Co sledovat na etiketě opalovacího krému a kdy se mazat? Aneb jak krém vybrat a užít, aby chránil pleť před stárnutím i rakovinou
Ochrana pleti = opalovací krém
I když ne každý to ví, právě opalovací krém je dnes považován za jeden z klíčových faktorů ochrany pleti nejen před sluníčkem, ale v konečném důsledku i před předčasným stárnutím. Přidají-li se k tomu data, konkrétně fakt, že více než 80 % případů rakoviny kůže je způsobeno právě působením slunečních paprsků a že každoročně je melanom diagnostikován cca 1,5 milionu lidí po celém světě (a tento počet má do roku 2040 vzrůst o polovinu), je snad úplně jasné, že ochrana pleti před sluníčkem je naprosto klíčová. I přesto ale mnozí nejenže doporučení lékařů a dermatologů ignorují, ale ani netuší, jak si správný krém vybrat a také jej adekvátně aplikovat.
Proč je třeba chránit pleť před sluníčkem?
Sluneční paprsky jsou zdrojem UV záření, to sice pomáhá našim kožním buňkám vytvářet vitamín D, ovšem jen v mírném množství. Jakmile je ale pokožka vystavena intenzivnějšímu slunečnímu svitu, potažmo působení UV paprsků, začne chránit sebe sama produkcí melaninu (výsledkem je všem jistě známé „opálení“). Jak vysvětluje profesor v oboru medicíny Richard Gallo, „pokud je expozice slunečním paprskům příliš vysoká, kůže se chránit již nedokáže, takže vzniknou spáleniny.“
Nutno dodat, že UV záření zároveň narušuje DNA a další molekuly, které jsou součástí kožních buněk. A kvůli tomu pleť rychleji stárne (a samozřejmě se dle Galla také zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže). Sluneční paprsky jednoduše rozhodně nejsou nijak blahodárné. „Záření ze slunce je potenciální karcinogen, dokonce i v nízkých dávkách,“ tvrdí docela striktně Gallo.
Není krém jako krém
Chránit se před slunečními paprsky lze nejefektivněji díky vhodně zvolenému opalovacímu krému. Klíčový údaj, na nějž je třeba se zaměřit, je pak tzv. SPF. Jedná se o zkratku odkazující k „ochrannému slunečnímu faktoru“, přičemž související číslo, které je uvedeno, značí, kolik UV záření ze slunečních paprsků dokáže krém „zdolat“. Zjednodušeně je pak možné říci, že číslo SPF uvádí, jak dlouho by slunečnímu UV záření trvalo, než by pokožka zčervenala při užití krému přesně v souladu s návodem oproti situaci bez užití krému. Takže za ideálních podmínek trvá spálení za užití krému s SPF 30 třicetkrát déle než v situaci, kdy krém užit není. SPF 30 pak propouští přibližně 3 % UVB paprsků, SPF 50 ještě o procento méně. Což se na první pohled může jevit jako docela malý rozdíl – ale na mysli je také třeba mít, že SPF 30 de facto propouští o polovinu více UV záření než SPF 50.
Zdroj: Giphy
Obecně tedy platí, že čím vyšší SPF, tím více je pokožka chráněna. „Opalovací krém s nízkým SPF mírně snižuje účinky vystavení slunečnímu záření. Ve většině případů ale tyto krémy umožňují výskyt všech škodlivých účinků,“ shrnuje také Gallo. Vždy je namístě myslet i na to, že všechny ochranné údaje na krémech se vztahují k ideálním laboratorním podmínkám. Jenže reálný život není laboratoř. A krémy s vysokým SPF mohou budit falešný pocit bezpečí – lidé, kteří je užívají, pak mívají tendenci zůstat na sluníčku mnohem déle (aniž by se namazali znovu) a také se před ním méně chrání. A nakonec jsou škodlivým paprskům vystaveni natolik, že smysl užití krému zcela mizí. Pro každodenní použití je pak dle odborníků vhodné volit krém alespoň s SPF 30. Pro delší pobyt venku je ale vhodnější krém s SPF 60 a vyšším – což pomáhá kompenzovat skutečnost, že lidé obvykle nepoužívají tolik krému, kolik by měli.
A pozor, SPF odkazuje jen k míře ochrany před UVB paprsky, přitom poškození kůže v rovině stárnutí pokožky a vzniku vrásek mají na svědomí také UVA paprsky. Proto by opalovací krém měl být označen jako širokospektrální, což znamená, že obsahuje složky, které chrání před UVA i UVB.
Kdy krém správně aplikovat?
Na otázku „kdy?“ lze také odpovědět více způsoby. V rovině užití opalovacího krému společně s dalšími přípravky platí, že pokud má opalovací krém SPF vyšší než 30, je voděodolný a širokospektrální, nezáleží na tom, v jakém pořadí vzhledem k dalším produktům určeným k péči o pleť je nanesen. Nejběžnější je ale užití opalovacího krému jako prvního ještě před nanesením hydratačních produktů a v případě žen např. make-upu (a ne, jen make-up k ochraně pleti před slunečními paprsky nestačí, aby měl odpovídající efekt vzhledem k na obalu uvedenému SPF, bylo by nezbytné užít make-upu mnohem více, než je reálně třeba). To se však týká tváře, jinak není vhodné kombinovat opalovací krém s jinými hydratačními přípravky na tělo, což v důsledku ochranné účinky snižuje.
Zvažovat je ale také možné užití krému vzhledem k denní době, protože množství UV se záření se během dne proměňuje – nejsilnější jsou tedy sluneční paprsky mezi 10. a 16. hodinou. I když existuje výzkum, dle nějž ochranné složky krému začínají působit prakticky okamžitě, obecně je doporučováno, že aplikace by měla proběhnout 20-30 minut před pobytem na slunci, aby se krém stačil vstřebat. A je také vhodné nanést dvě vrstvy, protože výzkumy prokázaly, že většina lidí se obvykle napoprvé namaže málo nebo i některá místa vynechá. Opětovná aplikace krému je pak namístě každé 2 hodiny a také po zpocení, koupání, ale i delším tření pokožky o oblečení nebo písek.
I když se vám to možná bude zdát divné, opalovací krém rozhodně není jen „doplněk k vodě“, ale dle dermatologů je třeba užívat jej nepřetržitě od dubna až do září. A pokud se bojíte, že byste třeba jednu lahvičku nezvládli v rámci jedné sezony využít, vězte, že účinnost má krém obvykle minimálně tři roky od zakoupení (byť efekt se samozřejmě mírně snižuje).
