Zhubnul 66 kilogramů! Cesta z obezity byla pro Ondřeje těžká. Ne však těžší než vztah, který jej do stavu sebedestrukce dostal
Rozhovor
Zdroj: archiv Ondřeje Proška, se svolením
<Path>

Zhubnul 66 kilogramů! Cesta z obezity byla pro Ondřeje těžká. Ne však těžší než vztah, který jej do stavu sebedestrukce dostal

Ondřejovi Proškovi je 42 let, narodil se v Sokolově, ale celý profesní život (tedy dvacet let) žije v Praze. Dlouho pracoval v bance a teď je tzv. na volné noze. Pracuje v PR, reklamě a ve vinotéce s italskými víny. Žije na pražském Břevnově a má kocoura. Je ve znamení blíženců a mezi jeho koníčky patří hlavně sport – běh, HITT, plavání a chůze venku. Rád vaří, jídlo má totiž rád. Stejně jako styl, módu a kulturu. Volný čas rád tráví s přáteli v nějaké fajn kavárně v Praze a poslední dobou s kamarádem Honzou podnikají výlety. Rád se věnuje Instagramu a baví ho podcasty, které chce začít s kamarádkou Dianou i nahrávat. Je single a má dva syny. A co je pro náš rozhovor hlavní – Ondra dokázal něco, po čem touží mnoho lidí: Opravdu hodně zhubnout a postarat se tak nejen o svůj vzhled, ale především zdraví.
Irena Piloušková Irena Piloušková Autor
4. 10. 2023

Ondro, otevřeně jste ochoten hovořit o velmi složité osobní situaci. Co vás motivuje svůj příběh zveřejnit? Co chcete předat ostatním?

Jednak by se člověk neměl schovávat do své ulity a měl by vědět, že je tady vždycky někdo, kdo mu pomůže – ať už rodina, přátelé nebo i někdo úplně cizí.

Taky chci veřejně poukázat na to, že obezita je nemoc, která vás dokáže zabít. Víte, že morbidní obezitou ve světě trpí přibližně 884 000 000 lidí? To je docela velké číslo. Proto jsem se rozhodl svůj příběh zveřejnit. Kdyby aspoň někdo začal o změně životního stylu uvažovat, udělalo by mi to obrovskou radost. Stačí se podívat kolem sebe, kolik obézních lidí tady mezi námi bohužel je.

Když navážu vaším příběhem: Je vám 42 let. Do nějakých sedmadvaceti jste nikdy neměl váhu, kterou by bylo potřeba redukovat. Něco se ale změnilo v roce 2008. Co to bylo?

Ano, musím podotknout, že jsem vždy rád sportoval a byl aktivní. Pak jsem ale začal žít s mým expartnerem. Bohužel to byl tyran. Z toho období si moc nepamatuji, jen vím, že každý den probíhaly hádky, neustálé ponižování, takové to jen tak ze srandy – před přáteli –, že mám malý penis, což přitom to není pravda (smích). Postupně se situace zhoršila natolik, že jsem se začal přejídat. Myslel jsem, že z takového vztahu není šance na únik, že už takhle budu žít napořád. Nerad na to období vzpomínám, bylo to velmi frustrující. Pamatuji si třeba, že když mi volala kamarádka, kterou on neměl rád, tak mi vyrval telefon z ruky a hodil s ním o zeď.

Taky musím říci, že jsem se asi v té době neměl rád, nepřistupoval jsem k sobě tak jako dnes. Naštěstí díky odborníkům, mé rodině a přátelům se mi podařilo všechno změnit.

Jaká byla vaše nejvyšší a nejnižší váha za dobu dospělosti?

Nejvíce jsem měl cca 160 kg a nejméně asi teď 94 kg. Musím ale říci, že měřím 188 cm, takže v současné době je to ideální kombinace. Dnes i díky myšlení a pozitivnímu přístupu k životu vypadám asi nejlíp, jak jsem kdy vypadal.

Kdy jste si uvědomil, že co je moc, to je moc? Kdy vás poprvé napadlo, že jste za hranicí, za kterou jste nikdy nechtěl jít, ale skončil jste tam?

Paradoxně už v tom vztahu, tedy někdy v roce 2012 a 2013. Ale partner tehdy o žádném hubnutí nechtěl slyšet. To jsem měl asi 130 kg a podařilo se mi pak ještě 30 kg nabrat, bohužel.

Umíte mi nějak více rozebrat partnerův vliv na vaši váhu?

Partner mi zakazoval veškeré aktivity – sport, přátelé… Chtěl abychom byli pořád spolu. Dnes se tomu už směju, i teď, když se o tom bavíme, mi to přijde úsměvné, ale tehdy to tak vtipné nebylo. V tu chvíli vůbec nevíte, co se s vámi a vaším tělem děje.

<Path> Sexy novoroční předsevzetí: Co radí vztahová koučka do nového roku?Zdroj: dailymail.co.uk, databazeknih.cz, essence.com, redakce

Myslíte si, že vám vaše tělo metaforicky zkoušelo říct, že byste měl z tohoto vztahu odejít? Že se s vámi skrze nabírání váhy snažilo komunikovat, dát vám důrazně najevo, že v takovém prostředí být nechce, že už má prostě dost, že se hroutí?

Pochopitelně. Pamatuji si, jak jsem jel tehdy na Spartu. A u stadionu býval Mekáč... Pokaždé, když jsem se ze stresu přejídal, věděl jsem, že je to špatně, že tím nahrazuji něco, co mi v životě chybí.

Podvědomě jsem si říkal, nevracej se domů, jeď někam, kde ti pomůžou. Jenže jsem věděl, že by to asi nedopadlo dobře. Navíc jsem měl doma psa a kocoura. Měl jsem za ně zodpovědnost.

Jak se vám nakonec povedlo z tohoto opravdu přinejmenším toxického, řekla bych dokonce násilného, vztahu odejít?

Byla to velmi složitá situace, ale za pomoci mé psychiatričky a mé rodiny jsme to zvládli. Asi nejdůležitější bylo (a to se vracím na začátek) začít o všech problémech mluvit. A jich bylo hodně. Prostě najednou to všechno prasklo a musel jsem si poskládat život znovu dohromady. Trvalo to fakt dlouho, ale povedlo se.

Tipy redakce

Vím, že jste podstoupil operaci, kterou lze laicky označit jako zmenšení žaludku. Bylo to pro vás jediné východisko? V této fázi už nebylo možno se spolehnout na cvičení a dietu, nebo prostě řekněme „zdravější životní styl“?

Když jsem přišel na OB kliniku poprvé, začali jsme s klasickou úpravou jídelníčku, ale moje tělo bylo po všech těch letech různých diet a pokusů zhubnout naprosto vyčerpané. Teď, když o tom spolu mluvíme, připadá mi to, že jsem byl životní troska obalená sádlem.

Když se mi podařilo za velkého úsilí pár kilo zhubnout, doporučili mi tehdy na OB klinice laicky řečeno zúžení žaludku. Není to tak drastická operace jako uříznutí žaludku a ani nemám cizí těleso v žaludku při bandáži. Můj žaludek je teď schopen pojmout stravu o objemu cca 150 ml. Nyní, 2 roky po operaci, je to asi už trochu víc, ale přiznám se, že na velké porce vůbec nemám chuť. Stačí mi zobat celý den.

Jak jste tuto operaci prožíval? Byly nějaké komplikace? Jste rád, že jste ji podstoupil, nebo byste dneska udělal něco jinak? A teď nemyslím to, že byste již nešel do toxického vztahu a nechtěl znovu přibrat. Myslím tím, jestli je něco v tom procesu „zotavování“ a návratu ke zdravé váze, co byste udělal jinak? Co byste poradil těm, kteří třeba nyní bojují s obezitou?

Nelituji. Operace trvala 45 minut, probíhala hladce v celkové anestezii, a druhý den jsem šel domů. Prožil jsem týden na tekuté stravě, pak 14 dnů na kaši, a od té doby jím ty moje malé porce. Když jdeme do restaurace, sním třeba jen polovinu porce, zbytek si zabalím. Číšníci na mě koukají… Jsem vysoký a mám 90 kg, takže jsem pořádný chlap, a vím, jak jim v hlavě jedou otázky. Tak jim říkávám: „Pánové, vážil jsem 160 kg, to bych se vám nelíbil tak jako teď!" Všichni se usmějí, občas řeknou něco jako: „Tomu nevěřím!“ Jen jeden takový hubený až vychrtlý mi řekl: „To jste byl určitě hezčí!" (smích)

Ale zpět k vaší otázce. Neměnil bych, všechno přišlo tak, jak mělo, i když operace z důvodu covidu byla dvakrát přesunuta a už jsem to chtěl vzdát, jsem rád, že jsem do toho šel.

A ani po operaci bych neudělal nic jinak. Já prakticky po týdnu začal plavat a chodit. Začal jsem na svém Instagramu postovat fotky s tím, jak se měním. To byla jízda. Ten nával pozitivní energie byl úžasný.

Mnoho lidí si přeje shodit, ale když na to přijde, nemají tak pevnou vůli. Jak si najít motivaci opravdu zhubnout? Co bylo vaším hnacím motorem?

Tak jednak to bylo zdraví. Měl jsem náběh na cukrovku, vysoký krevní tlak, moje srdíčko pracovalo za dva…

Pak pochopitelně móda. Víte, já uznávám body positivity, takže i když jsem měl kila navíc, tak jsem se dokázal hezky oblíknout. Ale co si budeme – při 160 kg to už nejde… Takže se pochopitelně ozvalo i moje narcistické já. A protože se teď mám rád, tak si dokážu konečně říct: „Ano, dneska Ti to sluší, Ondřeji!“

Další hnací motor jsou ti moji dva raubíři. Prostě i když se nevídáme denně (žijí se svou matkou), tak jim chci hlavně v budoucnu stačit.

A poslední věc: Když jsem letěl naposledy na dovolenou, když jsem měl ta obrovská kila, musel jsem mít v letadle dva pásy. Hrůza…

<Path> Přijetí LGBT lidí po česku: Děti na internetu čelí nejčastěji nenávisti kvůli odlišné orientaci a ze studu o útocích nemluví, ukazuje výzkumZdroj: hrc.org, nbcnews.com, irtis.muni.cz, ceskatelevize.cz, madinamerica.com

Chtěl byste něco vzkázat čtenářům na závěr?

Byl bych rád, kdyby se lidé měli více rádi, nehledali lásku u jiných, ale začali u sebe. Je to jako v tom letadle: Nejdřív dáte masku sobě, abyste se zachránili, a potom pomůžete tomu, kdo vedle vás pomoc potřebuje.

Závěrem chci říci, že jsem ne vždy v životě jednal tak, jak jsem měl. Prošel jsem si velmi složitým obdobím, spoustě lidem jsem i ublížil, což jsem nechtěl. Trvalo mi dlouho, než jsem našel tu správnou cestu. A budu rád, když můj životní příběh někoho inspiruje, posune dál. Je potřeba si uvědomit, že na všechny problémy se dá najít řešení. Neházejte flintu do žita, vždyť život je tak krásný! A pokud máte ty správné lidi na své straně, zvládne se vše. Dneska už to vím a děkuji za to.

Zdroj: Ondřej Prošek, IG profil @muz_a_mesto, redakce

Populární
články

Muž si v monogamním vztahu připadá jako v řetězech
LIDÉ

„Jeden partner do konce života? Přítele miluju, ale děsí mě to!“ přiznává muž v otevřeném rozhovoru o monogamii

Autor: Irena Piloušková
Kolik designů dokážeš smíchat, tolikrát jsi člověkem
Trendy & Styl 2024

Jaké jsou letos trendy bytového designu? Porovnali jsme nabídku čtyř velkých hráčů na trhu!

Autor: Michal Černý
Sexuologické odělení brněnské FN provozuje gynekologickou ambulanci pro trans lidi
AKTUALITY

Gynekologická ambulance pro trans lidi v Brně je první v Česku. Nabízí komfortní prostředí lidem procházejícím tranzicí

Autor: Martin Lyko
V minulosti jednu postel sdílelo více lidí - i těch, co si byli cizí
LIDÉ

Postele plné cizích lidí byly dřív běžné a měly řadu výhod. Richard Lví srdce spával s Filipem II., královna Alžběta I. se služebnými

Autor: Mirka Dobešová
Jako NE rovnosti lásce a práv, tak působí zamítnutí manželství pro všechny páry
LIDÉ

Zklamání: „Politici si myslí, že gayové a lesby jsou horšími lidmi,“ říká Czeslaw Walek k zamítnutému manželství pro všechny páry

Autor: Martin Lyko
Koláč jako od babičky? Žádný problém
CESTOVÁNÍ

Jak přijmout stárnutí, ukazuje vídeňská kavárna. Pracují v ní jen seniorky, které pečou koláče „jako od babičky“. A z podniku je hit

Autor: Mirka Dobešová
Než budete místo vstávání do práce přepočítávát štosy bankovek v županu, asi to chvíli potrvá. Pasivní přijmy jsou běh na delší trať
BUSINESS

Jak pracovat bez práce? Pasivní příjem, tedy nepracovat a získávat peníze, chce každý. Jak ale na to?

Autor: Martin Lyko
Bezpečný sex by mohl mít brzy zcela nové parametry
TĚLO & MYSL

Sexuální svoboda a bezpečný sex bez ochrany na obzoru. Pilulka „den poté“ riziko nákazy pohlavně přenosnými nemocemi výrazně snižuje

Autor: Mirka Dobešová
Svatba a manželství? Zapomeňte, gayové a lesby
AKTUALITY

Jak jsme opět na plné čáře „projeli“ šanci na rovnost a lesbám a gayům plivli do tváře (a ještě za to čekáme ovace)

Autor: Mirka Dobešová
Lounge bar vznikl pod taktovkou společnosti Dejsiprostor
KULTURA

Vedle nové lávky vzniká nový lounge bar. Díky venkovnímu posezení to bude v létě hit!

Autor: Rozálie Růžičková

E-Shop