Toužíte po šťastnějším životě? Tak začněte dělat jen to, co dělat chcete
Být v životě šťastný – kdo by to nechtěl. Svoboda, volnost, radost, nadšení, energie. Probouzet se do nových dní, které jsou plné věcí, které nás nabíjejí a těšíme se na ně. Jenže to nejde, že… Povinnosti jsou povinnosti, práce je práce a prostě musíme dělat spoustu věcí, které se nám dělat nechce.
Až na to, že to je nesmysl. Protože pokud chcete být opravdu šťastní, pak se na věci, které dělat nechcete, musíte vykašlat. A musíte začít dělat to, co chcete. Když se nad tím totiž zamyslíte, nic jiného smysl nedává. Jak byste chtěli být šťastní, když nebudete dělat to, co vás šťastnými činí? A jak byste chtěli nebýt nešťastní, když budete dělat věci, které vás vysávají, otravují a vyčerpávají? Logika, lidičky, logika.
A taky hodně odvahy, musím rovnou dodat. Vystoupit ze světa toho, co „bychom měli“, na cestu vlastního štěstí a dělání jen toho, co opravdu chceme, není jednoduché. Protože kdyby bylo, děláme to všichni a vůbec nás nenapadne nad tím přemýšlet. Ale taky to není nemožné. Tady je několik tipů, jak začít žít tak, abyste byli šťastní.
Krok 1: Identifikujte problém
Abyste mohli začít žít život, jaký chcete, musíte si nejdřív uvědomit, že žijete něco, co nechcete. Nebo že něco takového děláte. Zní to jako jednoduchý úkol, ale v praxi je tohle uvědomění možná vůbec to nejtěžší. Dost často totiž automaticky děláme to, co od nás očekávají druzí. Ať už jsou to rodiče, ať už je to partner nebo třeba společnost jako taková. Může té být kariérní cesta, ale může to být také třeba způsob vedení partnerského a rodinného života. Jenže něco z toho možná dělat vůbec nechcete. A neuvědomujete si to. Co to je, ale jen tak z fleku úplně snadno nevymyslíte. Musíte se totiž zaměřit na své pocity.
Jak se cítíte v jednotlivých situacích? Naplňují vás radostí a těšením, nebo jste z nich nervózní a raději byste se jim vyhnuli? A jaká je vaše dlouhodobá duševní pohoda? Spíte dobře? Nebo před usnutím myslíte na „povinnosti“? Těšíte se na nové dny? Všechno to jsou ukazatele věcí, které chcete a nechcete dělat. A to, co nechcete dělat, vám škodí.
Krok 2: Identifikujte potřeby a tužby
Stejně potřebné jako zjistit, co dělat nechcete, je zjistit, co dělat chcete. Jaké věci vás pohánějí? Jaké věci vám dělají radost? Co vás nabíjí energií? Zamýšlejte se stejným způsobem, jako jsem popsal výše, a stejným způsobem také hledejte ve svém srdci a duši, u čeho se cítíte opravdu dobře. Sledujte pocity!
Opět se zaměřte na to, které z věcí, které chcete, jsou opravdu ty vaše. Jak už jsem totiž zmínil, často nejen děláme, co od nás očekávají druzí, ale také si myslíme, že to chceme dělat, protože to tak máme vštípené. Třeba už jen tím, že všichni naši kamarádi to mají rádi. Vy ale nejste vaši kamarádi. Vy jste vy a můžete mít úplně jiná přání a potřeby. A je to naprosto v pořádku.
Krok 3: Zapomeňte na „musím“
Každé „musím“ jde přeformulovat na „chci“ a „potřebuju“ a případné vztahy mezi nimi. Například: Musíte do práce, nebo do ní potřebujete, abyste měli peníze na věci, které chcete? Pochopit, že tohle funguje vždycky, není úplně jednoduché, ale jakmile se vám to jednou podaří (nebo se vám podaří si na to aspoň občas vzpomenout), bude se vám žít snadněji. Ze všech povinností se totiž najednou stanou věci, které děláte pro sebe.
Krok 4: Zrušte všechno, co dělat nechcete
Teď už víte, co dělat nechcete, víte, po čem skutečně toužíte a víte taky, že vlastně nic dělat nemusíte. Můžete ovšem narazit taky na věci, o kterých si myslíte, že je dělat musíte, ale dělat je nechcete ani nepotřebujete. Protože z nich nemáte žádnou radost a ani vám nepřinášejí žádný užitek.
Schválně říkám „myslíte, že je musíte dělat“, protože je dělat nemusíte. Prostě nemusíte. Nemusíte umýt nádobí. Může ho umýt partner. Nebo ho můžete vyhodit (Jasně, to je taky možnost! Ale udělat ji třeba nechcete.) Nebo ho můžete umýt zítra. Nebo za týden. Nechcete se vám hlídat děti sestře, která chce jet na víkend do lázní? Tak to odmítněte. Nemusíte je hlídat. A stejně tak nemusíte před Vánoci vygruntovat celý byt, nemusíte slavit narozeniny své tchýně, nemusíte mít vypiplanou předzahrádku a nemusíte mít sex nebo jednoho partnera.
Zní to sobecky? Je to sobecké. Sobci to totiž mají v životě vlastně nesmírně jednoduché. Jakmile jsou totiž někomu požadavky a pocity ostatních úplně jedno a nic s ním nedělají, má vyhráno. Nic není problém. Lámání srdcí, naštvání rodiny, kariéra přes mrtvoly. Takový život je v principu velmi jednoduchý, protože se dotyčný nelimituje braním ohledů na ostatní a sleduje jen svoje cíle.
Krok 5: Najděte rovnováhu
Neříkám ale, že to musíte dělat i vy. Nemusíte. Protože jestli jste eticky nastavení jinak a ohledy na ostatní brát chcete, klidně můžete. Jen málokdo je podle mě totiž úplný sobec. Leda by byl psychopat. Ale zařadit do života trochu sobeckosti je potřeba. Nemůžete totiž neustále jen ustupovat druhým a dělat to, co se od vás očekává, když vám to nedělá radost a nechce se vám do toho. Proč? Protože vám to nedělá radost a nechce se vám do toho!
Zdroj: GiphyMáte právo prosazovat své vlastní potřeby a naplňovat tužby svého srdce. A tak je potřeba najít rovnováhu mezi tím, jak moc chcete brát ohledy na ostatní, a jak moc je třeba dávat prostor sami sobě a být k sobě laskaví. Pokud máte tendenci ohlížet se hodně na ostatní a sebe upozaďovat, bude to ze začátku (a možná i z prostředku) těžké, ale postupně si zvyknete a naučíte se klást sebe na první místo víc a víc.
Pomoct vám v tom může i představa, jak by to vypadalo, kdybyste si vyměnili role. Třeba s hlídáním dětí. Nebo psa. Jak byste reagovali, kdyby vám kamarád odmítl hlídání? Vyčítali a zazlívali byste mu to a zničilo by to vaše přátelství, nebo byste si řekli „To je škoda, že nemůže, ale vyřeším to nějak jinak“? Tak úplně stejně nejspíš bude reagovat i okolí na vás, když upřednostníte sami sebe. Jen pozor na zlořády, kteří by vás rádi využívali a manipulovali vámi a budou chtít používat věty jako „Ale vždycky jsi mi vyhověl*a“. No, tak prostě teď nemůžete, tečka. Asertivita je taky na místě. Jde o vás, o vaše štěstí.
Krok 6: Dělejte štěstí
Chcete štěstí? Pak ho dělejte. Už jste vypozorovali, co vám dělá radost a co vás naplňuje, tak ty věci dělejte. Dělejte jich spoustu a dělejte je často. Co nejčastěji! Užívejte si je. Protože o to tady jde – mít radost a cítit se šťastně. Pokud něco chcete a toužíte po tom, nebojte se udělat něco pro to, abyste to získali. Zní to triviálně, ale může se snadno stát, že se zaseknete v nějakém z naučených vzorců ve stylu „to bych neměl“. Trik je v tom si to uvědomit, zamyslet se, jestli je to opravdu relevantní a pak většinou zjistit, že není, a udělat, co jste chtěli. Život vás může bavit a může se vám líbit. Když si to dovolíte. A dovolit si to můžete. Tak šup, dělejte, co dělat chcete.
