„Spánkový rozvod“ je možná přesně to, co váš vztah potřebuje. Uchyluje se k němu stále více lidí a mnozí na tento nápad nedají dopustit. Dle odborníků má ale i nevýhody

Spát ve společné posteli je v naší kultuře vrcholem partnerského soužití. Považujeme ho za takovou samozřejmost, že se z něj dokonce stala metafora pro sex. Vždyť když se řekne „vyspat se spolu“, nikoho nenapadne, že jde jen o spánek. Spaní v jedné posteli je automatické.

Jenže spaní v jedné posteli může být taky problém. Třeba když jeden z partnerů musí v noci vstávat k dítěti. Nebo chodí často na záchod. Nebo se převaluje, krade peřinu, chce nechat puštěnou televizi, mluví ze spaní, chrápe, nesnáší, když se vedle něj někdo hýbe, vstává brzo do práce… Nekompatibilní spací návyky a potřeby můžou vést snadno k tomu, že i po osmi hodinách v posteli jsou ráno partneři nevyspaní. Kvalitní spánek je ovšem základem dobrého duševního i fyzického zdraví.

Co je „spánkový rozvod“?

Možná především špatné pojmenování. Pokud jste si totiž představili situaci, kdy manžel něco provede a manželka ho za to vykáže z postele na gauč, jste vedle. „Spánkový rozvod“ je totiž obyčejné spaní odděleně. Ne za trest, ale proto, že si to partneři sami vyberou.

Hlavní důvod, proč spolu některé páry nespí v posteli, je, že se vedle sebe prostě nevyspí. A je to častější, než byste si možná mysleli. Podle průzkumu International Housewares Association spí v samostatných ložnicích 1 pětina párů (21 %). Vzhledem k tomu, že 22 % z těchto lidí navíc uvedlo, že samostatně spát začali až během posledního roku, lze odhadovat, že jde o rostoucí trend.

Více v Galerii

Zdroje: Adobe Stock

Výhody odděleného spaní

Spánek je základním stavebním kamenem našeho duševního zdraví. Jak ukazují studie, dobrý spánek mírní deprese, úzkosti, stres, zlepšuje schopnost uvažovat a dokonce pomáhá proti psychózám. Když jsme naopak nevyspaní (a nemusíme si to ani aktivně uvědomovat), jsme podráždění, vzteklí, nemůžeme se soustředit, máme špatnou odpověď na stres. „Výzkumy ukazují, že když jsme dobře odpočatí, lépe komunikujeme, lépe interagujeme a také lépe fungujeme v otázkách intimity,“ říká americká psycholožka Susan Alberts.

Když máme ovšem spánek narušený a nemůžeme se dobře vyspat, tyto pozitivní efekty se ztrácejí a začnou se projevovat negativa. A ta jdou poznat ve všech oblastech života, včetně partnerského soužití. Pokud vám tak spaní v jedné posteli s partnerem z nějakého důvodu brání se dobře vyspat, projeví se to pravděpodobně i na kvalitě vztahu. Třeba i proto, že když jsme spánkově deprivovaní, máme problém druhým lidem důvěřovat.

Problémy s intimitou

I když se to nezdá, oddělené spaní může mít blahodárný vliv také na intimní a sexuální život partnerů. Když spolu nespíte v jedné posteli, stanou se intimní aktivity něčím, co si vědomě vybíráte. Sex, mazlení a podobné činnosti jsou aktivitami, které děláte společně, a aktivně se pro ně rozhodujete. Navíc máte také víc kontroly nad tím, v jakém stavu vás partner uvidí – už žádné nevyčištěné zuby po ránu nebo rozcuchané postelové vlasy.

Na druhou stranu to ovšem taky znamená, že si na intimitu musíte najít čas a věnovat se jí. Nevznikne jen tak mimochodem, když si jdete lehnout nebo se probouzíte. Nestane se vám, že partnerova ranní vzrušená anatomie povede k dopoledni v posteli. A také se od sebe můžete začít vzdalovat citově. „Spaní v samostatných ložnicích může vytvářet emoční distanci a oddělenost,“ vysvětluje Alberts. „Být spolu v noci v jedné ložnici má své kouzlo – soukromí, které vede k tomu, že se svým partnerem mluvíte způsobem, na který by vně takového prostoru nedošlo.“

Jak na „spánkový rozvod“

Krokem jedna, nebo možná krokem číslo nula, je si vůbec uvědomit, že vám společné spaní nevyhovuje. Nebo si přiznat, kde je zakopaný pes. Třeba to je partnerovo chrápání, které se snažíte vydržet, ale vlastně vás ubíjí, nebo jeho odchody do práce v 5 ráno berete jako nutné zlo, ale pokaždé si říkáte, jaká je škoda, že už pořádně znovu neusnete.

Spát v jednom lůžku není povinnost. A je proto naprosto v pořádku, když o nevyhovujících spánkových zvyklostech budete se svým partnerem mluvit. Nejen, že je to v pořádku, je to dokonce žádoucí! Otevřená a upřímná komunikace je pro fungující vztahy nezbytná.

Jakmile si s partnerem promluvíte o tom, že oddělené spaní neznamená, že ho nemáte rádi a nechcete s ním mít sex, ale znamená to, že potřebujete pečovat o své zdraví a také váš vztah (viz podrážděnost a negativní vliv z nevyspání výše), dejte si třeba týden oddělených nocí na zkoušku, po kterém si opět sednete a proberete, jaké si odnášíte dojmy a zážitky. A podle nich potom postupujte dál. Třeba zjistíte, že potřebujte spát samostatně, jenom když má partner ranní směnu.

Spánkový rozvod může být přesně to, co ve vztahu potřebujete. Přispěje k pohodě, uvolnění a dobrému zdraví. Akorát by to nemělo být řešení hlubších problémů. A teď máme na mysli hlavně zdravotní. Pokud vás ruší, že jde miláček pětkrát za noc na záchod, nebo že se opakovaně budí ze spaní, je třeba pátrat také po tom, proč se mu takové obtíže dějí.