Klíčem k dlouhověkosti je nestresovat se, říká uznávaná britská lékařka
Jak bylo řečeno, představa dlouhověkosti se často spojuje s biohackery, kteří nosí různé chytré přístroje sledující každý jejich pohyb a vášnivě diskutují o doplňcích stravy. Typickým příkladem může být Bryan Johnson, americký podnikatel s obchodující s technologiemi, jenž utrácí miliony dolarů ročně za nejrůznější procedury, od krevních transfuzí až po rázovou terapii, to vše ve snaze „neumřít“.
Tento přístup však nesdílí Dr. Sabine Donnai, která se zaměřuje na prevenci a zdravý život. „Pro mě dlouhověkost znamená hlavně prevenci chronických nemocí a ztráty funkčnosti,“ vysvětluje. „Jaký má smysl žít dlouho, pokud člověk přijde o své schopnosti?“ Podle ní je důležitější „zdravá dlouhověkost“ – tedy nejen délka života, ale především jeho kvalita.
Cesta k preventivní medicíně
Dr. Donnai pochází z Belgie a její zájem o dlouhověkost se rozvinul už během studia medicíny. Frustrovalo ji, že tradiční přístup se soustředí na léčbu nemocí místo na prevenci. Proto cestovala po světě, aby se seznámila s různými přístupy ke zdravotní péči. Nakonec se usadila ve Velké Británii, kde v roce 2009 založila vlastní kliniku. Ta se specializuje na individuální plány zaměřené na delší a zdravější život.
První krok pro nové klienty spočívá v sérii důkladných testů. Ty zahrnují genetické analýzy, testy krve, slin, moči i zobrazovací metody, a zaměřují se na odhalení predispozic k onemocněním, jako je rakovina. Na základě výsledků lékaři sestaví osobní plán, který respektuje potřeby jednotlivce. „Výsledky samy o sobě nestačí. Je důležité je zasadit do kontextu celkového zdravotního stavu klienta.“
Žádné extrémy, ale rovnováha
Zatímco někteří biohackeři propagují extrémní přístupy, jako je striktní dieta nebo přísné režimy, Donnai varuje, že přílišná posedlost dlouhověkostí může být kontraproduktivní. „Stres spojený s dodržováním extrémních pravidel škodí zdraví a navíc bere životu radost,“ říká. Sama si proto občas dopřeje croissant a nebrání se ani jiným požitkům. Zdůrazňuje, že většina lidí nechce kompletně měnit svůj životní styl. Mnohem efektivnější je najít pár konkrétních změn, které přinášejí viditelné výsledky. „Pokud klient nechce měnit jídelníček, navrhujeme jiné alternativy, třeba více pohybu nebo doplňky stravy,“ vysvětluje.
Je prý mnohem lepší dát si něco dobrého na zub a pak to jít vyběhat, než se držet striktních diet a stresovat se nad každým pozřeným gramem tukuFoto: Adobe Stock
Emoční pohoda je základ
Podle Donnai však nelze zdraví redukovat jen na výživu nebo pohyb. Klíčová je i emoční rovnováha. „Naše emoční energie je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících zdraví,“ říká a přirovnává péči o duševní pohodu k vytváření spořicího účtu. Výsledky nejsou viditelné hned, ale v dlouhodobém horizontu se vyplatí. Doporučuje proto meditaci, mindfulness nebo skládání puzzle. „Je těžké si říct, že jste pevný a odolný člověk, pokud nezapracujete i na této oblasti.“
Pro koho je určena její klinika?
Klienti doktorky Donnai bývají často vytížení manažeři, kteří nechtějí dělat kompromisy v pracovním výkonu ani riskovat zhoršení zdraví. První rok členství na klinice stojí od 22 000 do 50 000 liber (cca 667 000-1 516 000 Kč), což z něj dělá službu pro bohaté. Přesto většina klientů nepřichází s cílem žít déle, ale spíše kvůli obavám ze ztráty zdraví nebo energie. Často jsou to jejich partneři, kteří je přimějí k návštěvě.
Přestože Donnai očekávala, že klienty budou převážně muži, dnes je zastoupení mužů a žen vyrovnané. Muži však častěji inklinují k extrémním metodám biohackingu, zatímco ženy hledají vyváženější přístupy. Proto nabízí nový pohled na dlouhověkost. Její přístup se nesoustředí na extrémy, ale na rovnováhu mezi fyzickým zdravím, radostí ze života a duševní pohodou.
