Štěstí si za peníze nekoupíš? Nesmysl. Bohatství větší spokojenost skutečně přináší, říkají odborníci
Straight friendly
Zdroj: Adobe Stock

Štěstí si za peníze nekoupíš? Nesmysl. Bohatství větší spokojenost skutečně přináší, říkají odborníci

Štěstí je prý jen muška zlatá a za peníze ho nejde koupit. Aspoň to si rádi myslíme, jak ale ukázala studie držitele Nobelovy pamětní ceny za ekonomii Daniela Kahnemana a jeho kolegy Matthewa Killingswortha, není to úplně pravda. Zjistili totiž, že lidé s většími příjmy jsou opravdu šťastnější. Tedy až na pár výjimek.
Martin Lyko Martin Lyko Autor
7. 12. 2023

Vedou peníze ke štěstí? Tak to je otázka, o jejíž řešení se přou filozofové i obyčejný lid po staletí. A taky dva přední světoví vědci Daniel Kahneman a Matthew Killingsworth. Svou odbornou rozepři ale nakonec využili k tomu, aby výzkum v této oblasti posunuli zase o něco dál, a publikovali novou studii. A dokázali to, co jsme možná už všichni tušili, ale nechtěli jsme si připustit: Víc peněz znamená opravdu větší štěstí. Zároveň ale vyvrátili dříve určenou hranici bohatství, na které se měl růst osobního pocitu štěstí zastavit.

Buďme ale konkrétní. Studie, kterou Kahneman a Killingsworth publikovali letos na jaře, nezkoumala doslova to, jestli si lze za peníze koupit štěstí (což by šlo asi blbě, když štěstí má pro různé lidi různou podobu), ale zkoumala, jak se u lidí mění subjektivní pocit štěstí ve vztahu k jejich příjmům. Jsou šťastnější, když vydělávají víc?

Místo sporu spolupráce

Zmíněnou původní „hranicí štěstí“ byl roční příjem 75 000 dolarů, asi 1,7 milionu korun. Přišel s ní v roce 2010 právě ekonom a psycholog Daniel Kahneman ve své studii, jejímž závěrem bylo, že „duševní pohoda roste s výší příjmů, ale na hranici ročního příjmu 75 000 dolarů se vývoj zastavuje“.

Matthew Killingsworth z Wharton School při University of Pennsylvania v roce 2021 v jiném výzkumu ovšem zjistil, že růst štěstí se na hranici 75 000 dolarů nezastavuje, ale pocit pohody roste se zvyšujícím se příjmem i daleko nad 200 000 dolarů (cca 4,5 milionu korun) za rok.

Místo hádek o to, kdo má pravdu, se ovšem oba špičkoví vědci rozhodli, že začnou spolupracovat a pokusí se dojít toho, kde leží ta opravdová pravda. A provedli třetí studii. Zároveň ji ale postavili tak, že si svůj výzkum navzájem kritizovali.

Nedostatek boháčů

Studie se zúčastnilo 33 391 dospělých lidí ve věku od 18 do 65 let žijících ve Spojených státech, jejichž roční příjem byl aspoň 10 000 dolarů (cca 225 000 korun) za rok. Problém měli ovšem autoři, když hledali opravdu bohaté lidi. Pro skupinu nad 500 000 dolarů (11 milionů korun) ročně tak nemají prý dostatečná data.

A jak měřili štěstí lidí? Použili k tomu aplikaci Track Your Happiness („Zaznamenávej si své štěstí“), kterou Killingsworth vyvinul. Pomocí ní pak v náhodných okamžicích dne měli lidé uvést, jak šťastní se zrovna cítí. Jak uvedl Killingsworth, vypadalo to tak, že „opakovaně v náhodných momentech během dne lidem posílali upozornění, aby odpověděli na otázku ‚Jak se právě teď cítíš‘ na škále od ‚velmi špatně‘ po ‚velmi dobře‘“.

<Path> Seznamte se s Bitcoin: Platidlo budoucnosti, které se těží, ovšem bez krumpáče. K čemu slouží a jak jej získat?Zdroj:

Nešťastná menšina

Tím hlavním, co studie prokázala, je skutečnost, že pocit štěstí roste s bohatstvím i v případě vysokých příjmů. Což v překladu znamená, že čím víc má někdo peněz, tím je šťastnější. A je to tak, i když je třeba milionář. Výzkum ale zároveň odhalil existenci určité „nešťastné menšiny, jejíž nešťastnost s růstem příjmů do určitého momentu ustupuje, ale za touto hranicí se dále nevyvíjí“.

Jde asi o 20 % lidí a důvodem k jejich nešťastnosti jsou typicky věci, které nelze penězi snadno „odstranit“, například zlomené srdce, truchlení nebo klinická deprese. Duševní nepohoda u těchto lidí klesala s nárustem příjmů do 100 000 dolarů (2,25 milionu korun) ročně, ale nad touto hranicí jen velmi málo.

Za zmínku taky stojí, že peníze očividně štěstí ovlivňují různě intenzivně. U lidí s nízkými příjmy roste s jejich nárustem pocit pohody výrazněji než u těch, kdo mají příjmy vysoké. Na grafu, kde bude svislá osa určovat štěstí a vodorovná příjem, tak pomyslná křivka nejprve prudce stoupá a později se začne vyrovnávat.

Zdroj: Giphy

Jak si koupit štěstí

Jak jsme již uvedli, výzkum neměřil, proč jsou lidé s vysokými příjmy šťastnější, jen zjistil, že tomu tak je. Zůstává totiž pravdou, že peníze jako takové život nenaplní, naopak ho můžou zkomplikovat. Pokud totiž k penězům někdo přistupuje z perspektivy vázanosti bez užívání si jich, mohou jeho snahu vést naplněný život těžce hendikepovat.

Tím, co dělá člověka šťastným, jsou možnosti, které se mu s dostatkem peněz otevírají. A logicky tak platí, že čím víc je peněz, tím víc je možností. Stále tak platí heslo, že peníze by měly sloužit nám a ne my penězům.

Tipy redakce

Jednou z rad, jak si pomocí peněz „koupit“ víc štěstí, kterou lidem dává John Coleman, autor knihy HBR Guide to Crafting Your Purpose (HBR průvodce, jak budovat svůj smysl, HBR = Harvard Business Review), je dávat přednost zážitkům před věcmi. „Pokud materiální statky vedou ke srovnávání, pak se spojují s poklesem spokojenosti,“ varuje. Může se totiž stát, že se z nakupování stane honba za tím, abyste měli ještě lepší auto, větší dům, větší televizi, značkovější oblečení. Než soused, než švagr, než kolega v práci. Místo toho Coleman radí pořizovat si zážitky, a to nejlépe takové, které vystavují člověka novým zkušenostem a jsou sdíleny s ostatními. Jako příklady uvádí dovolenou s kamarády do nějakého exotického místa nebo doprovázení partnera na služební cestě, díky čemuž se střetnete s novými věcmi a ještě mu pomůžete.

Jak navíc ukázala psychologická analýza z roku 2013, štěstí plyne také z pomoci druhým. Zní to možná jako samaritánská propaganda, ale data ze 136 zemí světa prokázala, že „utrácení prosociálním způsobem se na světě váže s větším štěstím, a to v bohatých i chudých zemích stejnou měrou“. „Lidé na světě emocionálně benefitují z používání svých finančních prostředků na pomoc druhým.“

Chcete-li tak být díky penězům šťastní, je jejich neúčelné hromadění à la strýček Skrblík špatnou volbou.

Zdroj: pnas.org, washingtonpost.com, selfdeterminationtheory.org, hbr.org, apa.org

Populární
články

Pravda vyšla najevo až roky po rozvodu
LIDÉ

Rozhovor s otcem a dcerou: „Že má táta přítele, vím až od sedmnácti let. Mrzí mě, že si nemyslel, že bych ho podpořila,“ říká žena

Autor: Irena Piloušková
Tuto fotogrfii má Matějosvký v e-shopu. Lépe ukazuje vzor i skutečnou barvu povlečení
STYL

Z prémiové bavlny se nebude chtít vám ani milencům. Luxusní kvalitu textilu Matějovský potřebujete vyzkoušet na vlastní (holou) kůži

Autor: Martin Lyko
Sexuologické odělení brněnské FN provozuje gynekologickou ambulanci pro trans lidi
AKTUALITY

Gynekologická ambulance pro trans lidi v Brně je první v Česku. Nabízí komfortní prostředí lidem procházejícím tranzicí

Autor: Martin Lyko
Kolik designů dokážeš smíchat, tolikrát jsi člověkem
Trendy & Styl 2024

Jaké jsou letos trendy bytového designu? Porovnali jsme nabídku čtyř velkých hráčů na trhu!

Autor: Michal Černý
Jako NE rovnosti lásce a práv, tak působí zamítnutí manželství pro všechny páry
LIDÉ

Zklamání: „Politici si myslí, že gayové a lesby jsou horšími lidmi,“ říká Czeslaw Walek k zamítnutému manželství pro všechny páry

Autor: Martin Lyko
Lounge bar vznikl pod taktovkou společnosti Dejsiprostor
KULTURA

Vedle nové lávky vzniká nový lounge bar. Díky venkovnímu posezení to bude v létě hit!

Autor: Rozálie Růžičková
V minulosti jednu postel sdílelo více lidí - i těch, co si byli cizí
LIDÉ

Postele plné cizích lidí byly dřív běžné a měly řadu výhod. Richard Lví srdce spával s Filipem II., královna Alžběta I. se služebnými

Autor: Mirka Dobešová
Muž si v monogamním vztahu připadá jako v řetězech
LIDÉ

„Jeden partner do konce života? Přítele miluju, ale děsí mě to!“ přiznává muž v otevřeném rozhovoru o monogamii

Autor: Irena Piloušková
LIDÉ

Psycholog Jeroným Klimeš šokoval výroky o promiskuitě gayů, odborníci od něj dávají ruce pryč

Autor: Michal Černý
Svatba a manželství? Zapomeňte, gayové a lesby
AKTUALITY

Jak jsme opět na plné čáře „projeli“ šanci na rovnost a lesbám a gayům plivli do tváře (a ještě za to čekáme ovace)

Autor: Mirka Dobešová

E-Shop