Skutečně podpatky nohám i zádům jen škodí? Vědci nově doložili, že jeden typ podpatků zdraví prospívá. A nosit by je měli i muži
Podpatek: funkční prvek, který se změnil v módní
Vysoké podpatky jsou součástí garderoby již dlouhá staletí. Historici předpokládají, že jako první začali boty s vysokými podpatky využívat v 10. století vojáci, kteří byli součásti perské armády. Tyto podpatky pak měly také jasný účel: pomoci udržet boty ve třmenech a zajistit stabilitu při střelbě z luku. Díky efektivitě tohoto „módního opatření“, ale také ruku v ruce s rozšiřováním obchodních cest a prolínáním kultur, se tak podpatky mezi muži v dané době rozšířily i v dalších oblastech. A oblíbenými se staly především mezi muži z vyšších vrstev a aristokracií, takže se časem staly také symbolem společenského postavení a bohatství. Ostatně, obrovským propagátorem a milovníkem vysokých podpatků byl i francouzský král Ludvík XIV.
Koncem 17. století se ale vnímání vysokých podpatků začalo měnit – období osvícenství totiž přineslo ideály praktičnosti a rozumu a pánskou módu nasměrovalo k outfitům decentnějším a více funkčním. Vysoké podpatky tak mezi muži začaly být vnímány jako extravagantní a nepraktické a zájem o ně se vytratil. V téže době se ale na vysoké podpatky začala upírat pozornost dam, které je začaly vnímat jako „nástroj“ k tomu, jak pozvednout své půvaby. Nakonec se boty na vysokých podpatcích v dámských botnících zabydlely natolik, že v nich setrvaly dodnes. Odvěkou otázku však je, jak vysokou (zdravotní) cenu za jejich nošení ženy platí…
Zázračné chodidlo
Lidské chodidlo je vlastně takový malý funkční zázrak. Tvoří jej 26 různých kostí, 33 kloubů a více než stovka svalů, vazů a šlach. Díky své zcela jedinečně stavbě dokáže chodidlo nést tíhu celého těla. Nemluvě o tom, že právě chodidla jsou klíčová pro každý náš krok – kterých denně uděláme v průměru 4 až 6 tisíc (mimochodem, to v součtu znamená, že za celý život obejdeme čtyřikrát celou Zemi…). Podtrženo – sečteno, chodidla překonají téměř jakoukoliv zátěž a spolehlivě nás „nosí“ den po dni. I proto bychom o ně měli pečovat a „vhodně je obouvat“. Ovšem co přesně znamená ona „vhodnost“, je docela velkou otázkou.
Chodidla jsou také nutným základem pro udržení rovnováhy a držení těla. I proto dlouho platila představa, že vysoké podpatky člověku škodí, protože postavení chodidla narušují (což v důsledku může vést kromě bolestí také k potížím s balancem apod.). „Nošení vysokých podpatků staví chodidlo do polohy, kde přední část nese větší váhu než normálně a vyvíjí tak větší tlak na bříško chodidla a hlavičky metatarsů či střední klouby,“ shrnul přímo podiatr Travis Jensen. Dle jeho slov pak tento nadměrný tlak „může způsobit bolest v kloubech v bříšku chodidla známou jako kapsulitita nebo metatarsalgie a může vést ke stresovým zlomeninám, natržení šlach, vazů a kontrakturám nebo ztuhlosti.“ Bez ohledu na odborný žargon je pak jednoduše zřejmé, že někteří odborníci jsou skálopevně přesvědčeni o tom, že vysoké podpatky jsou pro chodidla jasné zlo. Jenže ono nikdy není nic tak černobílé, jak se na první pohled může zdát.
Zdroj: Giphy
Když podpatky mohou i pomáhat
Podle nové studie, která byla publikována v Journal of Applied Physiology, může být nošení podpatků obecně pro chůzi prospěšné – a dokonce může vést k jejímu zlepšení. Jak na to výzkumníci přišli? Účastníci, a to jak ženy, tak i muži, dostali na zakázku vyrobené boty s vysokými podpatky (o výšce téměř 6 cm), které museli nosit po dobu 14 týdnů. A jak se následně ukázalo, všechny tyto „testované subjekty“ postupem času začaly chodit jinak – lépe. Na chůzi spotřebovaly méně energie, zesílily jim šlachy a pozitivní dopady mělo nošení podpatků také na lýtkové svaly (nutno dodat, že se ovšem nejednalo o klasický podpatek, ale spíše o botu, jejíž podrážka je v Česku typově označována často jako „kačenka“).
V každém případě ale vědci došli k závěru, že dlouhodobější nošení bot na podpatku vedlo ke strukturálním změnám ve svalech – a právě to je klíčovým faktorem pro výdej energie při práci (a to včetně chůze). Výsledkem celého výzkumu tedy je, že ti, kteří poctivě po sledovanou dobu nosili určenou obuv, po čase začali chodit s menší námahou, a to dokonce i poté, co se přezuli a podpatky odložili. Tento nový pohybový návyk jim navíc vydržel i dlouhé týdny po ukončení výzkumu.
I když tedy klasické jehly pravděpodobně stále člověku způsobí více bolesti než užitku, minimálně již víme, že existují typy podpatků, které nejenže neškodí, ale jsou vlastně prospěšné. A to pro každého bez ohledu na pohlaví. Bude-li se historie opakovat, třeba právě kvůli zdravotním benefitům „kačenky“ zevšední v botnících nás všech.
