Očkování proti HIV je znovu ve hře. Po dekádách nezdarů mají vědci opět naději

Má-li svět někdy překonat pandemii HIV a sprovodit tento virus ze světa, potřebuje proti němu účinnou vakcínu. Vývoj očkování ovšem už desítky let provázejí neúspěchy. Jak ale ukázala nedávná retrovirová konference v Denveru, vědci mají nyní k jeho vývoji velmi dobře nakročeno. Testy některých látek postoupily už dokonce do prvních klinických studií. Funkční vakcína by se mohla objevit asi za deset let.

„Účinná vakcína je opravdu jediným způsobem jak poskytnout dlouhodobou imunitu proti HIV. A to je to, co potřebujeme,“ uvedla doktorka Julice McElrath, ředitelka oddělení vakcín a infekčních nemocí z Fred Hutchinson Cancer Center v Seattlu na Konferenci o retrovirech a oportunních infekcích, která proběhla začátkem března.

V současné době existuje účinná léková ochrana proti HIV – je známá jako PrEP a existují i injekční formy, které působí až dva měsíce a po tuto dobu brání přenosu viru na člověka, který je dostal. Není to ale očkování. Proti viru funguje látka v léku, tělo si nevytváří vlastní účinnou obranyschopnost. Ve světě, kde je každý rok diagnostikováno více než 1,3 milionu HIV pozitivních lidí, by tak funkční vakcína znamenala klíčový obrat.

Složité HIV

Problém s vývojem vakcíny je ovšem v tom, že HIV je mimořádně složité. Vlastně je to možná vůbec nejkomplexnější patogen, který známe. Kromě toho, že napadá přímo imunitní systém, také velmi rychle mutuje. A lidské tělo proti němu nedokáže samo od sebe zahájit efektivní „protiútok“, jako to umí u jiných nemocí, na které už očkování existuje. Vakcína proti HIV tak musí tělo nejdřív vůbec naučit abnormálně silnou imunitní reakci, kterou doposud nikdy nedělalo.

Více v Galerii

Zdroje: Adobe Stock

Vědci ovšem tuší, kudy k takové reakci vede cesta. U malého množství HIV pozitivních lidí totiž imunitní systém začne po určité době produkovat tzv. široce neutralizující protilátky. A ty dokážou na virus útočit hned několika způsoby a efektivně ho likvidovat

Problém je v tom, že lidé, u kterých se tyto látky objeví přirozeně, jsou už HIV pozitivní a ani tyto látky nedokážou virus z těla dostat. Ten si asi týden po nákaze v těle vytvoří trvalé rezervoáry, kde na něj imunitní systém nemůže. HIV pozitivní lidé s protilátkami tak pořád potřebují léčbu antiretrovirotiky.

Dobrá zpráva ale je, že právě široce neutralizující protilátky by mohly zabránit vůbec té prvotní nákaze virem. Musí ale být v těle přítomné už před tím. Jak to udělat? Právě pomocí očkování. A to je přesně to, proč jsou nyní vědci tak optimističtí. Vědí, kudy se má ubírat jejich výzkum.

Dvě velké studie účinnosti z roku 2021 navíc dokázaly, že infuze naklonovaných verzí těchto protilátek skutečně pacienty před HIV ochránila. Šlo sice o kmen HIV, který představuje jen zlomek virů přítomných v populaci, takže vakcína účinná proti němu by nechránila dostatečně, ale vědcům to potvrdilo hypotézu ohledně směru bádání.

Ještě jedním zádrhelem je ovšem zmíněné mutování viru. Jakmile nějaká protilátka napadne nějaké místo na jeho povrchu, je u dalších generací viru velká pravděpodobnost, že se vyvinou tak, aby místo vypadalo jinak a protilátka na něj nefungovala. Účinná vakcína tak musí naučit tělo, jak na virus zaútočit několika způsoby najednou, aby ho zlikvidovalo úplně a on nemohl dělat žádné další a odolnější generace.

Výsledky spojené do jednoho

Právě kvůli potřebě komplexní vakcíny je důležitá spolupráce odborníků z celého světa. Různé vědecké týmy a instituce přicházejí na různé metody, které mohou proti HIV fungovat. V budoucnu by tak mohlo vzniknout očkování, které spojí dohromady několik z nich.

Od roku 2022 byly spuštěny tři rané klinické studie možných mRNA vakcín proti HIV. Jedna z nich vykazuje znatelný pokrok v kultivaci B-buněk. To jsou buňky imunitního systému, které vytvářejí protilátky. Očkování je má naučit, aby vyráběly právě ony výše zmíněné široce neutralizující látky, které se objevují u některých HIV pozitivních. Takové učení imunitního systému je ale pochopitelně neuvěřitelně složité.

Kromě toho jedna složka vakcíny v dané studii stimulovala produkci také „pomocných“ CD4 buněk, které s HIV bojují. Ty by měly fungovat jako manažer imunitní reakce a řídit protiútok tím, že vydají B buňkám instrukce k výrobě protilátek a zajistí aktivaci dalších obranných strategií.

Další látka, která je ve vývoji, by zase měla vyvolat produkci „zabijáckých“ CD8 buněk. Pokud protilátky nedokážou nějakou napadenou imunitní buňky před HIV zachránit, CD8 buňky by ji měly úplně zabít, aby se s její pomocí nemohlo HIV dále šířit.

Není to „gay problém“

HIV je v našich končinách možná bráno jako problém, který se týká jenom gayů, ale to je nesmysl. V Evropě sice patří muži mající sex s muži mezi rizikové skupiny, HIV se ale může přenést i na heterosexuálního člověka. A taky přenáší. Jen v Česku jsou stovky HIV+ pozitivních, kteří o svém statusu nevědí. Většina z nich jsou heterosexuálové. Pandemie HIV ovšem nejvíc dopadá na země jižní Afriky. HIV pozitivních je tu až 20 % obyvatel.

„Vakcína proti HIV by mohla HIV ukončit,“ řekla dále McElrath. „Proto říkám, vrhněme se prostě na další vývoj.“ Podle doktora Marka Feinberga, prezidenta a výkonného ředitele IAVI (International AIDS Vaccine Initiative), by první klinické testy účinné vakcíny mohly přijít v příští dekádě, tedy po roce 2030. Ačkoliv je to docela za dlouho, jsou vědci optimističtí. „Vývoj vakcíny proti HIV je na tom nejlépe, co kdy byl,“ dal se slyšet.