Neudržíte oční kontakt a stydíte se za to? Nemusíte, věda má pro to zcela jednoduché vysvětlení
Podle výzkumu z kjótské univerzity v Japonsku naše mozky prostě nedokáží současně přemýšlet nad slovy a zároveň se soustředit na tvář druhého člověka. Vědci nechali 26 dobrovolníků hrát slovní hry, zatímco se dívali na počítačově generované tváře. A co se ukázalo? Když se lidé dívali do očí, měli mnohem větší problém vymýšlet slova, zvlášť ta složitější. Zcela jednoduše se tak dá říct, že se podvědomě vyhýbáme dlouhému očnímu kontaktu, abychom dokázali mnohem lépe vyjádřit naší myšlenku.
Navíc Giovanni Caputo, italský psycholog, demonstroval, že dlouhodobé zírání do očí může také vést k halucinacím. Po deseti minutách neustálého očního kontaktu účastníci jeho epxerimentu viděli různé příšery, příbuzné nebo dokonce sami sebe. Mozek totiž časem začne měnit svou reakci na neměnný podnět, což vede k těmto zvláštním vizím. Což je možná i důvod, proč se nám často zdá vtipné někomu delší dobu zírat přímo do očí. Podvědomě je to pro nás totiž stresová situace, která vede právě k tomuto samovolnému uvolnění smíchem, jenž protistraně nedokážeme rozumně i rozumově vysvětlit.
Avšak i když máme vědecké vysvětlení a není se tak za co stydět, mnoho z nás na této „neřesti“ chce zapracovat. To je ideální okamžik vyhledat odborníka. Neděste se však lékaře či psychologa. Existují totiž mnohé kurzy, které slibují zlepšení očního kontaktu. Tyto kurzy zahrnují nejen dlouhé zírání do očí, ale též skrze meditace prohlubující intimitu a celkové propojení mezi lidmi. Učí, jak pomocí očního kontaktu posílit vztahy, zvýšit empatii a porozumění bez potřeby slov.
Je také zajímavé, jak se oční kontakt liší napříč kulturami. Někde je přímý pohled do očí znakem respektu, pozornosti a zájmu o téma či daného člověka (běžná „západní“ civilizace či Střední východ), zatímco jinde může být považován za agresivní nebo neuctivý, a to zejména ve vztahu k vyšší autoritě – šéfovi či starší osobě (Japonsko, Jižní Korea).
Ještě dodatek ke Střednímu východu, tam se to týká hlavně mužů, pokud jde o přímý oční kontakt mezi mužem a ženou, kteří nejsou příbuzní nebo nejsou ve vztahu, ten může být považován za nevhodný nebo příliš intimní.
V romantickém kontextu může hluboký pohled do očí v jakékoli kultuře znamenat touhu a spojení na hlubší úrovni. Přesto je důležité respektovat kulturní normy a být citlivý k tomu, jak je oční kontakt vnímán v různých částech světa.
Takže příště, až budete s někým mluvit, zkuste se zaměřit na to, abyste mu věnovali více očního kontaktu. Pokud to tedy dovolují místní kulturní rozpoložení. Ale nezapomeňte, že občasné odvrácení pohledu je naprosto v pořádku – možná jen váš mozek potřebuje chvilku na zpracování všech informací. Jen si dejte pozor, abyste to nedělali příliš často, protože to může signalizovat něco jiného, například lež nebo tajemství.
Celkově je oční kontakt úžasný nástroj, který může obohatit naši komunikaci a posílit naše vztahy. A pokud máte chuť, můžete se dokonce přihlásit do kurzu a naučit se, jak tento nástroj používat ještě efektivněji. To už stojí za vyzkoušení, ne?
