Nestojí? Za poruchami erekce mohou být i pochybnosti o vlastní mužnosti
Straight friendly
Zdroj: Adobe Stock

Nestojí? Za poruchami erekce mohou být i pochybnosti o vlastní mužnosti

O křehké maskulinitě jste už určitě slyšeli. Věděli jste ale, že představa o její pevnosti může mít dopad i na pevnost mužství, které mají pánové mezi nohama? Souvislost našla nová švýcarsko-americká studie.
Martin Lyko Martin Lyko Autor
28. 3. 2024

Když přijde na otázku toho, kdo je jak velký chlap, dříve nebo později dojde taky na to, kdo je jak velký (tedy velký tam dole) a jak si dotyčný stojí (opět tam dole). Ne všichni muži to nutně vyslovují nahlas, ale sexuální výkonnost rozhodně patří k věcem, které utváří pocit vlastní mužnosti. Jenže to může být i naopak – přesvědčení o vlastní mužnosti může mít vliv právě na sexuální výkonnost, konkrétně na schopnost dosáhnout erekce a udržet ji. Je to ale trochu složitější, než si teď možná myslíte.

Téma mužského sexuálního zdraví bylo dlouho spojováno především s fyzickými faktory a tradičním širokým pojetím maskulinity. Studie, které se věnovaly spojení maskulinity a sexuální výkonnosti, sledovaly většinou to, jaký vliv na ni mají ideologie spojující mužnost s dominancí nebo malým projevováním emocí.

Relativně nedávno ovšem věda začala pracovat také s konceptem tzv. precarious manhood beliefs – nejistého přesvědčení o mužnosti. Jde o teorii, která říká, že maskulinita není pevně daná stabilní identita, ale je nutné ji neustále budovat a dokazovat veřejným jednáním, je těžké ji udržet a lehké ztratit. A právě takové přesvědčení může mít dopady na pevnost v posteli.

Jaké dopady to jsou? Přesně to si dala za cíl zjistit trojice vědců ve studii, která vyšla v odborném časopise Archives of Sexual Behavior. Jejími autory jsou Andreas Walther, Timothy Rice a Lukas Eggenberger.

„Schopnost dosáhnout erekce je stále považována za základní kámen maskulinity a sexuální výkon může být chápán jako důkaz maskulinity toho kterého jedince,“ píší autoři ve své studii. „V tomto kontextu může být erektilní dysfunkce chápána jako sexuální selhání a ohrožení mužské maskulinity a pocitu dostatečnosti.“ A právě proto autoři naznali, že je potřeba udělat empirický výzkum, jestli a jak spolu poruchy erekce a nejisté přesvědčení o mužnosti souvisí.

Pochyby a povadnutí

Ve studii vědecký tým ověřoval svou hypotézu, která předpokládala, že když si muži myslí, že je jejich status muže neustále ohrožen, může to vést ke zvýšení psychologického stresu. A takový stres se může projevit i poruchami erekce.

Aby si teorii ověřili, vytvořili anonymní online dotazník určený německy mluvícím cisgender Evropanům. Dotazník sbíral informace o sexuální funkci respondentů, (ne)jistotě jejich přesvědčení o maskulinitě, sebestigmatizaci, společenské žádanosti a o jejich příklonu ke tradičním ideologiím maskulinity. Celkem se studie zúčastnilo 507 cisgender mužů, což byl dostatečný vzorek pro kýženou analýzu.

<Path> Muži jsou prý větší plačky než ženy, tvrdí výzkum. „Nesnáším, když ztratím kontrolu a brečím,“ hodnotí ale své projevy emocí pánovéZdroj: Blog.vida.com, apa.org, melmagazine.com, insider.com, health.harvard.edu

Nepevný k nepevnému

Výsledky ukázaly, že muži, kteří se více přikláněli k tomu, že maskulinita není pevně daná a je třeba ji neustále dokazovat, o něco častěji trpěli erektilní dysfunkcí. A tohle spojení obstálo i v případě, že vědci vzali v potaz faktory jako věk, vzdělání, společenskou žádanost nebo tradiční ideologie mužnosti. „Ze vzorku 507 cisgender mužů 63,1 % uvedlo na základě předem daných hraničních hodnot zvýšené riziko erektilní dysfunkce. Zvýšená úroveň víry v nejisté přesvědčení o mužnosti u mužů znamenala snížení sexuální a erektilní funkce ve všech modelech,“ stojí ve studii.

„Porovnání skupin ukázalo, že muži trpící erektilní dysfunkcí vykazují ve srovnání s muži bez erektilní dysfunkce větší úroveň víry v nejisté přesvědčení o mužnosti, nikoliv však větší stigmatizaci ani větší příklon k tradičním ideologiím maskulinity.“

Potřeba dalšího výzkumu

To podle vědců znamená, že „nejisté přesvědčení o mužnosti je významně spojeno s erektilní dysfunkcí“. Vzhledem ke způsobu, jakým byla studie provedena, ale není možné z výsledků určit kauzalitu. Není tedy možné říct, jestli ona nejistá přesvědčení o mužnosti vedou k poruchám erekce, jestli poruchy erekce vedou k daným přesvědčením, nebo jestli je zde případně nějaký další složitější řetězec příčin a následků. Vědcům se podařilo pouze určit, že když se vyskytuje jedno, vyskytuje se k němu nápadně často i druhé, což poukazuje na existující souvislost. Špatná erekce může být důsledek nejisté víry ve vlastní maskulinitu, ale taky nemusí. Na prokázání kauzálního vztahu by byly potřeba další studie.

Zdroj: Giphy

Dalším drobným nedostatkem je také způsob sběru dat. Šlo totiž o online dotazník a data reportovaná na základě sebehodnocení. To mohlo vést k tomu, že se do studie zapojili hlavně muži, kteří měli zvýšený zájem o zkoumání svého duševního zdraví – třeba proto, že u sebe pozorovali nějaké duševní problémy. Studie tak přináší zajímavý vhled do dané problematiky, je ji ale třeba brát s rezervou.

Erekce není důležitá?

Velmi zajímavé také je, když výsledky zmíněné studie porovnáme se zjištěními z jiných výzkumů. Například jedna studie z roku 2008 se zaměřila na to, jak spolu u mužů souvisí poruchy erekce, kvalita života a tradiční chápání maskulinity. Její výsledky můžou překvapit, ukázaly totiž, že typické stereotypní aspekty maskulinity jako fyzická atraktivita, sexuální aktivita nebo úspěch u žen nejsou u mužů pro pocit mužnosti zdaleka tak důležité jako být považován okolím za čestného a soběstačného a být respektován přáteli.

Tipy redakce

Při hodnocení kvality života pak muži v této studii jako důležité uváděli dobré zdraví, harmonický rodinný život a dobré vztahy s partnerkou/manželkou. Faktory jako dobrá práce, hezký domov, žití života naplno nebo uspokojující sexuální život (!) hrály mnohem menší roli.

Nejzajímavější ovšem je, že v této studii se od sebe nijak významně nelišilo hodnocení konstruktů maskulinity a kvality života u mužů s poruchami erekce od těch, kdo s erekcí neměli problém.

Zdroj: link.springer.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, psypost.org

Populární
články

Tomáš Rajchl ve své denní rutině nezačíná meetingy, ale meditací. „Vstávám v pět, cvičím, držím půsty. Ta struktura mi dává klid i energii tvořit.“
LIDÉ

„Každé pondělí nejím. A večer už většinou nezvedám telefon.“ Tomáš Rajchl o vnitřní hygieně a balancu mezi světem a sebou

Autor: Šimon Hauser
Blízkost mezi dvěma muži nemusí být nutně romantická – může jít o přátelství, které přesahuje běžné definice a zvládne i zamilování bez opětování.
LIDÉ

„Chtěl jsem ho jako partnera, on mě jen jako přítele. A přesto to funguje.“ I jednostranná láska může být začátkem, ne koncem, ukazuje příběh Vojtěcha

Autor: Šimon Hauser
Alan Watts s nadhledem rozebírá lidské vnímání reality, času a našeho místa ve světě. Jeho hlas, plný humoru i jemného vzdoru, zůstává inspirací i dlouho po jeho smrti.
TĚLO & MYSL

Cítíš se v životě ztracený/á? Cesta ven je jednodušší, než se může zdát. „Pokud se vám všechno sype, měli byste být vděční,“ říká známý filozof a nabízí mnoho dalších rad

Autor: Šimon Hauser
Helena Valtrová se do vedení hotelu Emblem dostala nezvykle klikatou cestou. Vystudovala práva na prestižní univerzitě ve Velké Británii, několik let působila na ministerstvu životního prostředí, kde měla na starosti evropské dotace. Její život ale postupně nasměroval do hotelnictví – a dnes je už téměř patnáct let ředitelkou nezávislého butikového hotelu v centru Prahy. Emblem pomáhala otevírat v roce 2013 a od té doby stojí za jeho vizí i každodenním chodem. Její přístup je postavený na důvěře, empatii, osobním kontaktu a důrazu na detail. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jak těžké je skloubit vedení rodinné značky s mateřstvím, i o tom, proč luxus už dávno není o pozlátku, ale o lidech.
LIDÉ

„Luxus už není jen o posteli a mramoru. Host chce zážitek,“ říká Helena Valtrová, která řídí jeden z nejstylovějších hotelů v Praze

Autor: Šimon Hauser
Volvo XC90 okouzlí stejně jako známý most
STYL

S Volvem XC90 přes ikonický most Öresund aneb Severská preciznost v praxi, bezpečí pro každého a malé nahlédnutí „za oponu“

Autor: Mirka Dobešová
Emocionální blízkost, která vzniká mimo tradiční vztahové rámce, často skrze digitální komunikaci.
TRENDY

Zamilovaní, ale bez vztahu. Proč Gen Z častěji volí situationship než partnerství?

Autor: Šimon Hauser
Účastník Ice Bucket Challenge 2025 v momentě, kdy si na hlavu vylévá vědro ledové vody. Nová verze virální výzvy upozorňuje na důležitost duševního zdraví a šíří se především mezi mladými lidmi na TikToku a Instagramu pod hashtagem #SpeakYourMIND.
TRENDY

TikTok opět zaplavují videa s ledovou sprchou. Ice Bucket Challenge se vrací, tentokrát kvůli duševnímu zdraví

Autor: Šimon Hauser
Mozkové dráhy pod vlivem psychedelik? Výzkum naznačuje, že změny přetrvávají déle, než se dosud myslelo.
TĚLO & MYSL

Týdny po tripu. Vědci potvrdili, že psychedelika mění mozek i dlouho po odeznění účinku

Autor: Šimon Hauser
Každý den nás obklopují momenty, kterým často nevěnujeme pozornost — a přitom právě v nich se skrývá skutečná krása společného soužití.
LIVING

Nejen bouřka. Pro psy je peklo i smích, kýchání a vysavač

Autor: Šimon Hauser
Vnější klid může skrývat tichý zápas s neviditelným nepřítelem: pocitem, že na všechno jsme sami.
TĚLO & MYSL

Prokrastinujete? Možná za tím není lenost, ale osamělost

Autor: Šimon Hauser

E-Shop