Nastávající otcové by měli dát alkoholu sbohem. Pití otců může být pro vývoj dítěte dokonce fatálnější než pití matek, tvrdí vědci
Rizikový alkohol
Již více než půl století vědci varují před pitím alkoholu v těhotenství. A docela logicky varují ženy, které jsou v očekávání. Není divu, existuje celá řada vědeckých důkazů, jak fatálně může alkohol vývoj plodu ovlivnit. Ostatně, podle aktuálních výzkumů může i konzumace jednoho alkoholického nápoje týdně ovlivnit vývoj mozku dítěte, jeho kognitivní funkce, ale také chování, a dokonce i tvar obličeje. Panuje také všeobecná shoda na tom, že dopady jsou tak rozmanité, že je pro ně již užíváno souhrnné označení „fetální alkoholový syndrom“ (FAS). Proto v dané souvislosti platí, že v těhotenství v podstatě neexistuje žádné bezpečné množství alkoholu, které by ženy v očekávání mohly vypít. I když je tedy pravda, že stále není úplně jasno v tom, jak významná jsou rizika v případě „lehkého pití“ ve srovnání s pitím těžkým. Ať tak, či onak, dopady, které má konzumace alkoholu ze strany nastávajících matek na děti, jsou již poměrně podrobně popsané. Ovšem jeden faktor, který k FAS může nedílnou měrou přispět, byl dlouhodobě přehlížen: jak moc pije otec.
Přehlížení otcové
Je jen velmi málo oblastí medicíny, v nichž je větší pozornost skutečně věnována ženám. Jednou z nich je výzkum plodnosti a reprodukce. Ten byl i dle vývojového fyziologa Michaela Goldinga „tak moc zaměřen na ženy a matky, že mužské straně nebyla dopřávána patřičná pozornost.“ Na druhou stranu samy matky na ni upozorňovaly. Docela běžné jsou tak příběhy žen, které samy v průběhu těhotenství alkohol nepily, ale jejich dítě má FAS. Jak je to možné? Partner byl chronický alkoholik… Jenže těmto ženám, resp. jejich tvrzením, doposud nikdo nevěnoval přílišnou pozornost – a nezřídka byly považovány spíš za lhářky. Vše ale mění již zmiňovaný výzkum, dle nějž všechny tyto ženy měly vlastně pravdu.
Jak by mohlo to, že otec pije, ovlivnit vývoj plodu? I když to zní neuvěřitelně, nedávné populační studie prokázaly, že děti, jejichž otcové pili, jsou obecně vystavené vyššímu riziku různých špatných zdravotních výsledků. Jedna observační studie z roku 2021 provedená na vzorku více jak půl milionu párů tak např. zjistila, že riziko vrozených vad (včetně rozštěpů patra, vrozených srdečních chorob a anomálií trávicího traktu) bylo vyšší, pokud otec před početím pil (navíc i když matka nepila). „Budoucí otcové by měli být povzbuzováni k tomu, aby upravili svůj příjem alkoholu před početím, aby se rizika plodu snížila, a to i vzhledem k tomu, že míra pití otců o 31 % zvýšila riziko vrozených vad,“ shrnuli svá zjištění vědci.
Samozřejmě, že realizovat tzv. randomizovanou kontrolovanou studii je v případě konzumace alkoholu a těhotenství problém. I kdyby nakrásně bylo možné nabádat z vědeckých příčin nastávající otce k tomu, aby pili před početím s vědomím, že to na dítě může mít negativní dopad, jen stěží by bylo možné ty, co jinak nepijí, přesvědčit k opaku. Totéž platí i pro kontrolní skupinu, v níž by jen těžko ti, co pijí často, dali alkoholu sbohem. Jednoduše řečeno, s lidmi je podobný typ výzkumu prakticky neproveditelný. Ovšem neplatí to pro myši.
Zdroj: Giphy
A zase ty myši
Právě na myších se Michael Golding rozhodl zjistit, jak to s konzumací alkoholu otců a dopadů této praxe na potomky je (či může být). Nejprve tedy vědci popsali fyzické abnormality, které jsou s FAS spojené u lidí (např. menší oči, zmenšená hlava ad.), a pak myši rozdělili do skupin. V jedné podávali alkohol jen nastávajícím „myším matkám“, ve druhé jen nastávajícím „myším otcům“ a ve třetí oběma „myším rodičům“. Když nakonec porovnali rysy narozených malých myšek, došli k jasnému závěru: pokud alkohol konzumovala jen samice, potomek vykazoval některé očekávatelné příznaky FAS. Ovšem tyto příznaky, např. změny v lebeční struktuře a celkovém růstu, se zhoršily, pokud alkohol konzumovali oba, samice i samec. A co vědce při dalším zkoumání překvapilo nejvíce, je fakt, že některé abnormality v čelisti, rozestupu zubů, velikosti a rozestupu očí, tedy všechny příznaky lidského FAS, byly výraznější v případě, pokud byl alkoholu vystaven jen samec (ve srovnání se situací, kdy mu byla vystavena jen samice).
Goldingův tým tedy následně publikoval své vědecké závěry – že u myší byly nalezeny prokazatelné důkazy, že užívání alkoholu otci již před početím může vést ke změnám ve spermiích, které ovlivňují růst plodu, a že tvar hlavy myšek se měnil dle množství alkoholu, kterému byli myší otcové vystaveni. „Poselstvím, které máme pro každého, je, že na otázku, zda užívání alkoholu muži bude mít na jejich děti dopad, není odpověď ANO x NE. Dopad bude mít vždy, jen se bude lišit dle toho, jak moc muž pije,“ uzavřel Golding.
I když výsledky na myších samozřejmě nelze se stoprocentní platností aplikovat na lidi a stále tak platí, že mnohem škodlivější pro plod je, pokud v průběhu těhotenství pije matka, určitě je namístě věnovat vlivu pití otce před plánovaným početím i během následného těhotenství ženy náležitou pozornost.
