Vědci vyvinuli převratný lék. Těm, kdo přišli o zuby, zajistí jejich opětovný růst. Náhrada protéz by na trh mohla zamířit již brzy
Problematické zuby
Ačkoliv každý dospělý by měl mít v ideálním případě právě 32 stálých zubů, ne vždy tak tomu je. Jednou věcí jsou problematické „osmičky“, kterých se mnozí musí ze zcela objektivních důvodů zbavit, druhou pak zuby s kazy, příp. chrup zasažený paradontózou. Samozřejmě, že situací, kdy člověk o zub/zuby přijde, existuje mnohem více, bohužel ale možných řešení zase tolik není. Zubní lékaři sice využívají řadu moderních technologií, ale k náhradě zubu je obvykle užíván buď tzv. můstek, nebo korunka. Krajní variantou jsou pak zubní protézy. Zatímco první dvě varianty nepatří zrovna mezi nejlevnější, poslední zmiňovaná zase není příliš komfortní. Zdá se ale, že pravidla této (zubní) hry by se časem mohla překvapivě změnit. Japonští vědci totiž pracují na vývoji léku, který by růst již ztracených zubů dokázal obnovit.
Aligátoři vs. lidé
I když opětovné dorůstání zubů může znít jako bláznivé sci-fi, ve skutečnosti tato myšlenka není zase tak přitažená za vlasy – výzkumníci se jí zabývají již řadu let. Koneckonců – mnoha zvířatům poškozené zuby také dorůstají, proč by tedy něco podobného nebylo možné i v případě lidí? Např. jeden z vědců již v roce 2013 o možnosti opětovného růstu lidských zubů uvedl, že bychom se měli v této oblasti inspirovat u aligátorů. Ti totiž mají zuby, které rostou obdobným způsobem jako zuby lidské. Pod zralým zubem je tedy uložen „zárodek“ zubu nového společně s kmenovou buňkou, která má potenciál stát se novým zubem. „Když vypadne zralý zub, ten pod ním se stane zralým a kmenová buňka se změní v další zárodek. Zajímavé je, že tento proces může probíhat opakovaně,“ shrnul.
Od úspěchů na myších a fretkách k testům na lidech
Možnost dorůstání zubů však dlouhodobě zajímala i japonského vědce Katsu Takahashiho. „Myšlenka růstu nových zubů je snem každého zubaře. Pracoval jsem na tom od doby, kdy jsem byl postgraduálním studentem. Byl jsem si jistý, že to zvládnu,“ shrnul. Po mnoha letech úsilí nakonec se svým týmem skutečně vyvinul speciální lék, který by měl dorůstání lidských zubů zajistit. Nejprve jej velmi úspěšně testoval na myších a fretkách – a jelikož se nevyskytly žádné nežádoucí vedlejší účinky, byly spuštěny klinické testy na lidech. Lék je podáván jednorázově injekčně, tedy jeho aplikace je skutečně snadná, a v případě, že by vše fungovalo, jak má, by tak mohl být poměrně „dostupný“.
První fáze souvisejících testů probíhá již od září, a to na skupině 30 dospělých mužů. Dalším krokem by mělo být – v roce 2025 – testování léku na dětech ve věku od dvou do sedmi let, které trpí vrozenými vadami, kvůli nimž jim zuby nevyrostly, resp. se má jednat o děti trpící vzácnou genetickou poruchou, anodontií, v jejímž důsledku dětem schází šest a více zubů. „Chceme pomoci všem, kteří trpí ztrátou zubů nebo jejich absencí,“ komentoval svou práci a práci výzkumného týmu Takahashi. Zatím je vzhledem k výsledkům velmi optimistický.
I když lidé samozřejmě nejsou fretky ani myši, právě tato zvířata vykazují 97% podobnost ve fungování klíčového proteinu USAG-1. Tento protein, který je spojen s tzv. senzibilizací dělohy a potlačuje růst zubů, totiž lék deaktivuje. Právě blokování interakce USAG-1 s jinými proteiny tedy v konečném důsledku spouští růst kostí a také zubů.
Nadějný rok 2030?
Na vývoji léku pracovali vědci již od roku 2005 – a i kdyby klinické testy na lidech dopadly dobře, samozřejmě ještě nějakou chvíli potrvá, než se dostane na trh. Není však třeba obávat se dlouhých desetiletí. Optimistické odhady totiž uvádějí, že pokud nenastanou žádné komplikace, mohlo by být užití možné již od roku 2030. A to v kontextu dějin a učinění podobně převratných objevů zdaleka není nijak dlouhá doba. Takahashi pak doufá, že by nový lék mohl rozšířit možnosti těch, kdo již své zuby z jakýchkoliv příčin ztratili. „Doufáme, že se dočkáme doby, kdy lék na růst zubů bude třetí volbou vedle zubních protéz a implantátů,“ uzavřel.