Fyzický kontakt s druhými lidmi potřebujeme stejně jako jídlo. Lze ho při nedostatku něčím nahradit?
Straight friendly
Zdroj: Adobe Stock

Fyzický kontakt s druhými lidmi potřebujeme stejně jako jídlo. Lze ho při nedostatku něčím nahradit?

Ještě před nedávnem si jen málokdo dokázal představit, jak moc silná je potřeba doteku, blízkosti druhého, či jen letmého fyzického kontaktu s ostatními. Ovšem epidemie koronaviru mnohé změnila, kromě toho, že nespočet lidí uzavřela v jejich domovech, učinila z blízkého kontaktu také cosi rizikového, ba přímo život ohrožujícího. A právě tehdy si teprve mnozí začali uvědomovat, jak jim doteky – něco, co považujeme za zcela samozřejmé – přímo bolestně schází, a jak silný dopad má jejich nedostatek i na psychiku...
Redakce LUI Redakce LUI Autor
16. 9. 2024

Prožívání nedostatku mezilidského kontaktu (na úrovni fyzické) je samozřejmě velice individuální a souvisí také s psychickým založením každého jednotlivého člověka. Ovšem z hlediska klinického existuje i přímo „doteková deprivace“, tedy nežádoucí stav, který je způsoben právě nedostatkem doteků. Podle profesorky komunikace na arizonské univerzitě Kory Floyd je v tomto kontextu dokonce možné mluvit o „hladu po doteku“, a to proto, že tělesné signály jsou vlastně velmi podobné těm, které cítí hladoví lidé.

A konkrétního nedostatku si všimneme teprve tehdy, kdy se nám najedou jídla – či doteku – reálně nedostává. „Lidé často postrádají fyzický kontakt, ale ani si to neuvědomují. Jen cítí obecný pocit slabosti. To vše může být způsobeno tím, že se delší dobu s nikým neobjali, nemohli si dát polibek na přivítanou a podobně,“ upřesňuje Floyd. Ačkoliv míra doteků, které lidé potřebují, aby byli „v pohodě“, je samozřejmě velice individuální, v populaci je naprosté minimum těch, kdo dotek k životu nepotřebují vůbec. 

„Myslel jsem si, že na samotu jsem zvyklý, žiju sám už spoustu let, nikdy mi to nepřipadalo nijak divné a ani mi to nevadilo, protože jsem byl neustále obklopený spoustou lidí – pracuju v kulturním segmentu, a tak jsem nedostatkem společnosti fakt nikdy netrpěl. Vlastně bych večery, které jsem strávil doma sám, mohl spočítat na prstech jedné ruky – jinak jsem byl pořád někde na cestách, na večírcích, party. Vlastně mě vůbec nenapadlo, že by se na tom cokoliv mohlo změnit – a jak by mi to, že se to změní, mohlo vadit,“ popisuje Patrik s tím, že byl sám v šoku, jak moc ho omezení, která se stala v souvislosti s protiepidemickými opatřeními, běžnou realitou, zasáhla. „Vlastně to cítím neustále a není to absence sexuálního kontaktu, ale ta různá přátelská objetí a poplácání po zádech, když se na akci potkávám se známými, je to součást běžné komunikace, ale to umrtvení, které teď přišlo, si asi ani nikdo nedokázal představit. A vlastně ani ty důsledky,“ dodává.

<Path> Belgie chystá největší gay party na světě. Do Bruselu se sjedou tisíce gayů, aby se oddávali hudbě a zábavě téměř bez hranicZdroj: La DEMENCE, Facebook.com, lademence.com, hiv-prevence.cz

Lidské tělo potřebuje doteky

A podle odborníků nedostatek lidského kontaktu není jen individuální „pocit“. Ve skutečnosti se totiž jedná o skutečný neurologický problém – to ostatně potvrzuje i britská neurovědkyně Francis McGlone, podle ní je lidské tělo přímo fyzicky naprogramováno k tomu, aby se spojovalo s ostatními prostřednictvím doteků. A právě neurověda má k tématu důležitosti lidského doteku mnoho co říci.

Tipy redakce

Zatímco laik o doteku totiž přemýšlí především jako o bezprostředním pocitu, kdy nervová zakončení v kůži předají konkrétní informaci mozku, tím, co dělá z doteku něco tak potřebného, jsou hmatové neurony. Ty neodesílají informaci o doteku do mozku ihned, ale naopak s drobným prodlením a aktivují tak v těle i centrum odměn. „Začne se uvolňovat oxytocin, tedy hormon, který hraje velkou roli v našem společenském chování, má vliv na hladinu dopaminu a také uvolňování serotoninu – ten pro změnu souvisí s naším pocitem štěstí a blahobytu a také naším stresovým systémem,“ upřesňuje McGlone.

To ostatně potvrzuje i Kory Floyd, která se nedostatkem lidské náklonnosti dlouhodobě zabývá v rovině vědecké. Dotekovou deprivaci tak spojuje s narůstajícím stresem, pocitem osamělosti a úzkostí – stavy, které pociťuje i Patrik. „Celou tu dobu, kdy jsem doma – a ne že by se na tom i po těch uvolněních něco nějak zásadně změnilo, lidi se bojí na akce chodit, takže se většina nekoná – najednou cítím fakt velký neklid, chybí mi i různá ujištění od ostatních, že to, co dělám, dělám dobře. Jako bych najednou potřeboval někoho, kdo mě chytí za ruku, poplácá po zádech a řekne mi, že všechno je – a nebo aspoň bude – zase v pohodě,“ upřesňuje.

Náhrada?

I s ohledem na negativní dopady, které nedostatek doteku na člověka má, není divu, že vznikají také různé pokusy o to, jak jej „uměle“ nahradit. K dispozici jsou tak rozličné technologické vychytávky, a to včetně vyhřívaných polštářů, které mají připomínat „lidské teplo“, či tzv. telehaptiky, tedy technologie, která elektronicky (a na dálku) pocit doteku zprostředkovává. Ačkoliv je ale dnešní společnost technologicky propojena mnohem víc než kdy dříve, lidé se bez fyzického dotyku stávají bezradnými. To vlastně naznačuje i fakt, že počet hlasových i videohovorů přes WhatsApp v době pandemie koronaviru narostl o dvojnásobek, zatímco služby jako Zoom, Skype, Facebook Messenger, Microsfot Teams či Housparty vykázaly obrovský nárůst nových uživatelů. Ale nejsou to tváře a hlasy, které potřebujeme. Je to lidský dotek.

Ačkoliv je mazlení s našimi domácími miláčky mnohdy záchranou před samotou, lidskému doteku se to ani přesto nevyrovná
Foto: Adobe Stock

Ačkoliv je tedy pokrok mocný, žádný z výše zmíněných způsobů se skutečnému lidskému doteku vyrovnat nedokáže. Právě proto se ještě před koronavirovou pandemií staly velkým hitem tzv. mazlící party, kde se lidé v kontrolovaném prostření mohli dotýkat. Psychologové se ale shodují na tom, že ačkoliv tato varianta je (co do vlastního účinku na jednotlivce) jistě lepší než varianty výše jmenované, tím, co člověk skutečně potřebuje, je dotek někoho blízkého, a to dokonce včetně domácího mazlíčka. To ostatně potvrzuje i fakt, že právě v době, kdy udeřila koronavirová pandemie, se rapidně zvýšil zájem o adopci zvířat z útulků. Na rozdíl od placených profesionálů, kteří lidem nedostatek fyzického kontaktu mohou také kompenzovat, je totiž náklonnost domácího zvířete více „autentická“.

<Path> Spoléháte na Valentýna na „hormon lásky“? Přehodnoťte plán, vědci 30 let platné teorie o funkci oxytocinu zcela rozmetaliZdroj: healthline.com, tmc.edu, ncbi.nlm.nih.gov, consumer.healthday.com, usnews.com

Hlad po doteku však v obecné rovině do jisté míry poukazuje i na problémy, které dnešní společnost přehlíží – tedy fakt, že touha a potřeba doteku je nám vlastní všem, bez rozdílu pohlaví, národností, ale především věku. Přitom tolik starších lidí žije samo nebo v pečovatelských domech, kde tuto touto nemají vůbec šanci jakkoliv naplnit. Lidský dotek totiž není možné ničím nahradit. A jestli jsme k tomuto uvědomění potřebovali koronavirus, tak vlastně díky za něj.

Zdroj: Mirka Dobešová, webmd.com, koryfloyd.com, science.gov, techxplore.com

Populární
články

Jsem to já?
TĚLO & MYSL

„Takhle (hrozně) přece nevypadám!“ Proč se na fotkách sami sobě nelíbíme, má svůj důvod. Je jím „expoziční efekt“

Autor: Mirka Dobešová
Virální trendy se v posledních měsících točí kolem Římského impéria – v (homoerotických) kontextech, jaké byste nečekali
AKTUALITY

Jak se naučit být mužem? Pánové mají jasno – k získání chlapáctví pomůže římská praxe „ručníkových chlapců“

Autor: Veronika Košťálková
Nová studie popisuje, jak klíčovou roli hrají ženy v udržování sociálních vazeb mužů. Obráceně to však už neplatí
LIDÉ

Muže trápí epidemie samoty. Bez ženské asistence se často „nevyvenčí“, tvrdí nová studie. Na vině je i mužský strach z nálepky gaye

Autor: Veronika Košťálková
Romantický polibek překvapivě není vlastní všem kulturám napříč světem
TĚLO & MYSL

Proč se lidé líbají? Zapomeňte na romantiku. Líbací praxe má docela nechutný (ale praktický) základ, zjistili vědci

Autor: Mirka Dobešová
Robert Čapek je přesvědčený, že naše děti nečeká ve škole nic dobrého. Proto se již mnoho let snaží o zásadní změny celého systému, školením učitelů počínaje
LIDÉ

„I když bude výuka o LGBTQ+ tématech ve školách povinná, většina učitelů to bude stejně ignorovat,“ říká „Líný učitel“ Robert Čapek

Autor: Michal Černý
„Nikdy rodičům neodpustím, že mě nutili studovat ‚smysluplný‘ obor,“ říká muž, který zápasí s každodenností. „Češi ničí dětem sny,“ dodává
LIDÉ

„Nikdy rodičům neodpustím, že mě nutili studovat ‚smysluplný‘ obor,“ říká muž, který zápasí s každodenností. „Češi ničí dětem sny,“ dodává

Autor: Irena Piloušková
Vybíráte si, kam letět v příštím roce na dovolenou? Napovědět vám může aktuální žebříček nejbezpečnějších destinací, který zohledňuje i respekt k LGBT+ lidem
CESTOVÁNÍ

Kde bude v roce 2025 nejvíc bezpečno pro vaši dovolenou? Žebříček vyhrála země, která jde v respektování LGBT lidí příkladem

Autor: Veronika Košťálková
Zakladatele české firmy Potten & Pannen - Staněk naplňuje hrdostí jak prodejna, která na adrese Vodičkova 2 sídlí už 34 let, tak loni otevřená prodejna v Cukrovanickém paláci, která za svůj koncept získala mezinárodní oceněnní
LUI BUSINESS

Od prodejny s vůní oběda až po nejlepší retail na světě. „Naší filozofií jsme se lišili už v roce 1992,“ má jasno Pavel Staněk

Autor: Veronika Košťálková
Jihokorejské feministické hnutí 4B získává v posledních dnech na popularitě i v USA
LIDÉ

„Američanky, je čas se poučit od Korejců a přijmout hnutí 4B“: Trumpovo vítězství vzedmulo novou vlnu odporu k nadvládě mužů

Autor: Michal Černý
Festival Queer Eye i letos přiveze zajímavé ženské hlasy: třeba berlínskou zpěvačku MADANII.
KULTURA

Blíží se Queer Eye. Pestrý festival, kde můžete tančit, besedovat, skládat hudbu, trénovat sebeobranu… Nebo klidně jen ležet!

Autor: Veronika Košťálková

E-Shop