Ještě chvíli cvičit a zemřel by. Z rande na operační sál. To jsou jen dva z mnoha příběhů mužů, které semlel tlak na dokonalost
Minulé léto se Jakeb po těchto poznámkách pokusil o sebevraždu. Se svým příběhem se podělil médiím. Věří totiž, že není sám v této pasti ve své hlavě, která ho nutí měnit se, nevěřit si a ničit se.
„Chlapi s úžasnými těly mají pozornost," říká Jakeb, který se se svým příběhem naštěstí netají, a pomáhá tak široké veřejnosti pochopit, jaké to je. „Nechodil jsem na rande, protože jsem se bál, že mě lidé uvidí v reálném životě. Upřímně bych podstoupil plastickou operaci, kdybych si to mohl dovolit."
Namísto operace se před pár lety Jakeb uchýlil k anabolickým steroidům – drogám třídy C, které lze zneužít k nabrání svalové hmoty. „Cvičením jsem dosáhl určité váhy, ale nemohl jsem se zvětšit. Přesto jsem si začal v hlavě vnucovat, že musím být větší," říká. „Můj kamarád řekl, že zná dealera se steroidy, tak jsem si řekl, že to zkusím v malé dávce, abych viděl, co se stane." Tak začal jeden velký životní sešup. Namísto, aby si tento muž pomohl ze svého trápení, začalo se jen vršit.
Velký problém je, že anabolické steroidy mohou být návykové a Jakeb brzy zjistil, že nemůže přestat. „Dosáhl jsem velikosti, kterou jsem chtěl, ale ani tak jsem se necítil dostatečně dobře," říká. „Stále jsem chtěl víc. Bylo to, jako by na mě zlý hlas v mé hlavě křičel, že pořád jsem hubený."
Jakeb měl svou druhou téměř smrtelnou zkušenost v listopadu minulého roku, kdy – po několika letech těžkého užívání steroidů – prodělal srdeční selhání. „Nemohl jsem dýchat, nemohl jsem spát, byl jsem jen pár dní od smrti," říká. „Kardiolog mi řekl, že kdybych si dal ještě jednu injekci nebo šel ještě párkrát do posilovny, zemřel bych."
Měsíce poté Jakeb přestal brát steroidy a ztratil část objemu. Stále má zdravotní problémy a musí docházet do nemocnice. „Vůbec to nestálo za to," říká a varuje tím všechny. Jakeb totiž není sám, kdo podstupuje drastická opatření, aby se líbil mužům.
Organizace LGBT Foundation varovala, že problémy s obrazem těla se stávají v mezi gayi stále rozšířenějšími. Tvrdí, že gayové a bisexuální muži jsou mnohem náchylnější k sebedestrukci způsobené pocity fyzické nedostatečnosti než heterosexuální muži, kteří s nimi samozřejmě také bojují.
BBC proto zapátralo a našlo během chvíle hned několik mužů, kteří přiznali, že přistoupili k extrémním krokům, aby změnili svá těla – včetně užívání steroidů a plastické chirurgie. To vše jen aby byli „přijatelní" pro ostatní gaye. Několik z nich potvrdilo Jakebova slova, že tlak ze sociálních médií a seznamovacích aplikací zhoršuje jejich problémy s obrazem těla.
Například James Brumpton – softwarový inženýr z Lincolnu – se ocitl v podobném trápení poté, co se seznamoval s mužem v místním gay baru. Když šel k tomuto muži domů a sundal si tričko, jeho rande se na něj podívalo a udělalo znechucený zvuk. Tato zkušenost vedla k rozhodnutí podstoupit abdominoplastiku – známou také jako zákrok zpevnění břicha. „Připustil jsem, aby mě jiný muž ovlivnil do té míry, že jsem si doslova nechal část sebe odstranit," přemýšlí nahlas zpětně.
A co hůř, Jamesova operace se nepovedla. Zůstaly po ní trvalé jizvy, což ho ještě více přimělo ke stále většímu zaměření na své tělo. „Muž, se kterým jsem chodil, mi jednou řekl, že bych si měl jít koupit džíny do oddělení pro těhotné ženy, protože mám široké boky,“ vypráví James o další ráně pod pás, která ho stojí sebevědomí.
Podle nejnovějších čísel zveřejněných Britskou asociací estetických plastických chirurgů (Baaps) bylo v roce 2018 provedeno u mužů o 18 % abdominoplastik více než v předchozím roce. „Někteří pacienti nepotřebují chirurgii, potřebují psychologickou pomoc, a i ti pacienti, kteří potřebují chirurgii, musí být řádně informováni o všech možných rizicích," říká tamní odborník Afshin Mosahebi.
Velké nároky na to, jak by měl gay vypadat, se ale nenesou jen zahraničím. My jsme často prostřednictvím autorských článků i rozhovorů upozorňovali na tísnivé hranice rádoby „normálního“ vzhledu, který se stal jakousi alfou a omegou jak seznamování, tak (sebe)hodnocení řady homosexuálních mužů. Nároky, které jsou na tyto lidi kladeny, jsou často přísnější než na heterosexuály. Gay má být podle takového úzkého uvažování prostě vyrýsovaný, vyžehlený, s dokonalými zuby, vlasy a ideálně by ještě měl mít vysoké vzdělání a prestižní job. A to sakra není malá nálož na jednu citlivou duši, která žije v prostě lidském těle.
Nyní se běžně kliniky estetické medicíny doslova chlubí tím, že jsou gay friendly a že vítají čím dál více mužů. Nám se to líbí proto, že ceníme inkluzivní přístup a otevírání dveří mezi stereotypně mužským a ženským světem. Ovšem kromě nárůstu gay pozitivního přístupu to také možná znamená, že se tito lidé do ordinací dostavují čím dál častěji. Je to skutečně jen tím, že mohou a cítí se vítáni?
Závěrem je nutno říct, že se LUI ani já osobně nijak nestavíme proti jakýmkoli úpravám na kráse. Každý jsme sám sobě architektem. Naše tělo, náš chrám a nikomu není ani co by se za nehet vešlo do toho, co si přejete vylepšit. Jsme plně otevřeni tomu, že lidé běžně navštěvují kosmetické kliniky a plastické chirurgie. Pokud to děláte proto, že z toho máte radost a činí vás to šťastnějšími ve své schránce, fandíme vám! Péče o sebe samého je moc důležitá! Avšak pokud je váš výlet za změnou dílem zoufalství a kruté (sebe)kritiky, chceme tímto článkem dát vědět, že v tom nejste sami. Snad vám alespoň toto vědomí pomůže překonat tu tíhu, kterou s sebou nesete a věříme, že první bude dobré promluvit s odborníkem nikoli na úpravu zevnějšku, ale hojení duše.
