REPORTÁŽ: Poprvé v BDSM klubu?! Strach je ta úplně poslední emoce, kterou tam pocítíte
Reportáž
Zdroj: Adobe Stock

REPORTÁŽ: Poprvé v BDSM klubu?! Strach je ta úplně poslední emoce, kterou tam pocítíte

Říká se, že v životě by měl člověk zkusit všechno. Anebo aspoň co nejvíc, přeci jen, svět je plný tolika příležitostí, že jeden lidský život na všechny nestačí. A nemusí to hned být nějaké extrémní dobrodružství, jako sjet na kánoi Amazonku, nebo skočit padákem z 10 kilometrů. Někdy stačí doslova jít jen pár kroků od vašeho bydliště a můžete se během neskutečně krátké chvíle dostat do nového světa, který byl pro vás do té doby obestřen rouškou tajemství a zdánlivé nedostupnosti. Říká se, že člověk by se měl svým obavám a strachům postavit čelem, aby jej už dále nemohly tížit. A to jsem za všechny, kteří se kdy báli jít do BDSM klubu, udělal.
Michal Černý Autor
2. 4. 2024

Řeknu vám popravdě, že jít poprvé do takového klubu pro mě, pro člověka, kterého lze v případě sexuálních aktivit zařadit do kolonky „absolutně v normě“, není úplně jednoduchá věc. Můžete si přečíst na internetu cokoliv chcete, můžete se zeptat svých známých, kteří tam byli, jaké jsou jejich zkušenosti, můžete se dozvědět, stejně jako já, že se není vůbec čeho bát, ale když poté stojíte před vchodem a přichází ten rozhodující okamžik, znervózníte.

Jsem správně oblečený? Zapadnu tam? Určitě na mě budou všichni civět a ptát se v duchu, co tam dělám! Co když po mně někdo bude chtít, abych ho zbičoval? Tyhle a další více či méně absurdní otázky jsem si pokládal stejně, jako budete možná i vy, ale zvědavost stejně zvítězí. Dlouho mě zajímalo, co se v takovém klubu vlastně odehrává a zda to vypadá jako v mnoha filmech, kde se to v podzemním bunkru hemží lidmi oděnými v punčochách, latexu a s koňskými hlavami, kde se ozývá za stěnami nářek a slastné sténání a na stěnách visí nejrůznější pomůcky k vytváření bolesti.

Nutno říct, že v tomhle ohledu jsem byl „zklamán“. aspoň tam, kde jsem byl, se vůbec nic takového neodehrávalo. Ovšem jinak jsem byl nadšen. Ale pěkně postupně.

Podnik, který jsem navštívil, se jmenuje Ateliér, a jak jsem na internetech zjistil, je mezi vyznavači BDSM praktik velmi oblíben. Pokud se tam rozhodnete vydat, nebo kamkoliv jinam, doporučuji si vždy pečlivě přečíst veškeré informace a pravidla ohledně chodu klubu. Pokud budete vůbec rádi, že jste vlezli dovnitř, a přesto jste natolik nesmělí, že se s nikým raději nebudete chtít bavit, bude se vám jakákoliv informace hodit. Pro ty odvážnější mám radu, aby si na místě našli svého „průvodce“, který je klubem provede a vše ukáže osobně.

S klubem ale stejně budete komunikovat ještě dříve, než se kamkoliv vydáte. I vzhledem k bezpečnosti si musíte adresu vyžádat přes e-mail. Tam se klidně též můžete doptat na cokoliv, co potřebujete, nicméně spolu s adresou dostanete stejně odkaz na pravidla umístěné na webu, kde je vše jasně a stručně popsáno. Mimochodem, ne, nemusíte na sobě mít nic „zvláštního a úchylného“, postačí civilní oblečení. Aspoň co se týká akce s názvem „Kecací čtvrtek“, což je, jak název napovídá, čtvrteční program, který není nic jiného než volný stup pro všechny. Můžete přijít jen posedět, dát si jídlo, drink, pokecat s přáteli nebo si nové udělat, případně se podívat na „zlobivé hrátky“ ostatních a zase jít. Slovo volný ale neberte doslova, vstupné pro běžného návštěvníka (nepočítám členy klubu) čítá 100 Kč a je vám na konci připočítáno k útratě.

V klubu se odehrává spousta akcí jak pro začínající vyznavače, tak i zkušené experty. Jsou to různé semináře, workshopy a představení, některá s rezervací, jiná jen pro členy klubu. Právě „Kecací čtvrtek“ je akce vhodná pro úplné začátečníky, což je ideální příležitost k první návštěvě. Jdeme tam!

<Path> Spoléháte na Valentýna na „hormon lásky“? Přehodnoťte plán, vědci 30 let platné teorie o funkci oxytocinu zcela rozmetaliZdroj: healthline.com, tmc.edu, ncbi.nlm.nih.gov, consumer.healthday.com, usnews.com

Úplně první překvapení na mě čeká hned po vstupu. Ocitám se poblíž ohromného baru, za kterým kmitá několik usměvavých dam a obsluhují poměrně velikou frontu. Ta a změť mnoha hlasů z místnosti mi napovídá, že tohle určitě nebude malý klubík s dvaceti hosty, které jsem tady očekával. Po příchodu k baru se mi odhaluje pohled na obří místnost a potvrzuje se tím tak moje mylná domněnka. Je zde několik velkých stolů a každý z nich je minimálně z půlky obsazen. Sedí tady odhadem necelá stovka hostů, a to je teprve hodinu po otvíračce. Došla na mě řada.

Tipy redakce

Ahoj, co si dáš? Už máš účet?“ usmívá se na mě dáma za barem. Dávám jí své jméno pro účtenku a těší mě, že je zde automaticky všem tykáno. Ono to dokáže poměrně dobře probořit ledy. Přebírám svůj nápoj a říkám: „Mám ještě jednu prosbu. Jsem tady poprvé a si bych potřeboval někoho, kdo mi to tady ukáže.“ „Chceš průvodce jo?“ zkoumavě si mě přeměří a pak se začne rozhlížet, koho by mi přidělila. Nakonec mi byl představen příjemný mladík a ten mě rovnou vzal na okružní „jízdu“.

Tedy, klub má dvě patra. V tom spodním se jedná o klasickou hospodu, kde je výběr pití i jídla docela pestrý. Můj dotaz na návštěvnost, které jsem se divil, byl komentován úsměvem a poznámkou, že to je ještě málo. Prý sem běžně chodí více než 200 lidí. Na konci místnosti jsou dveře na terasu, kde se v teplých měsících třeba i griluje, jinak ale venkovní prostor slouží jako kuřárna. Nyní tam bylo asi 20 lidí.

Mezi vstupem a barem se nachází dlouhá chodba, kde už to začíná být zajímavější. Jednak jsou zde toalety, na zdech pak visí umělecké obrazy s vypodobením různých BDSM praktik, a na konci jsou schody, které vedou do druhého patra. Tam se nachází tzv. „hrací místnosti.“

Tyto místnosti nejsou nijak velké, ale zase jsou tematicky rozlišené. Hned ta první, nazvu ji relaxační kvůli světlosti a žíněnkám na podlaze, do které jsme vešli, byla obsazená, ale oněm dvěma účastníkům nijak naše přítomnost nevadila. Dvě slečny si tam dělaly dobře a nevnímaly svět.

Další, podobně veliká místnost, je podle mého asi nejzajímavější ze všech, pokud nevyžadujete striktní soukromí. To je „gotická místnost“, kde se nachází klec pro otroky, na zdi je dřevěné kolo, které má úchyty pro ruce a nohy, a pak dvě lavice, též vhodné k přivázání.

Pak je tu místnost pro odpočinek, kde jsou zároveň i zamykatelné skříňky, kam si můžete dát své věci, a nakonec pár pokojů, jeden kupříkladu s obyčejnou postelí, další s gynekologickým křeslem. Na těchto pokojích je jistá zvláštnost. Na dveřích se nachází terčík se třemi barvami a vy si díky tomu můžete určit, zda chcete být rušeni. Červená barva je zákaz vstupu, oranžová značí vstup na dotaz a zelená je volno, ať se vevnitř děje cokoliv.

Tyto pokoje jsou přístupné pro každého cca 30 minut, protože zájemců o využití je hodně a není zde otevřeno nonstop. Všude se jinak nachází rukavice, dezinfekce, kondomy, ručníky a další pomůcky pro co nejpohodlnější a nejbezpečnější zážitek. A je tu vlastně ještě jedna místnost, v níž se nachází k prodeji různé pomůcky jako biče, důtky, háky a rákosky. Ty si lze ovšem i vypůjčit.

<Path> Zmizel na Štědrý večer: Zavražděný gay odešel na rande z Grindru. Setkal se s kanibalem, který již dříve napadal své milenceZdroj: rollingstone.com, wilx.com, csfd.cz, YouTube kanál Dark Rain

Co mi průvodce zopakoval asi třikrát, byla základní dvě pravidla – respektuj ostatní a zákaz fotografování. Respekt znamená, že se mohu koukat, dotýkat se, anebo se zapojit do jakékoliv akce pouze se svolením, samozřejmě vyjma těch okamžiků, kdy se kdokoliv rozhodne pro veřejnou akci třeba dole v hospodě. I to se může stát.

Tím moje prohlídka končí. Trvala asi 10 minut, skutečně nic složitého. A tak se přesouvám dolu ke svému pití, konečně je čas se rozhlédnout v klidu okolo.

Tipy redakce

Na baru stojí slečna, která mi připomíná komiksovou Harley Quinn, jen tu baseballovou pálku u sebe nemá. Síťované punčochy, pod nimiž se odhalují pouze kalhotky, a na vrchu lehká džínová bunda. U vedlejších stolů sedí dva lidé s koženými maskami, ale jen si povídají s ostatními. Kolem ještě prochází slečna s připnutým liščím ocasem. Někdo pak má kožené kalhoty, vestu anebo čepici, nicméně drtivá většina lidí je oblečeno zcela „normálně“. Připadám si tu v jako úplně běžné hospodě někde u centra. Dívám se na jídelní lístek – domácí uzený bůček, svíčková, caesar salát… z kuchyně se občas přiřítí libá vůně právě dodělaných večeří. Dívám se po zdech – žádné biče ani háky, ze zdí se neozývá žádný bolestivý křik. To ale ostatně ani nahoře, kromě těch dvou slečen tam nikdo nebyl.

Dávám si další drink a jdu zkusit štěstí do druhého patra, zda se k něčemu připletu. Bohužel, v místnostech už sice někdo je, všude ale terčík ukazuje červenou.

Vracím se dolů a po chvíli ke mně přisedá starší pán, může mu být necelých 60, s přítelem, načež odcházejí a ptají se, zda jim v jejich nepřítomnosti nevypiju pivo. Odpovídám, že mi stačí moje pití, pán se směje a hladí mě po hlavě. Za normálních okolností bych uhnul, ale tady si netroufám. Nevypadá nebezpečně a aspoň je to příležitost si udělat na tu chvíli „dobré jméno“. Ukázalo se to být jako dobré rozhodnutí.

Poté, co se vrací seshora, se k nim přidává jejich kamarádka a začínají se o bavit o tématu, ke kterému přidávám i svůj poznatek. A rázem se seznamujeme a povídáme si. Potvrzuje se tak přátelskost prostředí, dokonce se mi i zdá, že jakmile jsem odhalil svoje „panictví“ v návštěvnosti BDSM klubů obecně, jsou ke mně ještě pozornější. Zajímavé je ale také zjištění, že ten straší muž je zde, a snad i v celé komunitě, velmi uznávaným dominantem. Ten mě zároveň zve na akcičku v gotické místnosti, jež má probíhat asi za hodinu. Načež se odchází připravovat.

Opět se rozhlížím a zjišťuji, že počet návštěvníků se zdvojnásobil. Tenhle prostor mě překvapuje čím dál víc. Někteří, jak jsem vypozoroval, přišli skutečně jen na jídlo, na kafe, nebo na chvíli zaskočili za svými kamarády. A víte co? Za celou tu dobu, co tu jsem, mě nikdo nechtěl zbít, nikdo se na mě divně nekoukal, nikdo mě neobtěžoval. U stolů tu víceméně posedávají oddělené chumly lidí a řeší, co běžně lidé v hospodách řeší – politiku, sport, hry, literaturu a další tisíce věcí. A rozhodně mi nepřišlo, že mezi ně nemohl kdokoliv přijít a zkusit se přidat.

Rozhoduji se, zda odejít, ale pozvánku na „gotiku“ přeci nemohu nechat nevyužitou. Objednávám si poslední drink a odcházím nahoru. Kontroluji opět pokoje, ale červená tam zůstává na všech dál. Na chodbě čeká dalších 10 lidí, aby je mohli použít.

V BDSM klubu jistě můžete zažít či vidět zbičování, potrestaní, potkat lidi s koňskou hlavou či ocasem, ale vše v rámci vzájemného respektu – co sami nechcete vám nikdo dělat nebude. Platí to i obráceně.
Foto: Adobe Stock

Vstupuji do gotické místnosti a naskýtá se mi dost zajímavý pohled. Za chvilku to evidentně začne. Napravo ode mě se jedna slečna nechává poutat k dřevěnému kolu zády k publiku, vlevo jsou do klece zavřeni dva otroci, přičemž do nich bodá rákoskou onen známý dominant, který na mě mrkne, ale dál se stará o svoji zábavu. A naproti mně si na lavici břichem dolů ulehá další slečna, vyhrnuje si sukni a čeká. K ní přistupuje vysoký a svalnatý muž a začne jí silně plácat dlaní po zadku. V tu chvíli se začíná cosi dít i u dřevěného kola. Slečna je připoutána a další, oblečená celá v kůži, si bere důtky a začíná jí jemně šlehat přes zadek i záda. Klec s otroky zůstává potichu. Slečna na lavici začíná vydávat bolestné heky. Její dominant totiž vystřídal ruku také za důtky, přičemž síla jeho rány se mírně zvyšuje.

Tipy redakce

To samé se děje i v kole. Kůže obou slečen se neustále více červená, stejně tak zesiluje i jejich bolestný projev, který ale zároveň obsahuje i jasně slyšitelnou rozkoš. Intenzita švihání důtkami přestává sice zesilovat, ale drží se na stejné úrovni. K tomu se přidává zvuk rákosky dopadající na železnou klec, aby se jí otroci nedrželi. Je velmi zvláštní se na to celé dívat naživo, ale na druhé straně, nejsem tu sám, okolo mě stojí dalších pár lidí a všichni jen obdivně sledují ty, kteří jsou trestání, další zase sledují techniky těch, kteří trestají. Dokonalá symbióza. Intenzita švihání se opět zvyšuje, ale o minutu později se začíná stejně tak rychle snižovat. Blíží se konec, dostavilo se vyvrcholení symbolicky, v případě obou slečen dokonce i doslova.

Akorát, při pohledu na čas zjišťuji, že jsem tu už přes tři hodiny a je nejvyšší čas jít. Ještě rychle kontroluji přístupnost pokojů, ale červená nezmizela. Zato se tu vystřídali čekající lidé.

Je půl desáté večer a „Kecací čtvrtek“ se přehoupl do své druhé poloviny. Jestli se mi před hodinou zdálo plno, teď už pro to nemám ani výraz. Pokud bych se chtěl posadit ke stolu, už by to muselo být k jedné z početných semknutých skupin. Na terasu a z ní proudí lidé a kromě stále několika málo jedinců v kožených převlecích bych ani nepoznal, co se děje v druhém patře. Jistě se to děje občas i zde dole, ale já na to štěstí dnes neměl.

<Path> „Swingers“ není jen sex-party, ale i životní styl pro každého. „Swingeři jsou učitelé, právníci, běžní lidé, co znáte,“ říká odborníkZdroj: mensjournal.com, instyle.com, victoriamilan.com, sheknows.com

Platím a s úsměvem odcházím. Říká se, že v tom nejlepším se má přestat, ale já rozhodně to nejlepší tady ještě nezažil. Osobně se sem jistě rád ještě někdy zastavím, třeba i jen na to jídlo. Strach, ani žádnou jinou obavu, jsem zde od prvních vteřin vstupu nezažil ani jednou. Konečně tak mohu říct, že internet nelže. BDSM klub, anebo minimálně Ateliér, je zcela bezpečný a přátelský prostor, který dělá jen to, co spousta jiných klubů jakéhokoliv zaměření – spojuje lidi se stejným koníčkem. Nic více, nic méně. Buď se zapojíte, nebo ne. Nikdo vás do ničeho nenutí, nikdo po vás nich nechce. Jen, popravdě, oproti ostatním podnikům je možná jen o něco více přátelský v tom smyslu, že pokud byste chtěli zažít cokoliv extra drsnějšího a jste komunikativní, velmi pravděpodobně se tak stane.

Zdroj: Autor, bdsmklub.cz

Populární
články

Součástí vzrušení může být i dominantní postavení muže, kderý kompliment „uděluje“
HOT!

„Miliony žen“ mají v posteli úchylku, o které většina mužů ani netuší. Provazy ani důtky k tomu přitom nejsou potřeba

Autor: Martin Lyko
Semeno sice jako mlíčko trochu vypadá, konzumace mléka se na jeho chuti ovšem podepisuje negativně
HOT!

Slané, hořké, nasládlé: Na chuť semene má vliv strava, ale taky nemoci. Experimenty zkušených dokazují, co se na šmaku podepisuje nejvíc

Autor: Martin Lyko
Elektro-sex? Co dříve patřilo drsnějším povahám, je dnes už rozšířenou praktikou, která navzdory mýtům může být i velmi romantická
HOT!

Elektrosex? Co dříve patřilo drsnějším povahám, je dnes už rozšířenou praktikou, která navzdory mýtům může být i velmi romantická

Autor: Irena Piloušková
Věk by neměl být člověku překážkou vůbec v ničem
CESTOVÁNÍ

Na cestování není nikdy pozdě. 94letá seniorka boří svými dobrodružstvími z cest Instagram a zvládá to, o čem my ostatní jen sníme

Autor: Mirka Dobešová
Dlouhodobý pocit osamělosti se řadí ke stejným nebezpečím jako je kouření. Přesto je ještě velmi málo prozkoumaným jevem
TĚLO & MYSL

Cítíte osamělost? Nepropadejte depresi a raději začněte lovit bobříky, nebo se zavřete do tmy

Autor: Michal Černý
Eutanázie – měl by mít člověk absolutní právo ukončit svůj život s asistencí lékařů? Otázka, kterou budeme řešit ještě hodně dlouho
LIDÉ

Je dobrovolná eutanázie řešením problémů, anebo neexistuje hranice, kdy by se měl člověk vzdát?

Autor: Michal Černý
Jak dlouho by měl trvat sex?
HOT!

„A není to málo?“ Víme, jak dlouho by měl trvat „průměrný sex“ a kolikrát jej „průměrně“ mít

Autor: Mirka Dobešová
Misionářská poloha není jen pro heteráky
HOT!

Jak mají gayové sex? Povědomí, které mají heteráci, je přinejlepším zkreslené. Kdo si dovádění mezi muži vyzkoušel, zná rozdíl

Autor: Martin Lyko
Anální sex je často obávanou praktikou, ale při správném přístupu je to příjemné zpestření života
LIDÉ

Bojíte se análního sexu, anebo ho chcete naopak ozvláštnit? Přinášíme pár tipů pro bezpečný a příjemný zážitek

Autor: Michal Černý
Bojují vaše děti se sebevědomím? Trápí se vaši blízcí ideálem krásy? Světová hvězda Pink vzkázala své dceři, že krása má mnoho podob
TĚLO & MYSL

Bojují vaše děti se sebevědomím? Trápí se vaši blízcí ideálem krásy? Světová hvězda Pink vzkázala své dceři, že krása má mnoho podob

Autor: Irena Piloušková

E-Shop