Maso (ne)dělá člověka: Paleo strava je blud, naši předci sice lovili, ale mnohem víc sbírali. V jejich jídelníčku převládaly rostliny
Straight friendly
Zdroj: AdobeStock

Maso (ne)dělá člověka: Paleo strava je blud, naši předci sice lovili, ale mnohem víc sbírali. V jejich jídelníčku převládaly rostliny

O tom, jak (ne)přirozená je pro člověka konzumace masa, toho již bylo řečeno a napsáno mnohé. Někteří si na (domnělých) dávných způsobech stravování postavili i byznys – paleo dieta je toho důkazem. Opravdu ale naši předci byli lovci, běhali krajinou a konzumovali převážně to, co se jim podařilo skolit? Někteří nejspíš ano. Ovšem vědci se shodují také v tom, že mnozí „dávní lidé“ konzumovali většinou stravu rostlinnou, a tak by o nich bylo možné mluvit téměř jako o vegetariánech...
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
21. 2. 2024

Maso jako evoluční faktor

Stravování našich prapředků prý bylo s nejvyšší pravděpodobností obdobné jako stravování moderních šimpanzů. Ti jsou sice všežravci, ale konzumují vedle hmyzu a masa zároveň poměrně velké množství ovoce, různých zelených listů, ale také kůry. Že maso patřilo do jídelníčku našich předků minimálně v dobách cca před 2,6 miliony let (tedy v době paleolitu), pak naznačují především nálezy zvířecích kostí s patrnými zářezy. Právě na základě těchto starých zvířecích kostí, na nichž byly nalezeny různé typy ran a poškození, pak vědci usoudili, že maso bylo pro naše prapředky důležité. A nakonec došli dokonce k závěru, že právě maso bylo klíčovým faktorem v evoluci člověka. Jenže… bylo to opravdu tak?

Paleontologové opravdu po dlouhá desetiletí teoretizují, že vývoj lidstva a konzumace masa spolu úzce souvisí (možná i z toho plyne přesvědčení, že člověk maso ke svému životu potřebuje). „Vysvětlení to je docela jasné – díky masu měli lidé lepší výživu a díky tomu došlo k celé řadě změn napříč lidským organismem,“ objasnila paleontoložka Briana Pobiner. Těmi změnami jsou pak míněny i ty v intelektuální rovině, jelikož mozek je doslova „žrout energie“ (i v klidovém režimu využívá celých 20 % veškeré energie, kterou tělo má).

Tipy redakce

Tím, že v mase bylo více energie, mohly se tedy lidské mozky více rozvíjet. A rozvíjet se více mohli i lidé, kteří si díky tomu osvojili nové a důmyslnější způsoby lovu, což nakonec znamenalo také postupné prodlužování končetin. Není tedy divu, že konvenčně je stále zakořeněna představa, že „maso z nás udělalo lidi“ (resp. konkrétně vedlo k tomu, že se evolučně vyvinul druh homo erectus, tedy člověk vzpřímený). 

Jeden velký omyl

Jelikož historii je ale samozřejmě možné zpochybňovat (protože jen stěží lze se stoprocentní jistotou tvrdit, že víme, co přesně se dělo před stovkami či tisíci let), jistých pochybností se dočkala i tvrzení o tom, že maso bylo nedílnou součástí evolučních procesů. Vědci totiž začali přehodnocovat svá zjištění a někteří tak již tvrdí, že souvislost mezi konzumací masa a evolucí nemusí být tak jasná, jak se zdálo. Proč? Protože míst, kde byly hledány kosti s různými typy poškození, je ve skutečnosti docela málo. A v podstatě všechny související nálezy pocházejí z několika málo lokalit zachycujících život na planetě v omezených časových úsecích.

Dalo by se tedy říci, že ve výzkumu jsou poměrně velké mezery. Takže je dost možné, že vývoj lidských vlastností ovlivnily (i) jiné faktory, příp. došlo ke skokovému nárůstu konzumace masa v době, která zatím nebyla blíže zmapována. „V určitém okamžiku totiž neexistují v podstatě žádné důkazy o tom, že by lidé zabíjeli a jedli zvířata, zatímco v dalším okamžiku je jejich mnoho. Co se stalo v době mezi nimi?“ ptá se tak např. antropoložka Jessica Thompson.

Pochybnosti rostou

A zatímco jedna část vědců pochybuje o tom, nakolik důležitou roli maso sehrálo v evoluci, další část rovnou vyvrací mýtus, že masitá strava byla našim předkům univerzálně vlastní. I když teorie o tom, že v minulosti muži zastávali úlohu lovců (a ženy byly sběračky...), jsou považovány za obecně přijímaný fakt (byť to, že by ženy skutečně jen sbíraly plodiny a hlídaly oheň, již bylo opakovaně vyvráceno), zdá se, že by měly být urychleně přehodnoceny. Minimálně v některých částech světa totiž starověcí lidé dávali před „kusem mamuta“ přednost „talíři“ zeleniny.

„Minimálně některé rané lidské komunity stravu založenou na mase neměly,“ tvrdí tak Randy Haas, jenž se věnuje archeologii. „Jsem si docela jistý, že když bude provedena izotopová analýza u kosterních nálezů napříč světem, bude zjištěno, že maso je při rekonstrukci rané lidské stravy přeceňováno,“ dodal. A vlastně pracuje s obdobnými tezemi jako jeho kolegové zabývající se antropologií. „Když se podíváme na archeologické záznamy, vidíme spoustu kamenných kopí a dalších nástrojů, které jsou jednoznačně spojeny s lovem. V archeologických nálezech vidíme také mnoho zvířecích kostí, což platí pro oblasti, kde sám pracuji, tedy ve vysokých Andách,“ pokračuje dále Haas. Právě v tom je ale dle něj zásadní problém. To, že existuje řada důkazů o tom, že lidé v dávné minulosti lovili a jedli maso, neznamená, že to je kompletní obrázek tehdejší reality. „Archeologické záznamy se zaměřují na dochované artefakty. Kamenné nástroje, kosti, to vše se dochovává poměrně dobře. Ale rostlinné potraviny a nástroje podléhající zkáze, které se používají k jejich sklizni, obvykle tisíciletí nepřečkají. Takže jsme se doposud zaměřovali jen na neobjektivní  důkazy,“ shrnul Haas.

<Path> Jak odhalit falešné zrcadlo? Šmírují vás v hotelovém pokoji nebo třeba na veřejné toaletě?! Zjistěte to!Zdroj: YouTube kanál OpticalMirrors, easytechjunkie.com. mvcr.cz, wikihow.com, snopes.com, twowaymirrors.com, simplemost.com, csfd.cz

Haas následně se svým týmem podrobil izotopové analýze sady kosterních pozůstatků (nálezy byly datovány do doby mezolitu, tedy 9-6 500 let před naším letopočtem, což je období, které navazuje na paleolit trvající od 2,6 mil. let do 10 000 let př. n. l.) z oblasti Peru a byť předpokladem bylo prokázání vysokých hladin izotopů dusíku prokazujících vysokou míru konzumace masa, realita byla zcela odlišná. Jak výsledky ukázaly, ve stravě dominovaly rostliny, a to v míře 70-95 %. Jak následně detailnější testy prokázaly, nejčastěji lidé v dané oblasti a historické etapě konzumovali divoké brambory. I když i Haas je při interpretaci výsledků opatrný a tvrdí, že zjištění samozřejmě neznamenají, že podobně se stravovali lidé i v jiných koutech světa, minimálně jsou nová zjištění důvodem k přehodnocení našich představ o tom, co lidé v minulosti jedli. Jejich strava totiž byla evidentně mnohem rozmanitější, než se doposud zdálo.

Paleo a keto?

Ať už to ale se stravováním prvních lidí bylo jakkoliv (a jakkoliv se jejich stravovací režim vyvíjel napříč časem), zřejmé je, že dnešní lidé se vyšší konzumací masa „ke kořenům“ opravdu nevrátí. Propagátoři paleo stravování, dle nichž je pro člověka zdravé a přirozené stravovat se tak jako první lidé, stejně jako ti, kteří propadli keto dietě (ta staví na potravinách s vysokým obsahem tuku a minimem sacharidů, a tedy opět na piedestal vyzdvihuje maso), tak své předpoklady vystavěli na řadě omylů. Starověká lidská jídla totiž obsahovala mnohem méně masa, než jsme si donedávna všichni mysleli. Zda dietáři prozřou (a ti, co si na těchto typech diet postavili byznys, nebudou mít nejen na maso, ale ani na chleba), to je otázka. Vědci ale mají jasno minimálně v tom, že „masitý paleolit“ je spíše jen domnělým mýtem než skutečnou realitou.

Zdroj: nature.com, dejepis.com, wired.co.uk, pnas.org, inverse.com, theguardian.com, businessinsider.com

Populární
články

Samci a samice nejsou jediná dvě pohlaví, která se vyskytují u lidského druhu
TĚLO & MYSL

Dvě pohlaví jsou překonaná, tvrdí věda. Argument s chromozomy X a Y je pouze voda na mlýn s důkazy

Autor: Martin Lyko
Darovat spermie mohou zdraví muži ve věku od 18 do 40 let
TĚLO & MYSL

Jak se darují spermie? Odběrů může být až deset, na finanční náhradu si počkáte půl roku

Autor: Martin Lyko
S barvou vlasů vám fenolový peeling nepomůže, odstranit hluboké vrásky a vrátit pleti část jejího napětí ale umí (ilustrační foto)
STYL

Jak na obličej mladší o 20 let? Nechte si ho sloupat kyselinou. Videa ze sociálních sítí ukazují neuvěřitelné výsledky chemického ošetření

Autor: Martin Lyko
Za toaletami v letadlech je velká věda
CESTOVÁNÍ

Unikátní záchodová věda aneb Co vše jste netušili o fungování toalet v letadlech a z nebe padajících „překvapeních“

Autor: Mirka Dobešová
Existuje něco jako "optimální počet" sexuálních partnerů/ek?
HOT!

Kolik sexuálních partnerů je až moc? Aneb lžeme a měříme dvojím metrem – co u mužů oslní, u žen a gayů pobouří

Autor: Mirka Dobešová
Ideální mužský zadek je vyrýsovaný směrem dozadu, není ovšem příliš široký do stran
STYL

Jak vypadá dokonalý mužský zadek? Kuriózní studie odhalila, jaká pozadí jsou nejatraktivnější

Autor: Martin Lyko
Misionářská poloha není jen pro heteráky
HOT!

Jak mají gayové sex? Povědomí, které mají heteráci, je přinejlepším zkreslené. Kdo si dovádění mezi muži vyzkoušel, zná rozdíl

Autor: Martin Lyko
Kariéra sexu a peněz vypadá možná lákavě, může být ale pěkně temná
HOT!

5 bývalých pornoherců se svěřilo, jak skutečně probíhá práce před kamerou

Autor: Martin Lyko
Orgasmy jako takové jsou předmětem zkoumání vědců už mnoho let, a přesto o nich nevíme ještě úplně všechno
AKTUALITY

Věděli jste, že lesby mají více orgasmů než heterosexuální ženy? Nejnovější výzkum pomáhá vysvětlit, proč tomu tak je

Autor: Michal Černý
Vzdělání má jistě význam, ovšem o inteligenci často nesvědčí
LIDÉ

Blbneme. Vysoká škola již není záruka inteligence, ukazuje výzkum. Proč je dle vědců důležitost vzdělání pro dosažení úspěchu tatam?

Autor: Mirka Dobešová

E-Shop