Umíte správně hýbat očima? Jedná se o prevenci demence, kterou zvládnete i u televize. Z očí navíc poznáte řadu onemocnění
Přehlížené oči
Lidé obvykle důležitost preventivních prohlídek u lékařů podceňují a nezřídka na ně vůbec nechodí. Platí to nejen pro klasické prohlídky u praktického lékaře, ale také pro návštěvy specialistů, oční lékaře nevyjímaje. Přitom právě oči jsou unikátním „indikátorem“ problémů jak v rovině fyzického, tak i duševního zdraví. Díky očnímu vyšetření lze odhalit celou řadu různých onemocnění – a vznik některých z nich dokonce s předstihem predikovat. I proto by mělo být v zájmu každého k očnímu lékaři zamířit.
Rozmazané vidění neznačí jen potřebu nosit brýle
Začneme-li „zlehka“, tak poměrně klasickým problémem, s nímž se v souvislosti s očima v průběhu života potká velká část populace, je rozmazané vidění. Ano, v takové chvíli člověka napadne, že potřebuje brýle (pokud do té doby žádné nenosil), případně že potřebuje brýle silnější. Tušili jste ale, že právě rozmazané vidění může upozornit na cukrovku? Skutečně, výzkumů, které poukazují na nesporný vztah mezi zhoršenou ostrostí vidění a cukrovkou, existuje řada.
Ovšem nejen cukrovka je onemocnění, jehož projevy by s očima spojoval málokdo. Přitom právě ze sítnice lze vyčíst např. příznaky srdečního onemocnění. Totéž platí také pro predikci mrtvice. Jsou-li totiž v oku ucpané krevní cévy, znamená to, že by k podobnému nežádoucímu stavu mohlo docházet i jinde v těle.
Určení onemocnění mozku i jeho posílení – opět pomohou oči
Poměrně zajímavá může být ale i souvislost zdraví oka s neurologickým stavem. Ostatně, optický nerv je vlastně „prodloužením mozku“, takže není divu, že např. i onemocnění nebo poranění mozku je možné diagnostikovat právě na základě vyšetření oka. „Měření způsobu, jakým ovládáme oči, nám může poskytnout neinvazivní metodu určování zdraví mozku,“ potvrdil přímo docent psychologie, doktor Thomas Wilcockson.
Právě Wilcockson se svým týmem navíc před nedávnem publikoval poměrně přelomovou studii, dle níž lze při správném způsobu vyšetření oka detekovat demenci i 12 let předtím, než budou zachyceny její projevy. V očích lze totiž zachytit specifické „ztráty zrakové citlivosti“. Jak k tomuto poznání výzkumníci došli? Účastníci výzkumu museli stisknout tlačítko v reakci na konkrétní obraz utvářející se na obrazovce. U těch, jejichž reakce byly pomalejší, se postupem času rozvinula demence. Vzhledem k tomu, že časosběrné studie se účastnilo téměř 9 tisíc osob, lze říci, že výsledky je rozhodně namístě brát vážně.
Hýbejte očima!
I když asi většina z nás v dětství slyšela, že dívat se na televizi není zdravé pro oči, pravdou je, že minimálně pro mozek to (stejně jako čtení) zdravé být může. Důvod pak nepochybně překvapí: vědecký předpoklad totiž je, že tzv. amyloid beta, který je jedním z markerů při diagnostice Alzheimerovy choroby, se v počátku projevuje poškozením mozku v blízkosti oblastí, jež jsou spojovány s ovládáním pohybu očí. Takže pokud lékaři odhalí v pohybech očí nedostatky, může se jednat právě o prvotní příznak tohoto degenerativního onemocnění.
Pokud na problematiku nahlédneme „z druhého konce“, lze se dopracovat až ke zjištění, že horizontální pohyby očí přispívají k podpoře paměti, a to díky stimulaci komunikace mezi pravou a levou hemisférou. „Rychlé pohyby očí mohou přimět hemisféry, aby spolupracovaly, což vede k posilování paměti,“ potvrzuje i Wilcockson. Dle jeho slov pak právě lidé, kteří častěji sledují televizi a více čtou, také v nižší míře trpí demencí.
Zrak jako rizikový faktor demence?
Když už byla řeč o demenci, je rozhodně namístě zdůraznit také fakt, že konkrétně neléčená ztráta zraku dokonce před nedávnem přibyla v seznamu rizikových faktorů pro její vznik. A vlastně to dává docela smysl – aby totiž vaše hemisféry při horizontálním opakovaném pohybu očí mohly správně pracovat, musí vaše oči dobře vidět (potažmo příp. vy musíte mít dobré brýle). Jakékoliv neléčené potíže se zrakem jsou tedy vlastně faktorem, který riziko vzniku demence zvyšuje, jelikož snižuje stimulaci mozku.
Zdroj: Giphy
Prostě jděte na oční…
Samozřejmě, že nelze očekávat, že díky vědeckým pokrokům se nyní lidé houfně nahrnou k očním lékařům a budou po nich chtít vyšetření, která by odhalila zmíněná onemocnění či predispozice, které by k nim mohly vést. Do ordinace oftalmologa obvykle míříme, když chceme vědět, zda je s naším zrakem všechno v pořádku (a např. zda můžeme bezpečně řídit). Díky včasnému vyšetření lze ale i předcházet mnoha potížím, které by jinak skončily fatálně (např. včasné určení nitroočního tlaku dokáže zvrátit rozvinutí glaukomu a související slepotu), příp. léčit stavy, jako je šedý zákal. Jenže i v tomto případě se vlastně můžeme kruhem vrátit k tomu, jak zdraví očí souvisí s kondicí mozku – podle jedné americké studie ti, kdo podstoupili zákrok odstraňující šedý zákal, zároveň následně vykazovali výrazně snížené riziko demence ve srovnání s těmi, kdo na operaci nešli. Stručně řečeno: pokud chcete udělat maximum pro prevenci neurodegenerativních onemocnění mozku, navštivte očního lékaře. Sledujte televizi. A čtěte.
