo dokonce legitimizovat poruchy příjmu potravy.“
Nápoje nahrazující jídlo vznikly v 60. letech pro nemocné lidi, kteří nemohli jíst pevnou stravu. Dietní průmysl však brzy ucítil příležitost a proměnil je v prostředek k hubnutí. V 70. letech se objevil SlimFast, který byl prezentován jako „beztukový, bezsacharidový, živočišný proteinový doplněk“. Postupně se objevily desítky dalších podobných produktů.
Po určitou dobu, zhruba před deseti lety, nastal krátký ústup od dietní posedlosti – na síle totiž získávalo pozitivní vnímání vlastního těla. Internet pomohl šířit myšlenku, že nenávist k vlastnímu tělu nikomu neprospěje. Ale dietní kultura nikdy nezmizela úplně. Nápoje nahrazující jídlo se přizpůsobily, prošly rebrandingem a našly si novou cílovou skupinu – „fit-fluencery“ na sociálních sítích. A stejně jako u SlimFastu, i zde jde především o dosažení fyzického ideálu podle aktuálních trendů.
V posledních letech prodej těchto nápojů raketově vzrostl. Například Huel v roce 2023 překonal tržby 200 milionů liber, částečně díky podpoře influencera, investora a milionáře Stevena Bartletta, který vede populární podcast The Diary of a CEO. Ale objevily se i problémy – britský Úřad pro reklamu (ASA) opakovaně kritizoval Huel za zavádějící tvrzení o zdravotních benefitech jeho produktů. Odborníci na výživu navíc stále častěji varují před dlouhodobým užíváním těchto nápojů.
Původně jsem neplánoval pít koktejly dlouhodobě, jen jsem si chtěl trochu upravit váhu. Koupil jsem si tedy vanilkový prášek a šejkr. Ale celá zkušenost byla tak nepříjemná, že mi doma zůstala skoro celá nedotčená zásoba. Už jen představa, že si znovu namíchám hrnek toho nechutného prášku a nahradím jím normální jídlo, mě odrazovala. Nejhorší nebyla ani ta podivná chuť, ale naprostý nedostatek potěšení. Opravdu jsem nechápal, jak někdo může tvrdit, že tyto koktejly jsou „naprosto lahodné“.
Zatímco mě motivovalo hubnutí, jiní je pijí hlavně kvůli úspoře času – což je další hlavní prodejní argument. Když jste v jednom kole a nemáte čas na normální jídlo, jednoduše si vezmete koktejl.
Šéfkuchař Sat Bains z Nottinghamu dříve pravidelně pil Huel právě kvůli rychlosti. „Bylo to prostě snadné,“ říká. „Když jsem běhal mezi restaurací a fitkem, zdálo se mi fajn dát si Huel místo jídla.“ Přiznává, že na něj zapůsobila „chytrá marketingová strategie“ značky, která využívá celebrity a influencery. Například Steven Bartlett propagoval Huel, aniž by zpočátku veřejně přiznal, že má v této firmě finanční podíl a sedí v její správní radě.
Dnes se Bains těmto nápojům vyhýbá. Nechce konzumovat ultrazpracované potraviny kvůli svému zdraví. „Občas si dát koktejl, když není jiná možnost, je v pořádku, ale rozhodně by to neměl být běžný zvyk. Když nejíte, protože jste tak zaneprázdnění, že na jídlo zapomenete, hladina cukru v krvi i energie klesne. V tu chvíli je lepší dát si koktejl než nic, ale stejně vás nezasytí na dlouho,“ vysvětluje. „Pevná strava je vždy lepší – jak z hlediska výživy, tak celkové spokojenosti.“
Podle Micallef je alarmující, jak hluboko se tyto nápoje zakořenily v běžném slovníku spojeném s fitness. Ano, lidé je vnímají jako součást zdravého životního stylu, ale málokdo si klade otázky ohledně jejich spojitosti s dietní kulturou. Připomíná také, že některé nezdravé návyky – jako je půst nebo extrémní cvičení – se na sociálních sítích staly natolik běžnými, že je mnoho lidí považuje za normální a zdravé.
„Pít Huel místo jídla je v podstatě jen jiná forma tekuté diety,“ říká Micallef. „Jen je dnes považována za zdravější a společensky přijatelnější.“ Doporučuje, aby lidé, kteří chtějí zhubnout nebo mají problémy s příjmem potravy, vyhledali odbornou pomoc. „Terapie a konzultace s výživovým specialistou nejsou tak ‚sexy‘ jako koktejly, ale jsou mnohem efektivnější při léčbě poruch příjmu potravy.“
Nakonec jsem si uvědomil, že nahrazovat skutečné jídlo hrnkem hráškového proteinu je pro mě až příliš dystopické. A doporučil bych ostatním, aby udělali totéž. Raději si připravte opravdové jídlo, dejte přednost pevné stravě a využijte nepřeberné množství rychlých a zdravých receptů dostupných na internetu. Zdravé a chutné stravování je dosažitelné – nepotřebujete k tomu jen prášek.
