Dvě pohlaví jsou překonaná, tvrdí věda. Argument s chromozomy X a Y je pouze voda na mlýn s důkazy
Straight friendly
Zdroj: Adobe Stock

Dvě pohlaví jsou překonaná, tvrdí věda. Argument s chromozomy X a Y je pouze voda na mlýn s důkazy

Kolik existuje lidských pohlaví? Dvě to podle vědců nejsou. Důkazem ovšem není nějaké tvrzení „genderových aktivistů“, ale argument, který s oblibou používají jejich odpůrci: chromozomy.
Martin Lyko Martin Lyko Autor
10. 4. 2024

Pohlaví je spektrum. Ano, čtete správně. Pohlaví. Řeč je tentokrát skutečně o pohlaví a nikoliv genderu. Gender je určen kulturně-sociálními zvyklostmi té které lidské společnosti a o tom, že má podobu spektra, víme už dávno. Ne všichni jsou jenom muži a ženy a ne všechny kultury operují tradičně jen s takto binárním pojetím genderu.

Oproti tomu pohlaví je pevně biologicky dané. Rozhodují o něm pohlavní orgány, hormony, pohlavní žlázy a samozřejmě také geny. A právě tyto biologické aspekty jsou často argumentem pro to, že existují jen dvě pohlaví: samci a samice, u lidí typicky nazývaní muži a ženy, byť to je vlastně spíš označení pro gender a z biologického hlediska je poněkud zavádějící. Dvě pohlaví jsou pak pro některé lidi také domnělým důkazem, že musí existovat jen dva gendery, a sice muž a žena. Jenže ono to ve skutečnosti tak jednoduché není a biologických pohlaví je paleta podobně pestrá, jako je ta genderová.

Lidé, kteří nemají jednoznačně biologické samčí nebo samičí pohlaví, se označují jako intersex. V současné době se ale čím dál tím více mluví spíš o rozdílech v pohlavním vývoji. Jde o rozdíly oproti tomu, co se běžně považuje za „klučičí“ a „holčičí“ pohlavní charakteristiky.

Víc než penis s vagínou

Asi nejjednodušším argumentem jen pro dvě pohlaví je tvrzení, že se lidé rodí buď s penisem, nebo s vagínou. Jenže to není pravda. Jsou to sice dvě nejčastější varianty, ale existuje také řada různých jiných podob toho, co máme „tam dole“, které nejsou ani jednoznačně samčí ani jednoznačně samičí.

Možných příčin, proč se u někoho vyvine nějaká odchylka od typické podoby pohlavních orgánů, je mnoho a k některým se vzápětí dostaneme. Pro účely dokázání, že pohlaví jsou jenom dvě, se ovšem vzhledem k tomu pohlavní orgány nehodí. A tak zastánci tohoto tvrzení postupují „hlouběji“ do biologie a pro definici pohlaví sahají po genetice. Všichni totiž ze středoškolské biologie víme, že pro pohlaví jsou určující pohlavní chromozomy. Samice člověka mají kombinaci XX, lidští samci zas XY. Což je taky pravda.

Přesvědčení, že to je důkaz o existenci dvou pohlaví, ovšem troskotá na drobném detailu: Tohle nejsou jediné možné kombinace chromozomů.

Genetická škatulata

„Škatule, škatule, hejbejte se!“ Typické zvolání při dětských hrách se skvěle hodí jako nadnesený popis toho, co se děje s geny při rozmnožování. Lidská buňka má v jádře uloženou DNA se 46 chromozomy ve 23 párech – jednu polovinu genů zděděnou od matky a druhou od otce. Což ovšem taky znamená, že pohlavní buňky (samičí vajíčka a samčí spermie), jejichž splynutím vznikne nový lidský zárodek, musí mít jen půlku genomu.

Produkce vajíček a spermií je ovšem právě z tohoto důvodu velmi komplikovaný proces. Specializované buňky se při něm duplikují, potom podstupují dělení, pak další dělení a až pak vzniknou správné pohlavní buňky. Občas se ale původní sada 46 chromozomů nerozdělí přesně na poloviny, takže nové vajíčko či spermie nemusí nést nutně jen jeden chromosom X nebo jeden chromosom Y. Jakmile se pak taková „netradiční“ pohlavní buňka spojí s druhou, klidně i normální, pohlavní buňkou vznikne zárodek, jehož pohlavní chromozomy nejsou XX ani XY. Vzhledem k tomu, že geny ale na první pohled nejsou vidět, nemusí se dotyčný o svém netradičním DNA dlouho dozvědět. Někdy se o něm dokonce nemusí dozvědět vůbec, pokud se u něj neobjeví žádný problém, který by lékaře přiměl zkoumat jeho geny.

<Path> Gay gen neexistuje, prokázala historicky nejrozsáhlejší studie. Může „vznik“ homosexuality ovlivnit společnost?Zdroj: pinknews.co.uk

Možných kombinací chromozomů je vícero a na pozdější vývoj a život člověka mohou mít větší nebo menší vliv. Například lidé s XXX nebo XYY jsou většinou vyšší než zbytek populace. Lidé s XXX bývají štíhlejší a mohou mít mírné poruchy učení, lidé s XYY zase mívají více akné, protože jejich tělo produkuje neobvyklé množství testosteronu. Obě tyto varianty lidí jsou ovšem plně plodné a mohou mít vlastní potomky.

Vzácná situace, kdy má někdo jenom jedno X, se jmenuje Turnerův syndrom. Dotyčná osoba má ženské znaky, ale neprochází pubertou, potýká se s mentálním hendikepem a je neplodná. Naopak nejčastější chromozomální anomálií je Klinefelterův syndrom, pod kterým se schovává XXY. Vyskytuje se až u každého šestistého narozeného muže a projevuje se nižší produkcí testosteronu a nedokonalým vývojem varlat. Čímž se dostáváme k další zapeklitosti biologického pohlaví – dopadu genů na vývoj těla.

Zdroj: Giphy

Hormonální hrátky

Když se během prenatálního období vyvíjí lidský plod, vypadají do určitého momentu všechna pohlaví stejně. Až zhruba v sedmém týdnu vývoje začne docházet k tvorbě pohlavních orgánů. Na vývoji pohlaví se ovšem podílí 25 různých genů, u kterých může docházet k různým prohozením, záměnám, chybám a netypickým vývojům.

Například gen s označením SRY hraje zásadní roli při vývoji samčích pohlavních orgánů. Může se ale vyskytnout u někoho se sadou XX (typicky samičí), což pak vede třeba k tomu, že se u dotyčného plodu začnou vyvíjet varlata. Naopak gen WNT4 zastavuje vývoj varlat a podporuje vývoj vaječníků. Může se ale výjimečně objevit ve větším množství také u lidí s chromozomy XY (typicky samčí).

Tím ovšem zmatek jménem biologické pohlaví nekončí. Pohlavní žlázy totiž tvoří mimo jiné pohlavní hormony, které dále ovlivňují pohlavní vývoj. Jenže některé varianty genů vedou k tomu, že tělo na pohlavní hormony nereaguje běžným způsobem.

Například syndrom úplné androgenní rezistence je případ, kdy tělo s chromozomy XY nereaguje na mužské pohlavní hormony. Vyvinou se tak nich varlata, ale vnější pohlavní orgány se nezformují do samčí podoby a vypadají žensky. A protože tělo nereaguje na testosteron, nedojde u těchto lidí ani k mužské pubertě spojené s dalšími tělesnými změnami. Obdobným případem je kongenitální adrenální hyperplazie. Při té se u lidí s chromozomy XX mohou zase vyvinout mužské vnější pohlavní orgány.

Tipy redakce

Výjimky nepotvrzují pravidlo

Mohlo by se říct, že výše zmíněné a mnohé další podobné případy jsou výjimky. Že jsou to genetické a hormonální poruchy. Ano, jsou. Ale jen za předpokladu, že si nejprve stanovíme, že něco jiného je „normální“. A ani v takovém případě nelze popřít existenci těchto výjimek.

Vědecká fakta přinášejí do debaty o tom, jestli existují jenom dvě pohlaví, velmi zajímavou perspektivu. A sice takovou, že to žádná debata není. Ne, pokud se někdo rozhodne pohlaví definovat na základě pohlavních orgánů, hormonů nebo chromozomů. Tady totiž fakta jasně říkají, že jen dvě varianty neexistují. A ani sebezarputilejší trvání na tom, že menšinové verze jsou jen hříčky a výjimky, na tom nic nezmění.

Zdroj: scientificamerican.com, nhs.uk, youtube.com, massivesci.com, wikiskripta.eu, nature.com, mayoclinic.org

Populární
články

E-Shop