Uberte a budete výkonnější. Produktivita neznamená nekonečné hodiny v práci. Kdo chce lepší pracovní výsledky, musí v práci nepracovat
Od rána do noci v práci, neustále na telefonu, práce prioritou číslo jedna, a přece nic nestíháte. Poznáváte se? Pak je na čase, abyste svůj přístup k práci přehodnotili a místo většího a většího množství času, které jí věnujete, začali věnovat čas sami sobě. A zjistili, že pak budete výkonnější, než kdybyste pracovali 24 hodin denně.
Zpomalit, pracovat méně a vyhradit si dostatek času na pauzy a odpočinek vám totiž nakonec pomůže být úspěšnější a produktivnější. A nejen to. Budete se u toho ještě navíc cítit zase jako lidi. Nejlepší čas na odpočinek je přitom překvapivě v práci.
Není totiž možné efektivně pracovat 8 hodin v kuse. Či snad ještě více. Mozek – a tělo – potřebují pro optimální výkonnost dostatek prostoru na odpočinek. A potřebují ho pravidelně. Nestačí proto, že v podvečer přijdete domů a padnete vysílením, ale je nutné, abyste si dělali přestávky i během toho, co jste v práci. Pauza na oběd je dobrá, ale chvíle volna by měly být ještě častější. „Odpočívání je základní součástí dobrého a chytrého přístupu k práci,“ vysvětluje Soojung-Kim Pant, autor knihy Odpočinek: Proč toho zvládnete víc, když děláte méně.
Odpočinek je produktivní
Pro mnoho lidí je paradoxní vědomí, že když budou pracovat kratší dobu, zvládnou práci lépe, než kdyby jí věnovali všechen svůj čas. „Produktivita není jen o tom, že máte výsledky, ale je o tom, že máte nejlepší možné výsledky. Je ale nemožné podávat svůj nejlepší výkon, pokud nejste dostatečně odpočatí,“ trefně poznamenává expertka na lidské zdroje LaShawn Davis. „Lidé, kteří kladou důraz na odpočinek,“ dodává Davis, „přistupují k práci plnější energie a připravení porvat se se všemi úkoly a výzvami, které potkají.“
Odpočívání zároveň neznamená nečinnost. Mozek je zapnutý pořád. A i když aktivně vědomě nepracujeme, stále v něm probíhají procesy a stále vstřebává a analyzuje informace, přemýšlí, vyhodnocuje a řeší problémy. A také je mnohdy kreativnější a svěžejší, protože není zahlcen stresem z toho, že musí daný úkol udělat teď. Jakmile vypnete a začnete odpočívat, hlava se uvolní a mnohdy se najednou dostaví kreativita a nápady, které tolik potřebujeme.
Mylný dojem lineární funkce
Budete-li navíc pracovat příliš dlouho, bude vaše produktivita nejen klesat, ale nakonec možná naděláte ještě víc škody než užitku. Většina z nás má díky školnímu přístupu tendenci automaticky si myslet, že pracovní výkonnost funguje na principu lineární funkce. Čím déle, tím větší výsledky. Dvě hodiny práce přinesou dvakrát tolik výsledků než jedna hodina. Čtyři hodiny dvakrát víc než dvě hodiny. Osm než čtyři, atd. atd.
Jenže tak to ve skutečnosti funguje jen u jednoduchých činnosti. Většina práce má po určitém čase bod, kdy každé další zvýšení zisku (množství odpracované práce) stojí víc prostředků než to předchozí. Odnést jeden nákup do třetího patra zabere tři minuty. Odnést pátý možná taky zabere tři minuty, ale s šestým už půjdete pomaleji, se sedmým ještě pomaleji a u patnáctého už to půjde třeba tak pomalu, že by bylo rychlejší si na pět minut odpočinout a vydýchat se, než se s ním hlemýždím tempem škrábat do schodů. – To je příklad fyzické práce, ale platí to i pro duševní výkon.
A může to být ještě horší. Když totiž překročíte i tento bod „klesajících výnosů“, dostanete se do fáze, kdy budou výsledky záporné. V případě s nákupem by to mohlo být třeba to, že upadnete a zraníte se. V práci to mohou být chyby z nepozornosti, jejichž náprava bude stát víc prostředků (času, energie, ale klidně i peněz), než jaký byl váš pracovní zisk.
Zabránit je tomu přitom jednoduché. Stačí si prostě včas odpočinout.
Jak na odpočinek v práci
Vpasovat do pracovního dne dostatek odpočinkových momentů, a vpasovat je tam bez výčitek, je možná pro někoho stejně těžké, jako práce samotná. Základním rada zní, že je třeba zbavit se dojmu, že „už udělám jenom tohle“ a pak si dám přestávku (třeba cestu na oběd). Protože z „už jenom tohle“ se stane klidně hodina práce a obědová pauza je v tahu, takže si jenom něco rychle zobnete u počítače a pořádný odpočinek se nekonal.
Zdroj: GiphyMáte-li problém s tím odejít od práce, která není hotová, zkuste si naordinovat hodiny jako ve škole. 45 minut práce, 10 minut přestávka. Nebo si interval upravte podle svých potřeb. A pak si klidně nastavte na mobilu časovač, který vás bude upozorňovat, že už je čas si odpočinout.
Někdy ale stačí i jen malé chvilky na to, aby mozek vydechnul a v uvolněném stavu vyrobil nový nápad nebo kreativní řešení. A takovou malinkou chvilkou může být třeba cesta do kuchyňky pro něco na zub nebo pro pití. Lepší než se se sklenicí vody vrátit k počítači, je ovšem si ji pomalu a v klidu vypít a třeba u toho koukat z okna, dát si pár klidných nádechů a udělat si z toho tři minuty osvěžení. Navíc další pauzička přijde, až se bude za hodinu vaše tělo chtít té vody zase zbavit.
Odpočinek by měl být nediskutovatelnou součástí vašeho pracovního času. Požadavky, abyste makali jako fretky a nikdy ne se nezastavili, jsou toxické a měli byste se vůči nim umět adekvátně vymezit. Žádná práce, žádný úkol a ani žádný plat totiž nestojí za to, že si zničíte zdraví.
