Víte, co je otrava sluncem? V horkých letních dnech hrozí každému a liší se od klasického „spálení“. Na kůži se ani nemusí projevit
Ochraň se, kdo můžeš
Zatímco na podzim a v zimě se sluneční paprsky snažíme vyhledávat (ostatně, jsou zdrojem důležitého vitamínu D), v létě je paradoxně namístě pokusit se jim vyhnout. Či – lépe řečeno – trošku se před nimi skrýt a pobyt na přímém slunci omezit. Slunce je totiž zdrojem UV paprsků, které sice mohou přispívat k dobré náladě, ale mají i řadu mnohem méně žádoucích „účinků“ na lidské tělo. Pokud se před těmito paprsky člověk nechrání, může se nepříjemně spálit, způsobit si předčasné stárnutí kůže, ale také se vystavit zbytečně vyšším rizikům vzniku rakoviny kůže. A to stále ještě není vše. Sluníčko totiž může působit jako v jistém smyslu jed a stát se příčinou dalších závažných zdravotních problémů.
I když pro „otravu sluncem“ neexistují žádná pevně stanovená diagnostická kritéria, rozhodně to neznamená, že by nad tímto problémem bylo možné mávnout rukou. „UV paprsky, jichž je slunce zdrojem, vás samozřejmě přímo neotráví, ale otrava sluncem znamená, že pokožka je významně poškozená a dehydratovaná,“ shrnuje přímo odborná dermatoložka Rosane Paul (a nutno dodat, že samotné následky spálení může zhoršit i nedostatek zkonzumovaných tekutin nebo konzumace alkoholu). Dle Paul je tedy otrava sluncem široce chápána jako těžké spálení, které v těle způsobí systémovou reakci s příznaky podobnými virovému onemocnění, jako je chřipka, příp. se může projevovat jako specifický typ alergické reakce. Jedná se v podstatě o výsledek šoku těla, které je vystavené přílišnému slunečnímu záření nebo horku, a tak spustí silnou imunitní reakci.
S názorem Paul pak souhlasí také další dermatolog Deeptej Singh, dle jehož slov otrava sluncem dalece přesahuje běžné zarudnutí, pálení a následné olupování kůže, jež známe ze situací, kdy to s pobytem na sluníčku přece jen přeženeme. Jak tedy Singh dodává, otrava sluncem zahrnuje i řadu dalších příznaků, které se již netýkají kůže jako takové. „Příznaky otravy sluncem mohou zahrnovat bolesti hlavy, horečku, nevolnost, závratě, a dokonce i změny psychického stavu,“ vysvětlil.
Zdroj: Giphy
Otrava sluncem, která „není vidět“
Jednoduše řečeno, i když klasicky s nadměrným vystavením slunci spojujeme změny na pokožce – tedy především její zarudnutí, bolestivost, v krajním případě i tvorbu puchýřů, otrávit se sluncem lze i bez těchto projevů. Otrávit se sluncem se tak mohou klidně i lidé, kteří se před pobytem venku důkladně namažou krémem s patřičným SPF a jejich pokožka je také náležitě chráněna oblečením. Zdrojem problémů se totiž může stát jen pouhé teplo, které je zejména v poslední době i v Česku prakticky neúnosné. V takových situacích pak lékaři hovoří často o úpalu, tedy přehřátí organismu, kdy teplota v jeho jádru překročí 40 stupňů. Klasickými příznaky jsou pulzující bolesti hlavy, zmatenost, nevolnost, závratě, mdloby a zrychlený tep. A takový stav může v některých případech způsobit i smrt.
Jak otravu sluncem řešit?
V méně závažných případech je osvědčeným receptem na otravu sluncem hydratace. Tedy především konzumace dostatečného množství vody – ta nejenže pomůže k regeneraci pokožce, ale uleví také od bolestí hlavy a celkové únavy. Je-li pokožka sluncem zasažena, je namístě ji zchladit studenými (nikoliv však ledovými) obklady. Na spáleniny je nejvhodnější gel z aloe bez alkoholu, na spálenou a suchou pokožku lze užít také hydratační mléka po opalování. „V závažnějších případech můžete také dvakrát až třikrát denně aplikovat tenkou vrstvu 1% hydrokortizonového krému, což napomáhá i k léčbě zánětů,“ doporučuje dermatoložka Deborah Shainhouse. Od bolesti pak mohou pomoci volně prodejná analgetika.
Jsou ale situace, kdy je již nezbytné vyhledat odbornou pomoc. „Pokud máte rozsáhlé popáleniny, puchýře, trpíte bolestmi, trápí vás zimnice a cítíte se na omdlení, měli byste ideálně co nejrychleji zamířit na pohotovost a nechat se vyšetřit,“ apeluje profesorka v oboru dermatologie, dr. Apple Bodemer. Dle jejích slov je ale vhodné konzultovat svůj stav s lékařem (alespoň po telefonu) i tehdy, pokud se po pobytu na slunci/ve vedru jednoduše necítíte dobře (nutně přitom nemusíte být klasicky spálení). Míra závažnosti příznaků se obvykle odvíjí od míry dehydratace. Samotná léčba může spočívat v klasickém zavodnění (kapačkami), ale také podávání topických steroidů či léků proti bolesti, které slouží k eliminaci zánětu a zmírnění všech příznaků. V některých případech je namístě i užití antibiotik jako prevence infekce.
