Pro vyrýsované tělo se inspirujte v cvičební praxi starých Řeků. Obešli se bez fitka, proteinových nápojů i diet, i tak vypadali skvěle
Kde hledat předobraz ideálního muže?
Dnešní muži mají v podstatě nepřeberné množství možností, co se budování kondice týká. Fitka jsou prakticky na každém rohu, stejně tak i osobní trenéři jen čekají, až se člověk rozhodne konečně rozhýbat. Jsou tu chytré aplikace, které k pohybu motivují, stejně tak i podobně chytré hodinky… Takže by se dalo předpokládat, že dnešní muž je mužem, který je z hlediska celé historie lidstva nejvíce v kondici. Jenže opak je pravdou. Obezita se šíří jako epidemie a mnozí místo pravidelného pohybu raději volí čas strávený na gauči. A tak nám vzor skutečně ideálního a atleticky stavěného muže musí poskytnout doba dávno minulá, starověké Řecko. Právě tehdy byli muži opravdu ve skvělé kondici a jejich muskulatura byla záviděníhodná – a to přitom vůbec neznali žádné testosteronové boostery, proteinové prášky a o správné skladbě jídelníčku neměli ani páru.
Starořecká inspirace
Podle legend byl starořecký atlet Milón z Krotónu tak silný, že dokázal přetrhnout šňůru uvázanou kolem vlastní hlavy jen silou vlastního čela. V 6. století před naším letopočtem tento impozantní zápasník šestkrát vyhrál na tehdejších olympijských hrách. Své svaly měl prý tak dokonale pod kontrolou, že je dokázal napínat a uvolňovat podle pohybů soupeře. Jak se mu to podařilo? I když neměl k dispozici žádné činky ani sestavený trénink, cvičil tak, že zvedal tele. A zvedal ho, i když rostlo – až do chvíle, kdy z něj byl pořádný býk. A pak jej prý – předtím, než jej zabil a snědl – nosil na ramenou…
Jelikož dospělý býk může vážit až tisíc kilo, samozřejmě se jedná o nadsázku. Milónův výkon by jinak překonal nejtěžší mrtvý tah v historii. Ovšem bez ohledu na to, že historie samozřejmě mnohé „přidává“, popsaná technika v sobě vlastně odráží moderní princip označovaný jako „progresivní přetížení“, kdy se v průběhu času postupně přidává váha pro budování svalů. Co tím chceme říct? Že starověcí Řekové sice měli jen základní znalosti o lidské fyziologii a využívat mohli pouze úplně základní vybavení, ale jejich metody cvičení a posilování byly mnohem sofistikovanější, než by kdo čekal. Co si tedy ze starořecké cvičební praxe osvojit?
Tělo jako základ
O kalistenice jste nejspíš již slyšeli. Systém cvičení, který využívá vlastní tělesnou hmotnost ke zlepšení síly a kondice, přitom pochází právě ze starověkého Řecka (a samotný termín kalistenika je pak složen z řeckých slov Kalos – krása a Stenos – síla) a původně se jednalo o podporu zdraví, krásy a síly dětí ve školách. A jaké jsou výhody takového tréninku? „Jednou z největších výhod kalisteniky je, že ji můžete dělat kdekoliv, aniž byste potřebovali drahé vybavení nebo členství v posilovně. Vše, co potřebujete, je vaše tělo a otevřený prostor, abyste si mohli skvěle zacvičit,“ vysvětil trenér kalisteniky Tayo Awoderu.
Konkrétních cviků, které lze provádět, pak existuje celá řada, stačí si jen vybrat. „Kalistenické pohyby napodobují přirozené pohyby těla, jako je tlačení, tahání, dřepy, skákání. Tento typ tréninku zlepšuje funkční sílu, což pomáhá jak při každodenních činnostech, tak i sportovních výkonech,“ dodal Awoderu.
Odpočinek je třeba
Ačkoliv staří Řekové samozřejmě kromě kalisteniky provozovali i mnoho dalších typů cvičení – např. posilovali tak, že drželi čtyři koně současně, tahali těžké pytle (slabší muži naplněné moukou, ti silnější pískem), házeli diskem, zvedali kameny apod. – samozřejmě věděli, že nutností je také odpočinek. Populární byl systém označovaný jako tetráda. „Systémem tetrád rozumíme cyklus čtyř dnů, z nichž každý je věnován jiné činnosti,“ popsal řecký sofista Filostratos. A dalo by se říci, že princip je stejný jako v případě moderních technik střídajících tvrdý trénink s odpočinkem. Ve starověkém pojetí se jednalo o den krátkých intenzivních tréninků, den maximálního fyzického vypětí, den relaxace a den mírného cvičení. Panovalo pak přesvědčení, že tělo je nejlépe připraveno na optimální výkon během několika dní po intenzivní námaze a odpočinku.
Víno, ženy, zpěv?
Staří Řekové si také byli vědomi toho, že právě střídmost je klíčem k úspěchu, a to ve všech možných ohledech. Tedy, co se přímo sportovců týká, dle některých je pro ně vhodnější přímo sexuální abstinence. Aby nebyli v pokušení, ženám bylo dokonce zakázáno navštěvovat mužské tréninkové a soutěžní arény…
„Jednou nebo dvakrát se opijte, ale ne přehnaně, mějte pohlavní styk po střídmém požití vína a zvolněte cvičení,“ tvrdil ale Hippokrates v souvislosti s nutností potréninkové regenerace a odpočinku. Ať už se ale rozhodnete přistoupit ke svému vlastnímu tréninku jakkoliv (tedy, toho býka bychom úplně zvedat nedoporučovali…), v řadě základních principů se pro inspiraci do historie jistě obrátit můžete. Ostatně, kdo by nechtěl mít tělo jako muži, které lze i dnes stále obdivovat v podobě antických soch?
