Mentalita „rychlé výhry“ ovládla svět – bez práce chceme žít zdravě a věčně. Spasí nás vitamíny v tabletách? Odborníci mají jasno
Vitamíny potřebujeme, ALE...
Každé tělo k tomu, aby správně fungovalo, potřebuje také vhodné živiny. V běžném životě se při nákupech (a nakonec ani při jídle) samozřejmě nezabýváme tím, zda přijímáme zároveň dostatek vitamínu C, D apod. Ti zodpovědnější se ale snaží dbát alespoň na pravidla „zdravé výživy“. Jenže jak např. ukazují údaje shromážděné v rámci britského průzkumu National Diet and Nutrition Survey, méně než 1 procento populace Spojeného království dokáže naplnit základní sadu parametrů popisujících, kolik (a jakých) potravin denně zkonzumovat, aby stravu bylo možné označit za zdravou a vyváženou.
„Teoreticky lze potřebné vitamíny a minerály získat díky zdravé a vyvážené stravě, ale vzhledem k řadě působících faktorů k tomu většinou nedochází,“ vysvětluje navíc odbornice na výživu Pamela Mason. Dle jejích slov dnes většina lidí nemá na plánování a zajištění zdravého jídelníčku čas, a tak mnozí jedí jen potraviny obsahující příliš mnoho cukru, tuku a naopak minimum mikroživin. Nehledě na to, že v rámci módních diet řada lidí přestává vybrané potraviny, jako je maso, mléko apod., konzumovat úplně – a tak se o důležité živiny sami připravují.
Zdroj: Giphy
Problémem navíc je, že potraviny v dnešní době již z podstaty věci řadu potřebných vitamínu a minerálů často ani neobsahují. „Tělo je sice navrženo tak, aby přijímalo vitamíny a minerály z potravy, ostatně, evolučně jsme se nevyvinuli k tomu, abychom potřebovali potravinové doplňky, ale do hry vstupuje v dnešní době řada velkých problémů. Tím klíčovým je pak nekvalita půdy, potažmo související nedostatečné střídání pěstovaných plodin, užívání chemických hnojiv, pesticidů. To vše půdu vyčerpalo a o důležité živiny připravilo,“ objasnila také Mason. A je jasné, že když sama půda neobsahuje dostatek minerálů a vitamínů, jen stěží je může mít z ní pěstované ovoce nebo zelenina. Ne náhodou se tedy mnozí snaží dodávat potřebné vitamíny a minerály tělu i jinak než jen prostřednictvím stravy. To nakonec, vzhledem k určeným denním referenčním hodnotám příjmu vitamínů a minerálních látek, jež by každý dospělý měl tělu dodat, může být namístě. Jenže – jaký efekt vlastně vitamínové doplňky mají?
Zbytečné multivitamíny
Ať už je to vitamín D (ten přirozeně získáváme především díky vystavení slunečnímu záření, kterého je ale v zimě obecně nedostatek), vápník, jód, železo, selen, hořčík apod. – všech těchto „látek“ se nám obvykle v různě vysoké míře nedostává. Přitom nedostatek hořčíku vede k bolestivým křečím, nízké hladiny selenu v krvi zase (negativně) ovlivňují metabolismus a funkci štítné žlázy. Obecně pak odborníci poukazují na fakt, že jen v poslední dekádě se ve stravě, kterou přijímáme, významně snížil objem potřebných živin. Obohacení jídelníčku o multivitamíny a další doplňky by se tedy mohlo jevit jako vhodný a zodpovědný krok. Je tu však celá řada zásadních „ALE“…
Pokud jste došli k závěru, že vás „spasí“ multivitamín, můžete si být jistí jedinou věcí – není to tak. Podle jedné z posledních studií na dané téma, jež zahrnula více jak 20 tisíc lidí, nebyl zjištěn žádný rozdíl ve zdravotním stavu či nemocnosti mezi těmi, kteří multivitamíny užívali, a těmi, kteří je neužívali. A k témuž závěru došla i rozsáhlá revize všech (více jak 80) dosavadních souvisejících výzkumů – její resumé je totiž více než jasné: účinky vitamínových a minerálních doplňků stravy jsou minimální, potažmo jsou spojeny s malým nebo žádným účinkem, pokud jde o prevenci kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny či úmrtí. A totéž platí pro zamezení nežádoucím kognitivním změnám. „Stručná a jasná odpověď na otázku ohledně přínosů těchto doplňků je, že neexistují žádné důkazy o jejich přínosech pro většinu lidí,“ shrnula profesorka Susan Fairweather-Tait, která je odbornicí na mikroživiny.
Kvalita a kvantita
A co je vlastně příčinou neefektivity zmiňovaných doplňků? Zejména kvalita a kvantita obsažených složek. V řadě doplňků jsou totiž obsaženy syntetické přísady, z nichž některé lze přímo považovat za odpadní produkty (např. DL-alfa tokoferol acetát, tedy syntentická forma vitamínu E, vzniká jako odpadní produkt v rámci petrochemického průmyslu, zatímco thiamin mononitrát, tedy syntetická forma vitamínu B1, vzniká jako vedlejší produkt uhelného průmyslu apod.). Pokud teď uvažujete, zda jsou tyto látky ve všech doplňcích, vězte, že nikoliv. Ukazatelem kvality v tomto případě ale může být i cena. „Spousta velmi levných doplňků je plná absolutního odpadu,“ potvrzuje tak nutriční specialistka Sarah Carolides.
Co se týká kvantity, pravdou je, že v řadě doplňků jsou inzerované vitamíny a minerály obsaženy jen minimálně, resp. jejich obsažené množství je příliš nízké na to, aby na tělo mohlo mít jakýkoliv účinek. „Obecně bych řekla, že levné multivitamíny a minerály nemají na zdraví většiny lidí žádný vliv,“ dodala Carolides.
Přesto se pro mnoho lidí vitamínové doplňky stravy v tabletách staly „instantním“ zdravím. Dospěli totiž k závěru, že i když pizzu a burger zapijí panákem vodky, následná konzumace multivitamínů a doplňků stravy je spasí. Podle Carolides je to i proto, že dnešní mentalita směřuje k biohackingu a snaze uměle prodlužovat svůj život a zdraví skrze „externí pomocníky“. A to už nejsou jen pilulky, ale i různé technologické vynálezy monitorující tep, spánek, pohyb apod. Snažíme se mít jednoduše vše pod kontrolou a následně to zdokonalovat – ideálně tak, abychom se s co nejmenším úsilím dočkali co největších výsledků. A přitom by pro nás mnohem prospěšnější bylo, kdybychom se jednoduše jen lépe najedli a pořádně vyspali…
