Chcete dlouho žít a lépe odolávat „epidemii“ deprese? Jezte spermidin, vzkazují vědci. Obsahuje ho nejen sperma, ale i řada potravin

„Klenot“ v lidském spermatu

Spermidin je polyaminová sloučenina, která je „od přírody“ součástí našich buněk a hraje zásadní roli v řadě buněčných procesů. Poprvé tuto látku izoloval nizozemský průkopník mikroskopie: přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek. Svůj objev učinil v roce 1678, kdy popsal, že se v lidském spermatu nacházejí látky spermin a spermidin. Třebaže by název odvozený od „místa nalezení“ mohl nasvědčovat tomu, že jde o látky související výhradně s rozmnožováním, není tomu tak. Polyaminy, mezi něž spermidin patří, mají velký vliv i na zdraví buněk – umí podporovat jejich růst, chránit je před stresem nebo také opravovat.

Víte, co je autofagie?

Dřívější studie prokázaly, že spermidin podporuje dlouhověkost, protože umí vyvolat buněčný proces zvaný autofagie. Ten si zjednodušeně můžeme představit jako „úklid a údržbu“ v buňkách: co je poškozené, to se opraví, recykluje nebo zlikviduje, ať se v buňkách nehromadí odpadní látky a optimalizuje se jejich funkčnosti. S věkem klesá schopnost lidského těla provádět autofagii, což může vést k zánětům, degenerativním onemocněním a dalším neduhům – tím spíš se nám tedy hodí látka, která umí tento proces nastartovat. Jak si tedy spermidin zařadit do jídelníčku?

Od brokolice až po bílý chléb

Seznam potravin, ve kterých tuto „zázračnou“ látku najdeme, je dlouhý – a díky jeho pestrosti si zde najdou „to svoje“ jak konzumenti masa, tak vegetariáni a vegani. Z ovoce lze zmínit avokádo, banány, jablka a kiwi, ze zeleniny „funguje“ špenát, květák a brokolice. Ze zdravých pochutin se osvědčily lískové oříšky, pistácie, mandle, kaštany a pšeničné klíčky.

Co se luštěnin týče, spermidin obsahují červené fazole, hrách a sója, z nejběžnějších příloh lze doporučit rýži. Kdo se nevyhýbá živočišným produktům, najde spermidin v mléku, vejcích nebo v hovězím, kuřecím, vepřovém, krůtím a kachním masu. Nejvíce překvapivým zdrojem spermidinu je nejspíš potravina, kterou mezi tipy na zdravější stravu obvykle nenajdete – bílý chléb. 

Deprese nemá „jen“ emocionální dopady

Už dřívější studie naznačily, že spermidin může fungovat jako prevence srdečních onemocnění, navíc působí protizánětlivě a dokáže zlepšovat kognitivní funkce. Právě fakt, že spermidin regeneruje neurony a chrání je před poškozením (což může například snižovat riziko rozvoje Alzheimerovy choroby), inspiroval vědce ke zkoumání, jestli by tato látka nemohla fungovat i jako účinná ochrana před depresí.

Toto duševní onemocnění postihuje miliony lidí na světě, přičemž příčiny rozvoje deprese mohou být vcelku rozmanité – počínaje dědičnými predispozicemi a konče chemickou nerovnováhou v mozku. Svůj díl viny může mít i náročná životní situace, dlouhotrvající stres a nevhodná životospráva, stravu nevyjímaje. Navzdory všeobecné představě, že se deprese týká pouze emocionální stránky žití, má tato choroba i fyzické projevy.

Když pomineme přetrvávající smutek a beznaděj, depresivní epizody často zahrnují také únavu, vyčerpání, potíže se soustředěním, podrážděnost, nespavost, zažívací potíže, změněnou chuť k jídlu nebo ztrátu libida. Mezi nejběžnější symptomy patří i ztráta zájmu, která se může dotknout práce, studia, koníčků i mezilidských vztahů. Připočteme-li k tomuto „balíku“ ještě pokles sebevědomí a černé myšlenky, je jasné, že deprese výrazně zhoršuje kvalitu života – a v celosvětovém měřítku dokonce patří mezi nejčastější příčiny invalidity. O to víc se vědci snaží najít způsoby, jak depresi předcházet – nebo ji alespoň zmírňovat.

Které zdroje spermidinu zvítězily?

V rámci nejnovější studie spermidinu zahraniční vědci analyzovali údaje z Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES), tedy z průřezové studie, která hodnotí zdravotní stav a stravovací návyky u reprezentativního vzorku dospělých Američanů. Tato studie zahrnovala údaje shromážděné od více než 19 000 osob, a to v pěti cyklech mezi lety 2005 až 2014. U participantů průzkumu nebylo rozhodující, jestli jim depresi někdo „oficiálně“ diagnostikoval, nebo ne, vědci zkoumali pociťované depresivní příznaky.

Analýza ukázala, že účastníci s vyšším příjmem spermidinu ve stravě uváděli depresivní příznaky méně často než účastníci s nižším příjmem. Tuto souvislost vědci zaznamenali v návaznosti na různé druhy potravin bohatých na spermidin, ať už se jednalo o ovoce, zeleninu, obiloviny, ořechy, vejce nebo mořské plody. Toto zjištění dále podpořily statistické modely, podle kterých mají osoby s nejvyšším příjmem spermidinu nižší pravděpodobnost výskytu deprese než osoby, jejichž strava obsahuje minimum spermidinu.

Zdroj: Giphy

Maso ani mléko „neuspělo“

Zajímavé je, že při snižování rizika deprese tak trochu platí, že „není spermidin jako spermidin“. V rámci zmiňované studie se slibná souvislost mezi konzumací spermidinu a ochranou duševního zdraví nenašla například u spermidinu z luštěnin, masa a mléčných výrobků. Vědci se domnívají, že některé sloučeniny v tepelně upraveném mase, jako jsou nasycené tuky a transmastné kyseliny, mohou ochranný účinek spermidinu „vyrušit“.

Průřezová studie se bohužel nedá použít k prokázání příčinné souvislosti, takže zatím nelze s jistotou tvrdit, že spermidin snižuje riziko deprese – rozhodně jde ale o zajímavé vodítko pro další vědecké bádání. Doufejme, že se do budoucna dočkáme i výzkumu, který bude u participantů přímo zkoumat hladiny spermidinu v těle, což je spolehlivější nástroj než soupis jídelníčku, který ani extra pečliví participanti nemusí zaznamenat a nahlásit zcela přesně.

I „pouhý“ příslib dlouhověkosti a lepšího zdraví buněk ale může posloužit jako dostatečná motivace pro konzumaci potravin bohatých na spermidin, zvláště třeba ovoce a zeleniny.