8 snadných návyků amerických veteránů, které prodlouží váš život o více jak 20 let. Osvojit si je může úplně každý
Žij zdravě – žij déle
I když řada zdravotních potíží přichází z čistého nebe, jsou i takové, které souvisejí s tím, jak žijeme. Z toho tedy plyne, že některým se lze s troškou snahy vyhnout, své zdraví podpořit a pozitivně tím ovlivnit i délku svého života. Přesně to nyní ukazují hlavní závěry výzkumu, dle nějž na zdravém životním stylu rozhodně záleží. „Muži, kteří budou mít ve věku 40 let osvojených osm klíčových návyků, budou žít v průměru o 24 let déle než muži, kteří žádný z těchto návyků nemají,“ tvrdí totiž vědci.
A o jaké že jde tedy návyky? Jsou jimi pravidelný pohyb, žádné kouření, žádné opiáty, zvládnutý stres, zdravé stravování, střídmá konzumace alkoholu, dostatek spánku a harmonické vztahy. Kromě toho výzkum také poukázal na důležitost dobrého duševního zdraví. „Nikdy dříve nikdo nekvantifikoval, jak život s úzkostí nebo depresí souvisí s úmrtností. Prostřednictvím naší studie jsme se dozvěděli, že duševní problémy byly spojeny s 8 % předčasných úmrtí,“ uvedl hlavní autor studie Xuan-Mai Nguyen, který je specialistou na zdravovědu a působí na ministerstvu pro záležitosti veteránů.
Ačkoliv spojitost mezi vzdáním se těchto návyků (či spíše rovnou zlozvyků) v konečném důsledku nemusí být nijak překvapivá, teprve nyní vědci došli k poznání, jak velký vliv v součtu mohou mít na délku života. Díky analýze lékařských záznamů a dotazníků více jak 700 tis. lidí zapsaných do rozsáhlého programu Million Veteran Program, tedy celostátní reprezentativní studie amerických veteránů, bylo možné zjistit, co přesně se v délce dožití promítá.
Faktem tedy je, že např. kouření zvyšuje riziko předčasného úmrtí až o 45 %, chronický stres o 20 % a špatné sociální vztahy o 5 % (konkrétně osamělost je pak větší rizikový faktor pro předčasné úmrtí než obezita a fyzická nečinnost). A největší dopad na zkrácení délky života o 30-45 % pak má kombinace nízké fyzické aktivity, užívání opiátů a kouření. O celých 20 % délku života zkracuje kombinace vystavení stresu, špatné stravě a špatné spánkové hygieně. Výzkumníci tedy tvrdí, že tyto výsledky zároveň poukazují na důležitou roli faktorů životního stylu při vzniku chronických nemocí, jako jsou cukrovka 2. typu nebo srdeční choroby.
Zdroj: Giphy
Žít jako asketa?
Jak také studie prokázala, v případě mužů, kteří si osvojili všech osm zmiňovaných návyků, pak došlo také ke snížení rizika úmrtí z jakékoliv příčiny o 13 %. Možná si teď říkáte, že vzdání se výše vyjmenovaných požitků vlastně znamená, že byste se měli rozhodnout pro „život askety“. A pokud tak neučiníte, je vše ztraceno. Ale není tomu tak – a netřeba hned házet pomyslnou flintu do žita. „Byli jsme opravdu překvapeni, jak velký přínos má přijetí byť jen jednoho, dvou či tří těchto zvyků,“ shrnul také Nguyen.
Nakonec je ale pravdou, že v mnoha ohledech jsou jednotlivé zvyky vzájemně provázány – pokud totiž budete lépe spát, budete mít také více energie na pohyb (dle výzkumu je dostačující každodenní půlhodina střední či intenzivní fyzické aktivity) a cvičení a menší chuť na potraviny plné škrobu. Navíc – pokud člověk dobře spí, v podstatě to také znamená, že předtím nepožil větší množství alkoholu (není přitom nutné být úplným abstinentem, podle vědců člověku nijak neublíží, pokud si jednou v týdnu alkoholický nápoj dopřeje).
Nic není ztraceno
Ačkoliv se nová zjištění týkají prodloužení života v případě, že si člověk všech osm zvyků osvojí do věku 40 let, rozhodně to neznamená, že následně již žádné pozitivní změny nemají smysl. Tato pomyslná hranice se týká jen maximalizace kýženého efektu (tedy až 24 let života navíc v případě mužů a 21 let v případě žen). „Náš výzkum jasně prokázal, že zdravý životní styl je důležitý jak pro veřejné zdraví, tak i osobní pohodu. Čím dříve člověk začne, tím lépe. Ale i když uděláte jen malou změnu třeba ve svých padesáti či šedesáti letech, stále to bude pro vás prospěšné,“ uzavřel tak Nguyen. Jednoduše řečeno, na to, aby člověk začal žít zdravě (nebo zdravěji), není nikdy pozdě.
